Dva světy

Two naked bodies lying breathless on a floor
Fragrance of their passion surrounding them

They died in pleasure and reached the Heaven
Now reborn from ashes of their love, resting
Exhausted, she slowly moves closer to him
Two strong arms coiling tightly around her

Her voice shaking, she whispers to his ear
Two words that will always remain "Thank you".

Za vším jsou peníze. Bohužel!

Včera dopoledne jsem doma mákla, abych si udělala nějakej ten kladnej bodík, odpoledne jsem se sice snažila ještě vypracovat jednu maturitní otázku na anglinu, ale štěstí mi přálo, a tak jsem to jenom zkopčila tady z netu. Takže super, žádná práce. Nic už mi nebrání v užívání si života.. Jo vlastně něco přece jenom joo. Mám velký dilema. V sobotu dvanáctýho listopadu bych chtěla jít na koncert Chinasek (na kterým už jsem dohodnutá s kámoškou, tak to nezrušim), ale dneska jsem ještě zjistila, že třicátýho listopadu u nás maj´ taky hrát 100°C, který strašně moc miluju a každej jejich koncert co jsou tady si nenechám ujít. Peníze nejsou. Tak co teď?!

Čím budu v příštím životě?

V tomhle životě jsem žena.
V mém příštím životě bych byla ráda medvěd.

Jsi-li medvěd, držíš zimní spánek. Neděláš nic jiného, než že šest měsíců v jednom kuse spíš. To bych vydržela.
Než jdeš spát, musíš se pořádně nacpat. To bych taky snesla.
Když jsi medvědí holka, tak porodíš své děti ve spánku. A ty nejsou větší než vlašské ořechy a když se probudíš, jsou z nich už správná odolná mláďata k mazlení. To bych teda určitě vydržela.
Když jsi máma medvěd, tak každý ví, že to myslíš vážně. Ten, kdo by zlobil tvoje mladé, dostane facku. A když tvoje mláďata něco provedou, dostanou taky jednu za ucho. To bych snesla.
Když jsi medvěd, pak tvůj partner OČEKÁVÁ, že ráno budeš vstávat nabručená.
OČEKÁVÁ taky, ze máš chlupaté nohy a pořádné špeky.
Ano. Myslím, že budu medvěd!

Vrabci

(Ch. Morgenstern)

Chinaski tuhle básničku zhudebnili, ale pořád stále má pro mě své kouzlo..

V lískovém keři bez oříšků
sedí tři vrabci bříško k bříšku
Napravo Frantík, vlevo Eda
uprostřed Honzík, neposeda

Jak se tu choulí ve větvoví
nejtepleji je Honzíkovi
Srdíčka tlukou ťuk-ťuk-ťuk
vrabčáci sedí ani muk

Jak si šibeniční dítě pamatuje měsíce

(Ch. Morgenstern)

Jelen
Úrok
Přes zem
Buben
Klepem
Čeřen
Červoňec
Prsten
Za tři
Řemen
Psychopad
Sirotčinec

Stromoví

Jako každé ranko jsem vyrazila se svými psími miláčky na obchůzku po naší trase a vzala si s sebou i tu věcičku na uložení obrázků...

Východ vs. západ slunce

Prostě jsem se ráno a večer dívala na tenhle svět skrz objektiv fotoaparátu.
.. východ slunce, viděno u hřiště
.. východ slunce, viděno u hřbitova
.. západ slunce, viděno z naší zahrady
.. západ slunce, viděno z naší zahrady

Anděl

Něžnost, krása, krutost, bolest, beznaděj, bolest..! Jak něco tak krásného dokáže tak bolet?!

Čtvero roční období

Tak nějak si pořád říkám, že ten podzim prostě miluju. Líbí se mi jeho kabátek, který hraje všemi barvami. Sluníčko stále svítí, občas i ten deštík, ale to už k tomu patří. Je to romantické období. Vzpomínám si jak jsem loni touhle dobou byla šíleně zaláskovaná do svého, teď už bývalého, kluka. Ručku v ruce jsme se procházeli tou kouzelnou přírodou, a nebo jen dlouhými ulicemi města a naší vesničky. Jak bych ten čas vrátila zpátky. I když už ho nemiluju, tak tohle období bylo moje nejkrásnější, i přes všechny naše drobné neshody, které jsou ale vždycky.. Nevadilo mu se se mnou procházet třeba celé odpoledne, pořád jsme si měli co povídat, a když nám byla zima tak jsme se zahřívali vzájemnými doteky, objetími a polibky. Když zavřu očka, vidím to stále všechno před sebou, jak krásně mě tehdy bylo..

