Šok? Ale nemůžu za to, že jsem tak oblíbená. Chachá

Tak by mě zajímalo, komu všemu jsem musela způsobit šok, když mě má v odkazech 103 lidí !! Oujé. Za způsobené poruchové vady myšlení a vnímání okolí neodpovídám. :o)

How Addicted to Blogging Are You?

Only 14 questions tell you how addicted to blogging you are.
Taxe pochlubte jaxte dopadli bloggéři. Závislačka skoro jako prasé. Oujé :-)

Requiem for a dream

Hodně dlouho ve mě žádnej film nezanechal tolik emocí (ne, nesnažím se zesměšňovat ani onen film, ani ten styl). Je neuvěřitelný co lidi kvůli penězům, drogám a chvilkovému poblouznění mysli dokážou udělat. Celá ta zábava se přeměňuje v hrůzný sen. Ten film ze mě vyždímal snad uplně všechny emoce, ta hudba od Mansella se mi vryla tak neskutečně pod kůži a to nemluvím o hereckém výkonu Jareda Leta, kterej byl mimochodem neskutečnej.

"Nech toho nebo ti vycucnu oko!"

Říká se,...

... že déšť všechno smyje (zmije), ale jenom to hovno na mym oknu pořád drží. smích

Everybody <3 animals

Brnó, Brnó ...

Úterý, 24. července ´07
Vstávání na čtvrtou, hurá do Prahy, vymotat se z metra a najít náš žluťásek směr Brno. Ten týpek Dominik, co nás měl na starost, byl (docela) hezkej. Paxem čekala, že nám pustěj Přátele, kterých sem se dočkala až na posledních patnáct minut, ze kterých bylo vlastně deset, protože pan Dominik nemohl poladit titulky. Oujé.

Venku pohoda sluníčko, vytáhnem mapu a razíme směr jakýsi škola, kde je hlavní cíl záchod a pak rychlý foto na kartu. Po cestě nějakej park, totálně se ulepim broskví a Nealcé upatlá čokoládou, chachá. Cesta na koleje byla více než zdrcující. "Psali, že ty koleje jsou deset minut od centra..." Ale zapomněli tam dodat při zpáteční cestě. Takhle hnusně zákeřnej kopec sem snad ještě neviděla. Za každou zatáčkou sme už doufali, že sme u cíle, což se nám asi po půl hodině povedlo. A to sme si ten kopec zopokovaly pak ještě jednou (pro velkej úspěch).

Na kolejích pohoda, milá paní, vedle na patře nějaký Němci, kterejch sme si prej neměli všímat. Docela luxus až na ty krátký postele, o který sem se neustále mlátila a velkej neforemnej polštář, ze kterýho nás bolelo za krkem. Chvíli válečky v posteli a pak směr druháškolanaseznamu, kam se šla Nealcé zapsat. Nekonečně dlouhý dvě hodiny, kdy sem čekala, kdy už mi upadnou nohy. Z fleku bych vám mohla odříkat, že když se stenete jakýmsi jejich členem, jaké výhody to pro vás nese. Třeba ten čaj nebo coffee. Nebo kolik stojí jaká informační knížečka a potvrzení o studiu... A samý takový hodně pochybný lidi. Pak největší luxus pizza, kterou sme jedly hodinu a půl a nějaká frajerka ji zvládla za půl hodiny. Totálně vysmátý už po jednom pivu a taky totálně odrovnaný. Takže sme stihly jenom se odvalit do parku, kde na nás čuměli nějaký týpkové, okolo kterých nevimproč nechtěla Nealcé jít.

Středa, 25. července ´07
Ráno sme daly kolejím ahoj a vyrazily na tramvaj směr ZOO. Nechápu jaxe někdo může vyznat v těch jejich jízdích řádech, total chaozZ. V zoo sme byly asi čtyři hodiny, který sme si fakt užily. Takže Špilberk už jenom v rychlosti. "Já myslim, že by stačilo, si ho jenom vyfotit zespoda, aby nám věřili, že sme tady byly..." Nakonec sme se doplahočily až nahoru, koupili si rádoby oběd a šly zase dolů.

Jakože na busáku nemaj záchody, což mi přišlo divný, sme se vydali na vlaky. Dva dny bez coffe, taxem si dala aspoň čokoládu extra prej z automatu za pětku, která mě vyšla na dvě, protože po chvíli mi automat napsal, že nevrací. Hm, super. Pak nějakej týpek, ať mu pučim mobil, že si chce zavolat, a já jako total bestie mu ho samozřejmě nepučila, smích. Pak už sem se těšila jenom na žluťáska a doufala, že s náma zase pojede Dominik. Hm, tak nee. Přátele nám zase pustili na posledních deset minut. A pak už jenom metrem na Čerňák a hurá domů. Hlady už sem šilhala, takže když sem odbržela tu úžasně křupavou rohliko-bagetu, taxem byla total uspokojená.

