neděle 31. prosince 2006

Nic není jen černé a bílé

Dneska se definitivně uzavírají vrátka za tím, co bylo a otevírají tomu, co bude. Na stole už mi čeká nový kalendář, aby se po půlnoci mohl otočit na první stránku a nahradit ten starý. Ale vůbec mi nepřijde, že už je po Vánocích, a že zítra už místo šestky na konci budeme psát sedmičku. I když se ta tradice opakuje pořád dokola rok co rok. A kdyby venku nemrzlo a nefoukal ten protivný štiplavý vítr, ani bych neřekla, že je konec prosince. A zase to protivní slovo, který vůbec nemám ráda, protože nevím, co mě novýho za tím koncem čeká. Sníh se tu zastavil asi jen "na otočku", zanechal za sebou kluziště místo normálních silnic a jak to tak vypadá, už se podruhé ani nezastaví.

Vůbec nemám náladu loučit se s tím, co bylo, i když to rozhodně procházka růžovým sadem nebyla. Tenhle rok byl černobílý. Něco jako jing a jang. Stalo se toho tolik, a i přesto, že mi tenhle rok nevědomky tolik vzal, tak mi tím dvakrát tolik dal a já sem pochopila to, o čem jsem loni touhle dobou neměla ani páru, že vůbec bude, že se stane.

Člověk vlastně vždycky doufá, alespoň trošku (a možná tajně), že se to stane, nebo se to přinejmenším může stát. A dokonce je i zoufalý, smutný a zlamaný, když se to nakonec nestane. Co kdyby jednou...
Tak co je lepší? Doufat a čekat, že se to stane nebo se to stát a být z toho nakonci zoufalý?


sobota 30. prosince 2006

Doháním, co se dá

1/ zúžit výběr seznamu vejšek OK
2/ naučit se matiku NE
3/ najít pátou maturitní otázku z češtiny OK
4/ naučit se bod tři NE
5/ uklidit si pokoj NE
6/ aspoň si uklidit bordel ve stolku OK
7/ přečíst "pár" knih OK
8/ začít si dopisovat čtenářskej deník OK
9/ dojít si na poštu pro peníze NE
10/ vypracovat maturitní otázky z EKO A UCE NE


Four Féliciter 2007

So beautiful

Mrzne, sněží - to to běží

Tak konečně venku začalo mrznout, dostavil se i první pořádný sníh. A s tím mrznutím se mi i blog zastavil na bodu mrazu. Za tu týdenní absenci se toho tolik stalo a příjde mi, jako by to byla celá věčnost.

Tak jsem se na ten den těšila, a on to byl vlastně jenom takový mžik. Ježíšek v tichosti a klidu dorazil, něco zanechal a zase v poklidu odešel. Prostě neobyčejně obyčejný svátky asi v tom smyslu, že se nikdo z nás nepohádal, ani se nikomu nic nestalo. Teda až něco málo nachlazení a mojí přecitlivělý alergický reakce na nevim co.

Někdo chytrej už přede mnou vyslovil, že čas plyne rychle. A řekl to sakra výstižně. Tolik věcí co jsem chtěla stihnout. A z milionu věcí na soupisku nemám splněnou ještě ani jednu. A to jsem ani celý svátky neproseděla u počítači ani u televize, zbytečně se nepovalovala u pohádek a nepřecpávala se cukrovím (což si teď nejsem tak uplně jista, protože si příjdu aspoň o deset kilo těžší), ani neprokalbičkovala s přáteli. A co jsem dělala? Ví Bůh, když to nevím ani já sama a marně vzpomínám co jsem dělala před několika minuty.

Ale půjdu s něčím hnout, ať alespoň do toho novýho roku jdu s čistějším štítem.


neděle 24. prosince 2006

Šťastné a veselé

Krásné vánoční svátky,
pěknou cestu z půlnoční,
pod stromečkem velký ranec dárků,
pevné zdraví,
hodně lásky,
štěstí a úspěchu,
nějakej ten drobnej peníz,
hodně přátel okolo sebe,
a pohodu ve škole.

Hezké Vánoce přeji všem svým bloggeřím kolegům :)


pátek 22. prosince 2006

Poslední besídka

Kupodivu se mi z toho nechtělo brečet, ale hrozně se smát. A je to hrozný zadržovat smích, když stojíte před tolikati lidma, kteří na vás čučej a čekaj, co z vás vyleze a co se vlastně bude dít. A ono se dělo. A jak řekli prváci: "Bylo to obdivuhodné..."
A i když jsem řekla, že podruhý už tam nevlezu, tak jsem tam vlezla a dala to prodruhý. A celý dobře.


A na konec roku...

Zítra naposledy do školy. Ale už ne za posláním se tam něco naučit. Pustíme si koledy, zahrajeme si na Ježíšky, pojíme cukroví, zasmějem se a pak se půjdem podívat na svoje kolegy, kteří se budou snažit nás pobavit na vánoční besídce.