Pak přišla zima, příroda na sebe natáhla sněhově bílej kabátek a dostala zase svou osobitou krásu. Vzpomínám jak jsme se klouzali na Štěpánce, přišlo mi to dětinský, jak Kuba spadl, byla mu zima, a tak jsme šli k nám do teplíčka užívat si sami sebe. Zima je krásná, kouzelná a víc si můžete vážit chvilek se svou láskou v domácím prostředí. A taky se těšit na Vánoce, nejkrásnější období v roce. Těším se na ně vždycky celej rok a nic víc mi neudělá radost než to, když padá sníh na Štědrý den. Mno možná ještě něco by mi udělalo radost větší, jedna osůbka, kterou teď hrozně moc miluju. A čím víc vím, že HO nemůžu mít, tím víc se do něj zaláskovávám a v mysli si pořád vybavuju to, co jsme spolu prožili o prázdninách.. Třeba se mi jednou můj vánoční dáreček splní.. třeba..

Po zimě přišlo jaro, pod vrstvou sněhu začínají vykukovat sněženky, stromy odhazují bílou vrstvu, která je halila a začínají se převlékat do zeleného kabátku s růžovými a bílými knoflíčky. Už mě začíná probouzet i zpěv ptáčků a paprsky sluníčka. Jaro, nejromantičtější období roku díky měsíci květnu, jak někteří tvrdí. Já bych to tak růžově zase neviděla, ono ani není proč. S jarem mám spojený smutek, pláč a nechuť ke všemu co jsem kdy jen milovala. Člověk se špatně vyrovnává s tím, co nechce aby tak bylo a přece jen to musí přijmout tak, jak jen to je. A rozchod s (velkou) láskou je jedním z těchto důvodů.

Krásu jara jsem si vůbec nevychutnala, a když přišlo léto a já si myslela, že mi jeden človíček pomohl zapomenout, zamilovala jsem se podruhé a zase do toho nepravého.. A tak stále čekám, doufám a dere mi to srdíčko. Teď se už ale snažím na to tolik nemyslet a vychutnávat si zase podzim v celé jeho kráse..!

Příroda v podzimu

Probudila jsem se do krásného a slunečně podzimního rána. To se pak vstává s úsměvem na rtech, když vás paprsky sluníčka hladí po tvářích a ptáčci, kteří se uhnízdili nedaleko mého okna, zpívají lahodné melodie..

Krásná to sobotní idilka. Tak takhle krásně se mi dneska vstávalo. Proto jsem se rozhodla, že si zajdu na svoje oblíbené místečko se svou psí smečkou a udělám si i pár fotek, abych si tento den mohla vybavit při zimní nostalgii, která brzy nastane..
.. takhle ještě krásně zelené listí je u nás.. tady snad ještě podzim ani nezačal

.. tak na těchto skálách a za těmito stromy se rozkládá naše krásna osada, snad ještě vesnička a náš domeček
.. staré a oprýskané nádraží, které má samozřejmě ale své kouzlo,.. mě se moc líbí
.. nejdřív jsem chtěla vyfotit vlak, ale pak jsem vyblejskla vyhybku, která je mnohem zajímavější
.. koleje
.. a zase koleje,.. jsem asi divná, ale takhle fotka se mi líbí ze všech nejvíc

.. náš krásnej boleslavskej hrad, chlouba našeho města
.. vyobrazení Boule za stromy
.. tak tady je moje oblíbený místečko, zachycené v podzimní náladě


.. já to tady prostě miluju, a v podzimních barvách to má ještě větší kouzlo, sem člověk může zajít, když chce být sám a má nějaký to trápení..

Bláznivka

Celej tenhle týden sem ještě pořád mimo. Nějak jsem se ještě nedala zase do normálního cyklu po tom víkendu.