Hodnocení na závěr: Brno je hezčí, klidnější a přehlednější než Praha a Bóleslav jakbysmet.

Flashback

Jestli budu zhulená v lihu, tak jedině z chlapa. Některý věci by měly zůstat navždy uzamčeny nebo smazány, a ne znovu objevovány. I don´t like flashback!

Free-glad-time

A nakonec sem ráda, že sem tam jela. I přes mou věčnou nerozhodnost a ten zvláštní (ale ne špatnej) pocit jako vždycky. A pořád má ty krásný oči. <3 A nakonec to byla zewlosrandá, že sem se musela pořád uculovat, a bylo mi fajn. A i to maskování, aby nás náhodou neviděli,... prostě jak z nějaký detektivky, smích. Takovejch "free chvilek" by mohlo bejt víc. A jestli sem se někdy vydávala za velkou cyklistku, tak dneska to všechno vyvrátilo, protože domu sem dojela s totál červených xichtem jak [d]rak.

Rolling on (the) floor laughing

Nealcé: "Si tak řikám, že až budu na tý religionistice, tak asi radši začnu ve škole používat jiný úlevný nadávky než šmarjá, ježiši, pane bože apod." smích
Nealcé: "Tyjo hustý hlášky tu čtu: intelekt je něco pseudo, to se mi líbí." smích
Paní Džína: "Co to čteš? Sim tě? Nějaký typy pro abatyše?" :)
Nealcé: "Kdyžtak se to píše tipy, smích. A ne nečtu tipy pro abatyše, ale čtu tu nějakou knížku od Osha."
Nealcé: "Tak ne, on to vlastně nenapsal."
Nealcé: "Jen řekl."
Paní Džína: "No je to fuk kdy se to píše typ a kdy tip. Osh, no to je fakt jak abatyše."
Nealcé: "Osho."
Paní Džína: "To je jméno jak pro japonskýho buzíka." dušenej smích
Nealcé: "No von si to nevymyslel, voni mu tak začali prej říkat nějaký lidi."
Nealcé: "Von se ve skutečnosti jmenoval nějak... Neumim to napsat ani vyslovit." smích
Paní Džína: "Ježiši Kriste (promiň že se rouhám), ale to už je moc. beze smíchu

Nealcé: "Hele teď jsem začla číst druhej díl Stopařova průvodce... hezkýýýýý" smích Existuje teorie, která tvrdí, že kdyby jednou někdo přišel na to, k čemu vesmír je a proč tu je, vesmír by okamžitě zmizel a jeho místo by zaujalo něco ještě mnohem bizarnějšího a nevysvětlitelnějšího. Existuje jiná teorie, která tvrdí, že už se stalo.

Paní Džína: "A já si myslim, že to je mezi nebem a zemí a že bych to neřešila, když nemám dořešenou samu sebe." :-)
Nealcé: "To se píše v tý knížce ty voe... Já bych to nevymyslela." smích
Nealcé: "A nehraj si tu na intelektuála."
Nealcé: "Pseudo." smích
Paní Džína: "No právě sem jenom pseudointelektuál, ale ty to je pořád víc než pseudoabatyše." lol
Nealcé: "Jděte s abatyšou do prde*e." beze smíchu
Paní Džína: "Tam už sem byla tolikrát, že bych radši změnila už směr." bez autorovo komentáře

Pomocná ruka

Lidi, helfněte mi s něčím. Mám brouka zakouslýho v hlavě, a ne ho dostat ven. Nevíte někdo náhodou, z jakého filmu je tenhle song?

Nesnáším léto

Což ovšem není nic nového. Léto začíná od tý doby, co mi na nose a okolí vyraší zase nespočet pih. Oujé, zase ta pihatá holka. Ještě, že existuje v týhle době vymoženost, který se říká bazén. I když otázkou je, jestli mě voda, která má třiadvacet stupňů, dokáže uspokojit.

A víte co je podvod? Borůvková přesnídávka za 16,90 Kč.

Zewlování má dlouho tradici.

Víte, že už zewlila i Božena Němcová? ..."zevlovat pánubohu do oken."

Nemusím sem psát vůbec nic.

A ani nic nemusím zdůvodňovat. Dnes jsem měla extázi (náboženskou ovšem, jak by řekla Eva). A vy to vůbec nemusíte číst. A ani to vůbec nemusíte komentovat. Toť vše, co jsem měla na srdci.

Pro ty, který by zajímalo ...

... jak to tý džínový bestii z Boulé sluší v černých vlasech. Takže pozor! Tři. Dva. Jedna.

Barevnej podfuk

Myslím si, že není fér psát na krabičku, která obsahuje onu osudnou barvu na vlasy, odstín hnědý, když po efektivním obarvení je z toho černá. To jsem z toho (pif) PAF (puf).

