Lízátkovo-omalovánkový odpoledne

Je to tak, i jeanuska je stále ještě to malý a děsně hravý dítko, kterýmu udělá radost kdejaká blůstka :)
Vyndala jsem si ze šuplíčku pastelky, omálovánky medvídka pú, k tomu jahodový lízátko.. a byla jsem absolutně šťastná Se sluchadlama v uších, do kterých mi vyhrávali kosheen, jsem si sedla na zem a připadala si jako mimo tuhle realitu. Je to moc fajn na chvíli zase vypnout, a vrátit se o krok zpět.

Přátelskej bonus

Byla jsem včera ve starý Sportovce a ON mi napsal, že mě doprovodí domů, i když jsem měla odvoz autem s kámoškou a kámošem. Nicméně přece tý lákavý nabídce neodolám :) Tak jsem byla strašně happy, že ho zase konečně, asi půl roce, uvidím.

Je pořád stejnej, možná si jenom připadá jako větší borec, ale jinak je to stejnej blázen jak býval. K nám jsme dorazili asi po dvou hodinkách.. to je ta nevýhoda bydlet na vesnici. A venku byla fakt děsná kosa.. brrr :( Tak jsme si zalezli do postele a kecali o všem nemožným.. a i jinčí vjecy, že :) Naši se divili jako jestli s NÍM zase chodím haha.. Ale po týhle noci jsem došla k závěru, že prostě ho mám ráda, ale už ho nemiluju.. a že přátelé si mají pomáhat ne, tak na TOM není nic špatného. Tak proč si nezpříjemnit i nějakou tu noc :-) A stála fakt za to!

I ?? you

Auvajs

To se může stát jenom mně... Jsem si nakopla palec u nohy. O hranu stolu, oujé.

Adoption Centre

.. jsem si adoptovala prasátko bubu. Můžete ho nakrmit nebo když se ušpiní od bláta, tak ho ostříkat vodou.. hustýýý :)
Tak co, adoptuješ si taky nějaký zvířátko? :)

Toho vačnatce jsi líbala vášnivěji!

Tak jsem se konečně koukla na jeden film, kterej jsem strašně dlouho chtěla vidět. Bohužel v kině jsem ho prošvihla, tak mi nezbývalo nic jinýho, než poprosit brášku.

No a konečně jsem se dočkala. Další super českej film. A o jakým dílku to vlastně básním? Není to nic jiného než Román pro ženy od Filipa Renče. Musím říct, že takhle jsem se u filmu nezasmála, fakt ftipný a ještě český. Což fakt oceňuju. Českej filmům fandím. Dobrá kombinace. Vašut tam hrál fakt perfektně, a ta jeho holá hlavička.. ta byla fakt sqělá.. :) a v kombinaci hudby Supportů.. výborný! Zase mi to jednou zvedlo náladu :)

Film plnej skvělejch hlášek. Jinak tahle webová stránka o filmech je fákt v pohodě, moje nejoblíbenější :) Já to říkám pořád: propagovat, propagovat, propagovat..

Srdce z ledu?

Buď silná osobnost, bolest přejde! ptáš se: co když přijde další? pak buď ještě silnější. A pak s každou další budeš sílit, až nakonec přijde ta poslední. A ty? Už budeš z oceli, a mít srdce z ledu, však budeš vědět, že láska ti už neublíží!

Přefilmováno

Tak jsem zase strávila čtyři hodinky u kompu.. Bratr mi dal za úkol, abych vypálila a stáhla asi 50 filmů.. Dobrý filmy si vždycky hoděj, ale je jich fakt hafo. Konečně už dojíždím poslední filmeček. Tak máme na co zase koukat. Nejhustější bude film Šňup.. fakt hustej název.. a už jenom ten začátek co jsem si pustila.. :)

Koloběh života

Jak to chodí mezi přáteli

já: jak se žije pane? :))
k: pán newím, ale chlapec nic moc .))
já: jaký nic moc =) to se divim že u tebe taky něco takovýho existuje :))
k: chybí mu pořádná ženská která by ho udělala štastným :-D
já: prej pořádná ženská =)) no tak si najdi aspoň normální ženskou chlape =))
k: no tak to máš fuk prostě ňáká .)))
já: neříkej že zrovna ty si na tom špatně :)
k: no zrovna já jo :-)
k potřeboval bych ukojit svoje potřeby :-D
já: tak to bych tě měla politovat, chudáčku neuspokojenej =D
k: né bys měla uspokojit .oD
já: já jo *smích*
k: proč smích? .))
já: protože to byl ftip a ftipy obvykle bývají ftipné a mě se chce dneska smááát
k: no to nebyl ftip to byla chtěná reality :-)
já: chtěná realita :))
k: co proti ní máš? .))
já: já? jako vůbec nic =)
k: no tak proč to nezrealizovat :-D
k: když já jsem sám :(( a ještě k tomu ten sex mi už taky chybí .))
k: sem byl na to s tebou zvyklej .)) a teď nic .))
já: ty seš děsnej prevít. sis měl rozmyslet dřív =D smolík

Fuck of Bírmane!