Jinak ale pohoda. Čím víc na tu školu kašlu, nic pro ni nedělam, tím větší úspěchy v ní mám. Už si připadám jako šrot, když žádný špatný známky jsem ještě neschytala a musím se za to pochválit (jak nám na psy říkaj, chválit se za vše :) To je ta realita. Pořád se řídím heslem: "NEUČ SE, ŽIVOT TĚ NAUČÍ..!" a ono to tak pořád funguje. Jsem asi dítko štěstěny ve srovnání s ostatníma, protože čím dál tím víc lidi pozoruju, tak sleduju, že jejich problémy jsou mnohem závažnější než ty moje. Jestli se těm mým vůbec dá říkat problémy. Prostě už asi na mě ta psychologie působí a ovlivňuje mě, a ty lidičky co tam s nima trávím čásek také. A jsem za ně fakt mocinko ráda.

Jenom jsem nějak moc unavená, nestíhám uklízet v pokoji, takže to tam vypadá od neděle jako po výbuchu a všechno se všude povaluje, což zrovna není můj styl.. :) Taky jsem se dala do plánované rekonstrukce mýho pokoje, takže už si dělám plánečky jak, kde, co probouráme a já budu mít hoodně místečka pro všechno, a jak si to super vymaluju na oranžovo a žluto. To bude nádhera.
Jeejda, žaludek se mi hlásí, že by rád kousek něčeho, tak ho nebudeme trápiti, že? =)

Víkend na Krompachu

Už od pátečního rána jsem se těšila na odpoledne, až vyrazíme s naším kurzem psychologie na víkend do dětského domova na Krompach.

Sbalíno jsem aktivně měla sice už ve čtvrtek a s odjezdem jsem byla s Milanem dohodnuta až na čtvrtou, tak jsem si říkala, že všechno fpoho stihnu. Mno jenže v pátek mi zapípá mobílek s jinou informací, že se pro mě staví o hoďku a půl dřív.. Mnoo, snad to stíhám :) Stihla jsem to na jedničku, a tak jsme mohli vyrazit ještě koupit něco s sebou. A stejně jsme měli ještě hafo čásku, protože jsme směr hory razili ještě s jednou partou. Cesta tam byla fakt hustá, ty cesty.. jak někde v pravěku, že jsem se bála, aby si tam Milan neodrbal svoje fáro, které to nakonec přežilo.

Dorazili jsme tam mezi posledníma, a tak jsme se šli "ubytovat". Do večera bylo už volno, proto jsme šli na obhlídku ještě s pár lidičkama. Narazili jsme na fakt kouzelnou louku, která byla osvětlená jen západem sluncem, okolo běžely jen stromy a v dáli se vypínala nějaká zřícenina, za níž vykukoval měsíc. Fakt romantika. Příroda tam byla opravdu krásná..

Večerní klub jsme strávili v jídelně, zkusili si nové situace, probrali co se dělo, a pak už jsme měli volno. Jelikož do školky jsme se všici nevešli spinkat, tak jsme se půlka trhli a hajali v tělocvičně, kde to bylo o sto procent lepší (dle mého úsudku). S tou partou jsem si i rozumněla líp, ne že bych tou druhou opovrhovala, ale k téhle jsem víc přilnula. Hodně jsem si pokecala se Šárkou, kterou jsem dlouho neviděla a našla si tam ještě další super spřízněnou dušičku, se kterou jsem tam trávila většinu čásku a řekla jí o mých pocitech. Taky jsem zjistila, že jsem děsně žárlivá na Milana, a že mě ničí a užírá ho vidět s jinejma holkama :( .. asi mi na něm vážně hodně záleží.. chjoo :( Pryč od toho..

Většina lidí odpadla už po půlnoci, tak mi taky nezbývalo nic víc než jít spát. A vyspala jsem se fakt královsky. Ráno jsme měli vostrou horskou rozcvičku, po které následovala ranní komunita, a pak relax. To se mi líbilo nejvíc, uvolnění mysli a prostě jsem se potom cítila, že by ze mě všechno špatné odešlo. Poté jsme byli rozděleni na dvě skupiny a vyprávěli si životopisy, což bylo dost náročné, ale na druhou stranu jsem si zase uvědomila, jak šťastná můžu být za svoje přátele, rodinu a život jaký žiju, že ne všichni to mají tak snadné. Prostě obdivuju lidi, kteří toho zažili tolik špatného a mají chuť žít dál!