Pobavit je přesně to pravé slovo. Za celý tři roky jsem tam neúčinkovala ani jednou. Nejsem ten typ, kterej se hrne do takovejch aktivit a chce bejt vidět za každou cenu na scéně. A už vůbec ne dobrovolně. Ono teda ani nedobrovolně, a už vůbec ne tam "zpívat" ruskou písničku Ёлочку z Mrazíka. Stačí mi jenom ta představa. Už vidím, jaxe nám celá škola vysměje. Proč nemůžu tenhle rok ve škole zakončit nějak normálně?

Když to tak shrnu, tak celý týden byl docela pohoda, a co se týče učení úplně zbytečnej. Pondělní střídání dvou předmětů do čtyř hodin, že jsem z toho pomalu začínala šílet. Úterní nácvik na maturák a místo odpoledky šupajdy se nechat ostříhat. Středeční nácvik na besídku v aule, chálka v Cédéčku Dva a čekání zřejmě na Godota. Dnešní druhej nácvik v aule a orienťák na Štěpánce, kde nás po tom incidentu radši hlídali cajti. A byli sme se Šárkou skoro třetí. A sladká odměna byla stejně, mňam <3


čtvrtek 21. prosince 2006

Rytířská

Docela zajímavej test/hra (říkejte tomu jak chcete, třeba testohra), kterou jsme hráli o ekonomice. Sice to s tím předmětem nemá vůbec nic společného, ale je to zajímavý. Aspoň se dozvíte, jestli umíte logicky uvažovat. Tak co, najde se někdo, kdo logické myšlení nepostrádá? :-)

Pro nadšence můžu poskytnout i výsledky, ale nebudu je sem dávat, abyste to zkusili sami. Jdu otestovat logiku naší rodiny, ha.

Rytíři - informace 1:
Majitel koní sídlí vedle panství, kde se pěstuje pšenice.
Percival chová bílé krysy.
Rytíř, který bydlí v nejmenším hradu, chová jestřáby.
Jen jeden z hradů v kraji je situován na východní straně.
Rytíř, který sídlí vedle Artuše, užívá v boji meč s runami.
Na nádvoří hradu s předsunutou věží jsou bílé krysy.

Rytíři - informace 2:
Na panství rytíře, který chová koně, se pěstuje vinná réva.
Lancelot sídlí vedle hradu s nedobytnou citadelou.
Jedním z vašich úkolů je rozhodnout, kdo používá v boji obouruční skotský meč.
Artušův soused chová jeleny.
Hrady v kraji stojí v půlkruhu.
Jedním z vašich úkolů je rozhodnout, na jakém panství se pěstují brambory.

Rytíři - informace 3:
Každý rytíř bydlí v jiném hradu.
Na panství rytíře Gawaina se pěstuje žito.
Ve zbrojnici hradu s velkou předsunutou věží je jednoruční meč jeho pána.
Morgan sídlí vedle Lancelota.
Každý rytíř chová jiný druh zvířete.
Meč Excalibur je ve zbrojnici největšího hradu.

Rytíři - informace 4:

Máte méně než tři úkoly.
Pouze jeden hrad v kraji je situován na západní straně.
Každý týden má podkoní v největším hradu schůzku s hezkou služebnou.
Každý z pěti rytířů užívá v boji jiný druh zbraně.
Osoba, chovající daňky, sídlí severovýchodně vedle hradu, kde se pěstuje ječmen.
Pouze Lancelot bydlí na západní straně kraje.

Rytíři - informace 5:
Lancelot chová jestřáby.
Největší hrad má v kraji nejsevernější polohu.
Hrad s předsunutou věží je vedle hradu s padacím mostem.
Rytíř Morgan používá v boji výhradně kopí s červenou špičkou.
Na panství každého z rytířů se pěstuje něco jiného.
Artuš bydlí v největším hradu.


Stále se opakující pravidlo

Nemám ráda opakující se konce. Takový ty poslední konce. Protože na ty poslední konce musim myslet a už to vlastně poslední konce nejsou. To je ten paradox. Nejdou mi z hlavy. A už opakuje se to stále dokola, stejně tak jako sedmá písnička na desce, jejíž melodie a text se tak strašně vtíraj do uší, že je nejde vymazat z paměti. A už v tom zase lítáte... (Ne)vesele.

Mačkáte DELETE. Bezvýsledně. Tak co BACKSPACE? Jako kdybyste mačkali do prázdna. A ono to vlastě ani nikdy jiný nebude, protože je těžší říct NE sobě, než někomu jinýmu. A pak je mi z to tak, že nevim co dělat. A pořád před tím utíkám, jenže ono už ani není kam.


středa 20. prosince 2006

Pepa Nos

Přesně ten bezdomovec z Perníkové věže. Na první pohled bych ho nepoznala, ale určitá podoba tu je...