Konečně jsem dokončila své dílo.Nebo si to myslím, že jsem to už konečně dodělala. Už se mi to potřetí předělávat fakt nechce. Dneska jsem nad tou blbou ročníkovkou strávila zase pár hodinek.. od šesti až do teď! Tak ať mi neříká, že to mám chaotický a bůh ví ještě jaký si vzpomene!

Takový práce, co jsem si s tím dala! A jestli se mu to nebude zdát, tak ať si to strčí do tý svý.. knihovny! Jako úplně zabitej páteční večer. Mohla jsem sedět někde v hospůdce, nebo mít zpříjemněný večer Kubou. Což jsem měla i tak, ale jenom na ajsíkjůčku. Ze smíchem mi všechno objasnila i Aishulka, tu já nemít, tak mám věčně depky! Nealcé mi zase pomohla vyřešit název, Libor mi ukázal letecký snímky a Peťulka mě podporoval. To je péče najednou.. :)

Ale hlavně, že už mám vše a můžu si pískat. No ale jako dalo mi práci to jenom vytisknout, jelikož jsem dvakrát musela dodávat papíry do tiskárny (hledala jsem je asi čtvrt hodiny).
Teď už se jen všechno naučit, odprezentovat to přej naší třídou a dalšími nadšenci, kteří se budou chtít ulejt z vyučování a dostat přinejhoršim za tři. Aby to zase nebyl takovej trapásek, že :)

Don't worry

Jsem příšerně unavená, nic se mi dneska nechce dělat..k tomu venku je zase příšerný počasí.. já už chci jaroo! A k tomu je ON nespokojenej s mou ročníkovkou, kterou musím přes víkend stihnout předělat! Na zabití! Příště už bych si ho jako vedoucího nikdy nevybrala. I´m booby.. a ještě sem se porafala se sestrou.. no ještě že mám bratra :)

Důvod se najde vždycky

Tak na všechno prdííím, jako doslova (ošklivější slovíčko se mi psát nechtělo). Proč se na zejta učit na anglinu? Nebyla sem tam čtrnáct dní a naše "milá" profesorka mi to stejně neomluví.. takže stejně nevím co všechno dělali.. A úspěch, když se na něco nepodivam, dopadne to stejně jako když se na to podívám, jako dnešní test z účta, kterej mě překvapil, vůbec nás nešetřila, ale výplody z mé mysli byly napůl úspěšné =D

Greeting Card

Sice jsem říkala, že ho nemám ráda, ale od něj mě to přáníčko to opravdu upřímně potěšilo!

Ten roztomilej človíček na tý qětince.. nejlepší je, že to vyjde vždycky že tě miluje =)) To potěší,.. na zlepšení nálady.. :)

Co to?

m: hledám.. nehledám.. toť otázka :)

..jedinej vzkaz.. vyplé ajsíkjůčko.. opravdu nechápu, co tím myslel.. možná trošku chápu, ale nevěřím, že je to ještě pravda.. možná se dnes dozvím odpověď.. snad možná

Čtrnáctej únor

Co na tomhle dni všichni mají? Ještě před třema rokama jsem ho taky děsně prožívala, záviděla všem, co dostávaj hezký přáníčka a plyšáky.. samá komerce a kýčovitost jak už řekla imagine. Proč by měli svou lásku zrovna dávat najevo jen 14. února?

V autobuse si holky šuškaj, že je to děsně IN slavit tyhle americký svátky. Pane bože, copak se musíme ve všem opičit po amících? Ne! Větší romantika je zajít si na prvního máje pod rozkvetlou třešeň nebo na vánoce se políbit pod jmelím.. A stačí jedinej polibek místo všech nesmyslných věcí, který se Valentýna týkají.
Vždyť tehle svátek je od něčeho úplně jiného. To jen, my, lidé jsme si z něj údělali tohle! Sice to někdo může brát jako záminku pro to, aby konečně někomu řekl, že ho má rád.. ale to přece jde i v jiný den.