Po obídku jsme razili na výlet po okolí. A protože Krompach je kousek od hranic, zaskočili jsme i do Německa. U jedný louky byla krásná idilka, kterou narušovaly jen nějaký komíny, ze kterých se linul smog.. Prostě to bylo kopec, les, kopec, údolí s komíny, les, kopec, zřícenina a zase kopec.. :)) Zakotvili jsme v nějaký hospůdce s velice příjemnou obsluhou (holt nebyli jsme Němci - nebyli pro ně dost nóbl..) To mi náladu nezkazilo a po dlouhém rozhodování jsem si dala svoje oblíbené utopence a kapučino, protože přístroj na presso se jim údajně rozbil. Takže jsem celý víkend měla absťák po kafču.. Zpátky jsme dorazili trošku unavení, ale na programu už bylo jenom vymyslet program pro děti z dětského domova na zítřejší den. Což se vyřešilo rychle, a pak už jenom zase večerní klub, kde jsme se docela vyblbli. Mně se to mocinko líbilo. Večer už lidi vydrželi taky bejt dýl vzhůru, ale já jsem zase vedla :))

Probuzení bylo dobré a s úsměvem jako vždy (teda ne pro každého). Když jsem viděla Milana, ty jeho skoro zalepený očka, tak jsem se dosti bála jeslti bude schopnej za pár hodin mě odvést domu. Ale asi ta ranní rozcvička a hry s dětmi ho probrali.

Za tenhle víkend jsem si uvědomila hodně věcí, že nic není tak jak se zdá. Víkend strávenej tam na mě hodně psychicky zanechal. Ve většině kladně. Bylo to tam super, děti taky byly milé, přátelské a vůbec se k nám chovali hezky. Byli skromní a ze všeho co jsme jim dovezli a udělali pro ně měli velkou radost a my taky. Už se těšim, až tam v březnu pojedem zase..

Týden na šrot

Konečně je tu pátek,.. z repráčků tu vzduchem poletuje James Blunt, do kterého jsem se prostě zbláznila. Jeho sametově chraplavej hlásek mě hází do pohody po týdenním shonu. Prostě tenhle týden mě totálně unavil. Pondělí bylo sice o pohodě, byli jsme s naší (asi lepší) třídní půlkou na Štěpánce (pro néé boleslavskej region tj. takovej lesopark) a pořádali tam přespolní běh. Byla to celkem sranda, ale velkým zklamáním byla neúčast průmky, to znamená žádní hezcí kluci :) Úterní ruštinu jsem taky přežila jakž takž, docela mě to i bavilo kupodivu (nebo to bude tím, že jsem to prokecala s kámoškou :) Středa taky rychle utekla, protože jsem se už děsně těšila až odbude pátá a já pudu na psychologii, i přesto jak jsem byla po tělocviku mrtvá (protože jsme běhali padesátku, šedesátku a stovku), tak mě to tam fakt probralo a byla tam super nálada a prostě jsem se bavila a viděla lidičky, který mám ráda. Čtvrtek byl doslova poslední dávka uspávajícího jedu. Čtyři hoďky školy, čtyři hoďky volna a zase škola.. Takže domu jsem se doplazila už polomrtvá. No a konečně je tu pátek. Schytala sem dvě výborný (z matiky, kterou nesnáším a účta, tak prostě spokojenost největší) a ještě mi matikářka řekla, že mi to sluší, tak co víc si přát? %) Možná, že s ní zakopu i válečnou sekeru, protože poslední dobou na mě je více než milá.. čímpak jen to bude.. ??!!

Jak přežít podzim

Za okny je kolem nuly. S každým lístkem opadávajíc ze stromu upadá naděje na hřejivé sluneční paprsky. Barevný podzim se pomalu převléká do šedavého hávu, venku se dříve stmívá a je beznadějně sychravo.

Je vám smutno? Přepadají vás chmury a černé myšlenky? Bolí vás duše? Co uděláte? Zavřete se mezi čtyřmi stěnami a otevřete brány splínu, smutku, depresím (nářkům, slzám, zoufalství nebo hromobití a zlosti). A teď se zamyslete nad tím, co uděláte, když vás něco bolí? No přece zajdete k lékaři - snažíte se léčit. Je s podivem, že i
dnes se u nás duševní problémy ještě tolik demonizují. Zajít s bolestí na duši k psychiatrovi se mnozí stále stydí. Také bolavé duši pomáhá příroda.

