neděle 30. ledna 2011

Coffee ♥

pátek 28. ledna 2011

3 a více coffee za den

Jasná známka punku! a taky toho, že zkouškové je v plném proudu! (Nesnáším tohle období!) To jen tak na okraj. Protože jsem měla na mysli úplně něco jiného. Jistý poznatek. Až by se to hodilo do zbrusu nové rubriky, něco ve stylu z nejgeniálních z objevů...

Je to vtipné! On je on! A těch věcí, co my o něm víme! A vůbec není pruďas. Už jen proto, že přes drobný nedostatek uznal "ísesáka", a to se počítá. A taky proto, že ví, že patřím k němu? A taky proto, že se na mě po očku díval? (Doufám, že Z(etko) to jistí!, smích, aby ne, aby ne!)

(...)

Oběd ve dvou. Uvařeno. Umyto. Poklizeno. Vysáto. Vypráno (skoro). (Ne)naučeno. Celkem dobré skore. Dávám si 5,5/7. A zítra s chutí dýchat zase ten smogovzduch velkoměsta pod Ještědem. (Dneska to tam ale bylo mrazíkózně bílé, láf! <3)

čtvrtek 27. ledna 2011

Ať už je neděle!

Nebo možná za sto let! A nebo léto, protože jsem si DNES koupila letní šaty, tralala. V zimě. Malé radosti jsou velké radosti, i teď v zimě. I když zima moc není. Letos mě zima moc neba, víte. (Asi trhnu rekord s článkem, ve kterém se nejvíce objevuje slovo zima). I teď je mi zima na nožky. Teplý fusekle, slivovice do hrdla a papíry s tématikou informačních systémů státní správy rulez! Zítra to dám, jes! Už jenom proto, že ten smrdutý Li-be-rec nesnáším! A v sobotu jakbysmet! VEKá(l) je fekál! Neasi. Pac a pusu.

pátek 21. ledna 2011

Asi proto, že bude úplněk.

Asi proto, že jsem s nikým tak dlouho nebyla. Možná proto, že jsem s nikým (tak dlouho) nesdílela společný vzduch, zdi, prostor... Možná, že jsem vůbec nežila. Je to težký, né, že ne. A čím dál tím víc pochybností. Za vším něco vidím. Jsem paranoidní. (Nebo ne?!)

Stejně tak mi chybí ty začátky. Léto a naše zoo! Vzpomínky, fotky a slzy. Jak já bych chtěla umět cestovat časem... A teď? Sporák, žehlící prkno, hadr na podlahu... Večer unavená jako prase. Chlapi jsou děsní a líní!

Nejradši bych si vzala batůžek a odjela daleko pryč, abychom by si byli vzácnější.

Jak vůbec proznám, že ON je (opravdu!) ten pravý?!

Školní radovánky se změnily v neskutečné peklo. Ne, nejsem flegmatik, tudíž mi to není jedno. Už chci mít klidné noci a ne se probouzet a přemýšlet a nespat. Chci pracovat. Nechci mít tolik starostí, rozhodování a zodpovědnosti. Už je to neúnosné a nevím jak dlouho to vydržím. Chybí mi jedno velký obětí. A stýská se mi po A. Naše nočníkovoraníčkový kvipování vždycky pomohlo.

Má mě rád, nemá mě rád.
copyright [c] 2005 - 2008 Džína |Všechna práva vyhrazena autorem blogu!
jeanuska@seznam.cz | ICQ 264-576-037 | This blog support Mozilla Firefox!