Ňuňánek

.. venku bylo děsný počasí, děsnej snížek.. tak jsem ho nemohla do tý zimy pustit jen tak, by mi zmrznul :P

Žirafí pohádka

sem včera po dlouhý době stíhala Kouzelnou školku. Jako byla tam Dáda s Oskarem a Klárkou :P

Tak na to už jsem už děsně dlouho nekoukala, protože to vůbec nestíhám kvůli škole. Ale teď jsem nemocná doma, takže můžu zkouknout vše, o co jsem tak dlouho přicházela :)) Ještě kdyby tam tak něco dávali..

V tý kouzelný školce byla nějaká kreslená pohádka o malý holčičce, která bydlí v zoo ulici. V hlavní roli byla žirafa Georgína, která má děsně dlouhej krk. A jednou se vytahovala a povyšovala nad ostatní, že si na něm udělala uzel. Tak ji opičky dovedli za jejich tetou, a ta jí ho pomohla rozmotat. Takže to skončilo happy endem :) Docela sranda, sem se u toho i zasmála. Všem vřele doporučuju.

Pojďte pane, budeme si hrát

já: no to mám, ale ještě jsem neřekla snad jestli joo, ne..?
m: tak řekni jooo prosím.. jinak budu brečet :´( :-D
já: jo? tak v tom případě si pobreč =))
m: =-O
m: já budu hodnej :-P
já: škoda, já mám ráda zlobivý kluky =))
m: sakra :-D
m: tak budu strašně zlej :-P
já: no tak už se rozmysli, co vlastně seš =))
m: se ti podřídim :)
já: si budu muset ještě rozmyslet =D
m: teda ty si na mě zlá :-(
m: halooooo
já: hele jako nehraj si se mnou chlape
m: s tebou nikdy!!! :-)
já: tak v tom případě taky nehraju *smích největší*
m: co nehraješ? =-O
já: nehraju
m: ale co?
já: ale nic
m: poď si hraaaat :-)
já: nemůžu
m: škoda, bysme si hráli na dokroty, jako za mlada :-D
já: no tak to jako smůla :))
m: no tak třeba jindy, noo :-*

Nejhorší práce na světě

Tak to mě dneska rozsekalo

i: Cus segra, neznas nejakyho peknyho vernyho typka? ...s tim svym sem se rozesla a rozhodne nechci bejt sama! :)
já: No tak to je gol. Takhle rychle někoho hledat. Ja taky shanim :D Mozna jeden bude free, tak ti dam vedet :-) Chudacku malej, sme na tom stejne
i: Jo vim, ale mam pocit, že ho budu hledat moc dlouho, tak musim zacit hned. Tak hledej oba a kdyztak pisni :)

Pryč se vším

Dneska jsem vedla se svým dobrým přítelem rozhovor na téma, co od tohodle roku a života celkem očekávám. Nejdřív jsem nevěděla, ale pak jsem si uvědomila, že to chce se pokusit o změnu mého života (ne že by byl nějak špatný, nebo jsem s ním byla nespokojená). Ano, jenom se pokusit. Nic si nejde dopředu naplánovat. I plány můžou občas (často?) z vteřiny na vteřinu krachnout. A já to moc dobře znám..

Říká se, že člověk je doma tam, kam ho srdce táhne. To znamená, že každý z nás potřebuje mít okolo sebe lidi, v jejichž společnosti se cítí dobře. Ano, právě tohle dokáží jen skuteční přátelé. Můžete jim věřit a vždycky si s nimi popovídat o tom, co nás trápí nebo naopak těší. Svěřit jim naše neúspěchy, z kterých nám pomůžou se vyhrabat, i naše úspěchy, aniž by nám je záviděli. Proto se budu snažit, abych tu byla vždy pro ně.

Po přátelích by tu měl být ještě někdo, ke komu se můžeme schovat do náruče, když je nám nejhůř.
Vždycky by tu měl být někdo, kdo nás bude mít rád (milovat?). Někdo, v jehož objetí se budeme cítit bezpečně a ve chvíli, kdy nás chytne za ruku, budeme se štěstím vznášet.
Je to on ten pravý, nebo není? Musíme se pořádně dívat kolem sebe, abychom ho náhodou neprošvihli.

S láskou přichází i sen. Každý z nás má sny, které touží proměnit ve skutečnost. A jde si za nimi někdy tak tvrdě, že kvůli nim zapomíná na maličkosti, které nám v životě mohou přinést radost. I taková maličkost jako když slyšíme v radiu oblíbenou písničku nebo, když dostaneme jedničku ve škole, hned se nám zdá všechno snazší. Právě díky takovým maličkostem můžeme jít za svými velkými sny.