Duševní a fyzické napětí a podzimní melancholie či dokonce deprese se odrážejí ve snížené odolnosti. Lékem, který si můžeme naordinovat sami, je také radost, potěšení a veselá mysl. Obraťte se k tomu, co máte rádi: pusťte si veselé video, posaďte se k plápolajícímu krbu, zavolejte kamarádovi, vyjděte s přáteli na výlet - prostě neberte život tak smrtelně vážně a udělejte si nějakou radost!

Jaxte na tom s logikou ??

Následující test, který vypracoval psycholog Allan Gintel, by měl ukázat vaši schopnost vyvodit správné řešení, které vyplývá z určitých výroků a zároveň by měl prověřit rychlost vašeho uvažování.

Následující výroky jsou ve skutečnosti nesmyslné, avšak je třeba vycházet z toho, že první dva výroky z každé úlohy jsou správné. Závěr z nich však může, anebo též nemusí být správný.

Pokud se vám zdá závěr třetího výroku správný, označte ho slovem ANO, v opačném případě NE. Na vypracování každé z úloh máte k dispozici jen 20 sekund.

1. Všechny žáby jsou modré. Tento kůň je modrý. Proto tento kůň je žába.
2. Všichni žáci jsou ryby. Někteří žáci jsou mloci. Proto někteří mloci jsou ryby.
3. Některé mraky mají černé body. Černé body mají všechny domy. Proto některé mraky jsou domy.
4. Všechny myši jsou hranaté. Všechno hranaté je modré. Proto všechny myši jsou modré.
5. Všechny ovce jsou sloni. Někteří sloni jsou čápi. Proto všechny ovce jsou čápi.
6. Někteří lidé, kteří mají rádi Alici, nemají rádi Roberta. Proto lidé, kteří mají rádi Roberta, nemají rádi Alici.
7. Někteří psi rádi recitují básně. Všichni psi jsou laviny. Proto některé laviny rády recitují básně.
8. Nikdo s červeným nosem nemůže být premiérem. Všichni muži mají červené nosy. Proto žádný muž nemůže být premiérem.
9. Všichni jezevci jsou sběratelé umění. Někteří sběratelé umění žijí v norách. Proto někteří jezevci žijí v norách.
10. Nikdo s fialovými vlasy není mladý. Někteří lidé, kteří mají fialové vlasy, pijí mléko. Proto někteří lidé, kteří pijí mléko, nejsou mladí.

Výsledky jsou níže uvedeny.























Vyhodnocení:
Za každou odpověď ANO při otázkách 2, 4, 7, 8, 9, 10 máte 1 bod.
Za každou odpověď NE při otázkách 1, 3, 5, 6 si též připočtěte 1 bod.










7-10 bodů: Vynikající. Těžko může být někdo lepší než vy. Vaše logika je přímo železná.
5-6 bodů: Logické uvažování patří k vašim silným stránkám.
3-4 body: Zlatá střední cesta, žádný génius, ale hlupák rovněž ne.
2-0 body: Vaše silné stránky se neprojevují právě v logice.

Pokud jste neuspěli, nezoufejte. Manažer banky se zahraniční účastí, jeden fotoreportér a redaktorka získali jen 4 body. Zástupkyně šéfredaktora, ředitel Matematického ústavu SAV a jeho syn dosáhli plného počtu bodů....

.. jen autor AS získal dvanáct bodů, jeden bod ztratil díky tomu, že neumí počítat a druhý jako satisfakci, že musel tento test číst ve slovenštině a nevěděl, co je to bocian :)

.. 7 bodů je vynikající. Tééda jsem to ale šikulka =)

První říjnovej den

Sobotní večer, jsem totálně unavená po dnešku. Vstávat jsem musela brzo, protože naše drahé příbuzenstvo se rozhodlo, že nás přijede navštívit.