Ale na druhou stranu můžu bejt ráda, že sem vlastně ušetřila za experiment s černou barvou, do který sem stejně chtěla časem jít. A jako bonus mi sem tam průsvitá ona bejvalá červená barva, takže mám vlastně černý vlasy s červenejma melírama. Proč já si vlastně stěžuju? :o)

BLESKOVKA No. One

Zúčastni se i TY soutěže, a vyhraj super diplomek.
Vymysli větu s co nejvíce slovy, přičemž v každém samotném slově musí být obsaženo emo.
A nezapomeň hlasovat v anketě.

Příklad: EMOcionálně nEMOtorná dEMOkratička nEMOhoucí lEMOvat nEMOcniční hEMOglobin.

Uvažujte nahlas

Potřebuju radu od Vás, jakožto zkušenýcho bloggerů-fotografů. Víme, kterých se to týká. :o)
Uvažuju o koupi novýho foťáku. A chci aby to bylo něco menšího než dosavadní, fotilo to makra tak od těch 5 cm a moc to nestálo. Takovej klasickej foťák do kapsy na všechny akce. A taxem si vyhlídla Panasonic DMC-FX10 (ještě nevím jestli černej nebo stříbrnej). A taxem se Vás jako chtěla zeptat na Váš osobní názor.

Chlapi. Oujé.

Proč mají muži nohy do O? ~ Protože nepodstatné věci se dávají do závorek.

Velikosti penisu:
~ 5-10 cm Mnoho povyku pro nic
~ 10-15 cm Sen noci svatojánské
~ 15-20 cm Zkrocení zlé ženy
~ 20-25 cm to už není Shakespeare, ale Nerudovo Kam s ním?

Strejdu i Tetu No Pí Ka

A komu se tahle Wohnoutí jako nelíbí, tak musí bejt sakra hodně divnej, viď Evooo! :o)

Horoskop. Bingo!

Vztahy: Ne všichni ve vaší blízkosti mají stejné názory na život jako vy. (Ano, to už jsem zjistila.)
Tip na dnešní večer: Může vás zklamat člověk, od kterého byste nečekali výčitky. Pokuste se o vstřícnost a nevracejte se k problémům z minulosti. Rozhodně neříkejte věci, které by vás později mrzely. (Ptal ses, jestli bych litovala? Ano. Mrzelo by mě to. Ale z jiného důvodu, než si myslíš.)

A když se kouknu co jemu říkají hvězdy na vztahy a dnešní večer. Tak mi je to všechno jasný. Udělala jsem dobře.

Mise: Za čistějším pokojem

Poprvé za devatenáct let svého žití, jsem se dočkala počítače jenom pro sebe. Takže už je [skoro]zabydlenej u mě v pokoji, a tím pádem taky všechny věci ze stolu musely jít stranou. A těch věcí bylo, je a bude fakt hodně. Takže teď krom kompletu počítače se tam nevejde nic, než jen místo pro odložení mých rukou, při snaze psát. Hlavně, že nás v prváku učili, že klávesnice má bejt na okraji stolu a ruce se nemaj o nic opírat. Blbost, kterou sem v prváku taky hned zavrhla po tej nějakej první hlubšej kocovině. Fakt to nešlo a nejde.

Takže co teď. Parapety už jsou total vytížený, zem taky, skříně taky, pod postelí plno prachu. Jenom šuplíky po školním roce zejí prázdnotou. Jenže tam zase ty chudinky kytky a kaktusy nenarvu. Plán B taky nemám. Ne, že bych měla alespoň plán A.

A více co je největší sranda? Zprovoznit si celej počítač sám. Já jakože technickej typ, sem si všechny kroky musela zapisovat do bločku (ano samozřejmě, že toho papírového). Zmáčni DEL, zvolím 2. Advanced Bios Fatures => 2. First Boot Device => CD Rom => ESC => na druhé straně Save&Exit Setup => Enter => Enter... Hrůza, a pro neznalce jako sem já, a kterej byl zvyklej, že při sebemenším problému co se vyskytl (a kterej sem ani nepostřehla), nemusel hnout ani prstem ani brvou, to je teď fakt mazec.

Netušila sem, že je k tomu, abych měla počítač na takový úrovni jaký chci, potřeba desítky instalačních cédéček.

Takže teď si du dát radši jídlo, protože s prázdnym žaludkem toho moc neudělam. A pak fakt budu muset něco začít dělat, nebo se tady ztratím i já sama.

Blind

Normálně se mi ztrácej věci z mýho vlastního pokoje. Takže, kdo ste mi to schoval?! Okamžitě vrátit!

Deset vjecý

Takže za-prvý my family co., za-druhý celý moje renta's krú, za-třetí doggies, za-čtvrtý kartáček na zuby, za-pátý foto[aparát], za-šestý počítač, za-sedmý mobil, za-osmý alkohol, za-devátý hudba a konečně za-desátý blog tečka cézet, a kdyby bylo i za-jedenáctý (!!!) tak nekonečně dlouhý zewlo-kalby.

A v pondělí

... si dojedu koupit ten zelenej čaj, a nechám ho půl den vylouhovat. A paxe uvidí. :o)