Stejně tak k životu potřebujeme nové zkušenosti. Stejně jako si koupíme nové dříny nebo boty je potřeba vnímat a přijímat nové věci, lidi ve svém okolí, nebránit se novým zkušenostem. Přitom ale nezapomínat na to, že všechno, co je pro nás teď staré, nám kdysi dobře sloužilo, a že i někteří kámoši nám hodně pomohli. To, co je nové, nás posouvá o krok dopředu a díky tomu, co bylo, máme zase na co vzpomínat!

Ke všemu je zapotřebí ale zdraví, spokojenost a pohoda. Jedině když budeme zdraví a spokojeni sami se sebou, můžeme se věnovat všemu, co nás baví. Ale nic není zadarmo a fit se budeme cítit jedině tehdy, pokud si párkrát týdně zasportujeme a nebudeme často a zbytečně flámovat. Zkrátka na sebe nezapomínat a pořádně o sebe pečovat. S tím už jsem také s radostí začala, a doufám, že mi to ještě alespoň chvíli vydrží.

K tomu abychom byli ok, musíme brát také život optimističtěji. I když ne vše jde v životě podle našeho plánu. Občas si s námi osud pořádně zahrává a pořádně nás vyšplouchne. Přesto se musíme znovu postavit na nohy a jít dál. Důležité je, abychom se netrápili příliš dlouho. Musíme na všechny situace, které nás potkají, divat se z té lepší stránky. S úsměvem na tváři jdou věci totiž mnohem lépe! Kdyby to i tak snadlo šlo..

Pro klid na duši si musíme vybírat zlatou střední cestu, po ní se v životě dá dojít nejdál. Alespoň se to tak říkává, tak na tom něco bude. Musíme se ale držet jejich "směrovek". To znamená být spokojen s tím, co máme, neopovrhovat druhými lidmi a nechovat se k nim nadřazeně, rozhodovat se podle nejlepšího svědomí (sakra, pořád pravdu mít asi nemůžu, že?). Každý z nás je jiný, jedinečný a je jen potřeba najít ke každému člověku správný "návod na použití".

Ve zkratce, budu prostě lepší! Polepším se. Zamiluju se, budu tu vždy pro své přátele, budu na sebe dávat větší pozor, půjdu si za svým.. nebo se o to alespoň pokusím.

Koblihový podfu(c)k

Ráno jsem byla celá natěšená, že si dám ke svému coffee výbornou koblihu, kterou mi mamča ráno stačila koupit. Tak jsem si jednu vzala a jako vždy hledala, kde maj dírku, kterou ty koblihy plněj. Jelikož jsem děsný nemehlo, a když se nekouknu, tak se pokycám a jsem jako čuňátko :)) No jenže ať jsem hledala, jak jsem hledala, díra prostě nikde! No tak jsem se s chutí do ní zakousla. Kousala a kousala, a nakonec jsem zjistila, že tam jako zapomněli (nebo spíš nechtěli) tu náplň dát. Takhle na mě šetřit, taková zrada :( A táta ji tam měl.. to je nespravedlivé!

Dárcovská esemeska

Dneska jsem zase udělala dobrej skutek a mám z toho fakt velkou radost. Pokaždý, když v televizi, na webu nebo časopise uvidím, že se dá poslat dárcovská zpráva, tak neváhám, šáhnu po mobilu a ihned ji pošlu.

Mám z toho dobrej pocit a těch 30 Kč mě fakt nevytrhne, když bych je pak stejně prokecela nebo prospala s přáteli. Tohle má alespoň nějaký smysl. A o čem to vlastně mluvím? Přispěla jsem na zvíře v nouzi. Na jejich stránkách najdu přehled, kolik lidí tam už přispělo a celou výslednou sumu. Takže kdybyste měli zbytečné penízky, tak určitě navštivte dárcovskou smsku, kde najdete přehled všech projektů, na které můžete přispět.. Přinejmenším z toho budete mít dobrej pocit, stejně jako já :)

Pizza a brigáda

Jak mi Evička řekla, tak prej je období, kdy se právě dělej inventury, tak že bysme jako mohly něco i sehnat a vydělat prašulky. No něco by se šiklo, to je realita. Po Vánocích jsem se ještě nějak nesrovnala finančně.