Jaká to radost. Teda ne, že bych byla na ně vysazená, ale ty dvě mrňata, který berou s sebou vždycky mě fakt lezou na nervy. Pořád otravujou a jsou drzý! No to byste museli vidět.
No prostě jsem se dneska celý dopoledne nezastavila, musela jsem vařit (což mě naštěstí baví - jediný pozitivum). Obídek se povedl a naštěstí to i ostatní ocenili. Odpoledne už bylo horší, přežívala jsem jak jen to šlo. Musela jsem se přetvařovat, což není moje silná stránka.. No, a tak jsem se vytrácela sem ke komplíku a zase se vracela o patro níže.. Co taky jinýho se dalo dělat než být tady u komplu?? Jasný chtěla jsem jet na kolo! A copak se to dalo? A zrovna dneska bylo hezky. Hezky znamená, že nepršelo, ale za to byla pekelná zima, kterou pociťuju i teď. A která mě taky nutí vstát a zavřít okno. No jo podzim už nám začal, plnými doušky jsem nasála do sebe chladný, těžký ale snad čistý vzduch..
Hudba mi řve na plný pecky, mozek se potřebuje trošku vydovádět, stejně tak jako moje tělo (to ale nemá jak, s kým.. ) Jeanuska je opuštěná.

Prsty mi nějak pomalejc cvakaj na klávesnici (dneska bych asi svejch 253 úhozů nedala :)) To je ta zima, a to už tady sedím ve dvou mikinách.
Asi si pudu něco zapařit, abych se probrala, ale na výběr tu máme Call of Duty, Doom 3, Colin McRae Rally 4, Prince of Persia, Splinter Cell, Battlefield 2 a Need for Speed.. to je výběr. Asi si dám svýho oblíbenýho Prince. Call of Duty už jsem dneska dávala a vůbec mi to zase nešlo, asi nejsem pro tuhle hru stvořená :) Super, ještě najít cédo k Princovi..

No a ještě něco omrknu na netu a jde se na to. Poslední dobou se mi s*re Explorer, nebo prostě a jednoduše není tak vymakanej jak bych potřebovala. To jest taky vidět na mym blogu. Všecičko dělám přes Firefoxíka. Chvíli mi to trvalo, než jsme se skamarádili, ale teď už jsme nerozlučná dvoječka. A tak to má být! ( ..všechno domakáno)
Jdu si dát jednu do nožky, možná druhou.. Slivovice mě aspoň zahřeje, a to já potřebuju jako sůl! Tak aloha lidi, jdu se zahřát a pak pařit. Nigth is young.. (ale mě se jít ven nechce)

Masturbace je vrah

Pro chytré děti

Myslíte si, že jste opravdu chytří ??

Pouze pro ženy

Na jednom blogu sem objevila tenhle super test zaměřen na ženskou inteligenci. Takže to, prosím vás, holky neberte jako urážku (protože já to tak rozhodně neberu).

1. Co je to Internet?
a) nevím
b) výrobek firmy Intel Pentium
c) něco, co mají jen muži
d) celosvětová informační síť

2. Kdybyste chtěla provozovat internet, co byste si koupila?
a) nevím
b) nové šaty
c) anténu
d) počítač

3. Jak funguje internet?
a) nevím
b) na bázi jaderné reakce
c) v tom bude nějaká erotika
d) na serveru jsou uložena data volně přístupná každému

4. Jak byste přečetla tento znak "@"?
a) nevím
b) co to po mně chcete?
c) něco jako "a"
d) zavináč

5. Víte jak se máte připojit?
a) nevím
b) nejste trochu drzý?
c) ach, ano
d) přes telefon

Nyní si pečlivě sečtěte počet jednotlivých odpovědí.
Pokud převládá a) jste typická žena.
Odpovědi b) a c) svědčí o rodícím se talentu.
Pokud převládá odpověď d) jste pravděpodobně muž.

.. tak jsem se o sobě dozvěděla, že jsem pravděpodobně muž =D

Ou Džízs!

Opravdu o žádný podvod se nejedná. Opravdu vás do 30ti sekund navštíví Bůh..

Soustřeďte se po dobu 30ti sekund na čtyři pod sebou umístěné tečky uprostřed obrázku.
Potom se podívejte na zeď a pomalu začněte přihmuřovat oči.
Uvidíte světelný kruh, pozorujte ho dá.., co vidíte??
Zkuste to, je to naprosto neuvěřitelné :)

IQ test Alberta Einsteina

Tuto hádanku napsal ještě v minulém století Albert Einstein. Tvrdil, že 98% lidí ji nedokáže vyřešit. Patříte mezi ta 2% co to dokážou??