A tak dneska po škole/praxi pojedeme do Olympie se zeptat někam buď do Hyper, New York(r)u nebo Takka. Snad něco schrastíme :)) A pak hurá na pizzu, to fakt můžu. To si neodřeknu ani když mi teď fakt je blbě, teče mi z očí.. prostě asi chřipajzna. Ale proč bych nešla?? Vždyť chodím do školy, doma nejsem, tak co. Jenom si nesmíme dát takovou pikantní jako minule, kdy mi tekly z očí až slzy jak to bylo wostrý :)) A k tomu si dám nejlepčejší grepovej džusík, a taky ty mňamkovej chlebík s tou mňamkovou pomazánkou.. *be happy*

Daleko odtud

Byly tam hromady těl a když se člověk zastavil, zjistil, že jednoho zabilo kafe a druhýho špendlík, další heroin, benzín, řetězová pila, lak na vlasy, bělidlo, náprstek.. Kdo naverbuje tmu a ticho?

Srdceryvný lidský pláč vycházející ze strýčkova sklepa, který uprostřed noci probudil malou Joan, nebyl ošklivou noční můrou, ale hrůzostrašnou realitou. Jen láska může spasit znesvářený svět, ve kterém proti sobě bojují národy, zvířata i rostliny, a který spěje k totálnímu sebezničení. Ta doba už je dávno pryč. To místo je daleko odsud. Nebo není ..?

Změna z nudy

Něco přeci jen musím dělat, aby se neřeklo. Už jsem prolezla snad všechny blogy, přečetla si hafo článků.. a taky chytila inspiraci na bloguje :)

Je tam taky dost zajímavých blogů, možná, že se tam dá udělat i lepší design, ale tady to mám zase radši. Je to takovej můj druhej domov, kde trávím možná více času, než v tom skutečném :))

Jsem dneska fakt ráda, že už je čtvrtek, a já už za pár hodinek půjdu domů (huráá - konec mé praxis). Dneska jsem dodělala kalendárium, což jako ke každému dnu v příštím týdnu jsem musela najít tři události, které se v ten den staly (ale jenom z oblasti kultury) a k tomu vybrat dva obrázky. No a já to blbě pochopila, jsem myslela, že ke každému dnu musí být dva. Tak jsem dostala pochvalu, jako že jsem šikovná, tolik obrázků. Jako některý jsem hledala fakt těžce, ale přeci jen našla.

Ale to byla zase jen jedna práce, kterou jsem měla hotovou za pět minut?? Možná za šest aby se neřeklo. Pak jsem to donesla Stoupě, aby to zkontrolovala, a pak už to šla vyvěsit na naší školní nástěnku ve druhém patře. Pohoda..

No, tak prostě zase není co dělat, zase ta stará známá nuda, stereotyp..

Nuda v Brně

Chybka, spíš ve škole a tím nemám vůbec nic proti tomu filmu, ani samotnému Brnu :) Prostě už mě to tady nebaví, sedět osm hodin u počítače a nic nedělat. Tohle je praxe o ničem. Celý dopoledne tebe přepisuju maturitní testy a ještě teda musím dodělat kalendárium. Toť ale vše, dobrá náplň práce, ne?

Vlastně jsem dneska zvedla čtyřikrát telefon, z toho jednou chtěl někdo pustit do školy, takže vyťukám dvě nuly a námaha zase nulová. Pak tu byla jedna profesorka si něco půjčit, ale jelikož to měl správce zamčený, tak jsem musela vyčkávat až dorazí. Jednou jsem předala notebook, odnesla knížky. A to byla jako všechno.

Dopoledne jsem chvilku strávila na ajsíkjůčku s karolínkou a ostatníma friends, kteří se v práci nuděj jako já nebo prostě se jim do školy nechtělo. To je pohoda, když si můžete vybírat co dělat a co ne.

Do uší mi zní hudba z rádia 1, chvíli budu mít pauza na obídek, tak pak už to snad rychlejc uteče. Už se fakt zase těším na normální školní den..

Čtyřka vyvolených

Prej jsem dostala štafetu, a ty se nesměj porušovat, tak jdu taky na sebe něco prásknout ..ale ne prásknout do bot :)

čtyřka zaměstnání.. fotografka, psycholožka, novinářka, věčnej student

čtyřka oblíbených filmů.. Memento, Pianista, Gothika, Prcičky

čtyřka míst, kde jsem žila.. Bóleslav, Bóleslav překrásné město

čtyřka oblíbených TV pořadů.. Přátelé, Gillmore´s girls, Simpsonovi, Pohotovost

čtyřka míst, kde jsem byla na dovolené.. Morava, Anglie, Francie, Německo

čtyřka oblíbených jídel.. špagety, pizza, čočková polivka, bramborák

čtyřka webů.. google, blog, lide, mail

čtyřka míst.. postel, Norsko, sklípek ve Znojmě, tam u něj

čtyřka blogů.. nealcé, bittersweet, skatuska, imagine .. a pak všici ostatní :)