Fakta
1) V řadě vedle sebe je 5 domů v rozdílných barvách
2) V každém domě žije osoba rozdílné národnosti.
3) Těchto 5 obyvatel pije svůj nápoj, kouří svoje cigarety a chová zvíře.
4) Nikdo nepije to co ostatní, nekouří co ostatní a nechová to co ostatní.

Rady
1) Angličan žije v červeném domě.
2) Švéd chová psy.
3) Dán pije čaj.
4) Zelený dům je nalevo od bílého.
5) Obyvatel zeleného domu pije kávu.
6) Ten, co kouří Pall Mall chová ptáky.
7) Nor žije v prvním domě.
8) Ten, co kouří Blend, žije vedlo toho, co chová kočky.
9) Ten, co chová koně žije vedle toho, co kouří Dunhill.
10) Ten, co kouří Blue Master pije pivo.
11) Němec kouří Prince.
12) Nor žije vedle modrého domku.
13) Ten, co kouří Blend má souseda, který pije vodu.
14) Ten, co žije v prostředním domě pije mléko.
15) Obyvatel žlutého domu kouří Dunhill.

Otázka: Kdo chová ryby??
(odpověď níže)














Odpověď: Je to Němec.

Co tím asi autor chtěl říci?

No jo, někdo si přátele umí vybírat, a já to fakt umim. A to není žádná ironie! Prostě moji přátelé mě inspirují v každym ohledu. Vždycky z nich vypadne něco moudrýho a já se toho hnedle chytnu.

Tak prostě sme seděli jednou před odpolednou v našem milovaném parku a rozebíraly sme zase všechno (ne)možný.. A kámoška přišla s tím, že jeden hošan z jejich kapely vymyslel vostrou větu, kterou používá (možná na ni snad balí i slečny), no každopádně je to vostrý, když ste s hošanem a von na vás vybalí ICH HABE MEINE KLEINE WERKZEUG, ER FUNKCIONIERT IMMER! (pro ty, kteří mě neznaj, tak minulej rok sem němčinou byla uplně posedlá.. ale asi jináč než si vy myslíte, ale tak to jenom takový malý info).

Jednoduše geniální

Ve čtvtek jsem se nechala otestovat fakt dosti sqěloučkým testem, kterej, moje neméně sqělá a už mocinkrát zmiňovaná, kámoška Evička vyvěsila na naší třídní nástěnku..

..která je zaplněná nějakým nezajímavým řádem (nebo čím to vlastně ??) a pak fotečkama z předprázninovýho výletu, kterej sme trávili pěkně v báječný chatce (chatka je slabý slovo!!) v sedmihorkách.. ale to sem odbočila někam uplně jinak. Tak tedy k tomu testu. Prostě si ho udělejte, hodně se toho o sobě dozvíte a zabere vám to jenom jednu minutu a potřebuje k tomu jen matematické schopnosti žáka první třídy základní školy, páč počítat do tří umí snad každý, že? =)
Tak jdeme na to:

1) Jsi hezký/á?
Ano: 1 bod Ne: 0 bodů

2) Jsi chytrý/á?
Ano: 2 body Ne: 0 bodů

Vyhodnocení:
3 body: Jsi hezký/á a chytrý/á
2 body: Jsi chytrý/á
1 bod: Jsi hezký/á
0 bodů: Jsi ošklivý/á a hloupý/á

.. mě vyšly bodíky tři, tak sem na tom dobře (a tohle není samochváála, ale jenom chvalozpěv :)

Změna musí přijít

Jak už jeanuska říkala, změnila zase kousek svýho looku. Mno a aby její blog nezůstal ve starém kabátě taky, rozhodla se mu taky trošku přilepšit.

Musí se moc pochválit (i když jako by se to nemělo). Ale fákt mu to sluší. Taky na tom makala hodinu, než našla a skloubila všechno možný i nemožný dohromady. Prostě má zase velikánskou radost, i když ještě pář vjeciček tu poupravit chce. Snad se novej kabátek bude líbit :)