Některé přednášky mi připadají úplně zbytečné, bez efektu. A tři pětky za ně dost přepychové (za stejnou cenu už bych měla i jednu kámošku Stellu). Možná je to tím, že mu bylo rozumět každé třetí slovo nebo možná nechápu jeho humor. Tedy pokud se to humorem dá vůbec nazvat. Nebo prostě a jednoduše, protože jsem seděla tam, kde jsem seděla.

Možná taky proto, že mě z toho sezení bolela zadnice. A vlastně můžu čekat, že mě zažaluje za veřejnou pomluvu, protože jsem svého práva na názor dostatečně nevyužila v onen důležitý moment.

Možná mi vadil, protože nemám ráda lidi, kteří srovnávají mou rodnou vlast s tou komerčně nezávislou velmocí za oceánem. Na což jsem fakt alergická. Pokud vám připadá USA tak fajn, tak co děláte tady?!

Jediný co můžu obdivovat je jeho flegmatický přístup k životu, výdrž ve stání na hlavě a boty, u kterých byste mohli dlouho spekulovat, zda jsou dámské či pánské.

Tím se ho nesnažím pomlouvat, ale jen konstatovat svůj téměř dvouhodinový "zážitek". A zážitek to rozhodně byl. Protože v některých situacích jsem nevěděla, jestli klame nebo říká skutečnou pravdu.

Lidé jsou hodně zvláštní tvorové...


neděle 17. prosince 2006

Konec konců - začátek začátků

Ne-kou-ří-me.
Ale-špe-ka-ob-čas-dá-me.
No-a-co.


sobota 16. prosince 2006

A je to

Při vůni mandarinky, která se linula od vonné tyčinky (to je ta, jak všichni říkaj, že pálim ten vietnamskej hnus) a při hudbě mých dvou oblíbenců, jsem se do toho konečně dala. Po dvou hodinách stříhání, lepení, vázání a nevím čeho všeho možného, jsem ty dárky konečně zabalila. Takže jsem letos vlastně poprvé v náskoku a nehrotim nakupování a balení den před Štědrým dnem. Asi půjdu vypustit balonky a provolávat slávu jaxem to letos zvládla levou zadní a ještě mi zbyla rezervní zásoba na hory.

!!!
Proč nejsou v archivu všechny měsíce na začátku s velkym písmenem? Kdo mi tady z toho dělá bordel?


pátek 15. prosince 2006

A né, že NE

Ale stejně, řekně, jestli ten svět neni stejně krásnej... Ale nemyslim krásnej jak krásnej.
Prostě k r á s n e j.


čtvrtek 14. prosince 2006

HH, M. a loučení

"Jedna věc mě ale strašně mrzí."
"Že sem ti nenechal ten plakát. Já byl ale vůl..."
"No, to jo." smích

(...)

"Měj se Pražáku."
"Já sem ale teďka doma."
"No tak hochu od letiště."
"To je lepší, akurát tu teď přistává vrtulník"
"No tak kluku od letiště, kde právě přistává vrtulník.", smích
"Konec zvonec."
"Ahoj slečno z Čejetic."


středa 13. prosince 2006

Třikrát, a dost!

Bejt třikrát za poslední tři dny v Praze mě dohání k šílenství !!
Jeden den nakupování, druhej z donucení a třetí se školou.
A stejně z tý Prahy byla ta Lysá a vila nejlepší.
I když je to taková přerostlá vesnice.
A taky ty samolepky. Jo!
A taky cesta autem s nima.
A prostě jenom vyloženě oni tři, nebo spíš ony tři?
A ostatní stáli/o za prd.
A jakože lhát se nemá, protože se ta lež pak může stát skutečností.


neděle 10. prosince 2006

Gurmán

"Vždyť já už skoro taky nehulim ..." (jaký taky ?!)
"Třeba dneska sem měl jenom sešt b r č e k ..." (jenom?)
"Á pan je gurmán."

"Spíš pan jen tak něco do huby nedá."

"A tím chceš říct, že já jako ...?"


pátek 8. prosince 2006

Hádej kdo

Hádáš kdo?


Typickej mužskej


Sedí, vyvalenej pupek a čumí :)


čtvrtek 7. prosince 2006

Dnes má svátek ...

Kdo může dát svému dítěti jméno Ambrož ?!!


středa 6. prosince 2006

Mikulášská

I když takovej netradiční a o den opožděnej.
A jak dělá čert? Brekeke ...

Sakra, kde mam spacák?! Kartáček na zuby, něco na spaní. Tep-la-ky. Protože v těch se kalí nejlíp viď, a nechci zase jet přes celý město zmaštěná od oleje. Těstoviny a sejrovo-nivová womáčka ala Anička a naložený hermelíny <3 A vychlazenej muškát a pívo a zejtra vstanu na desátou. Dřív ani o chlup!


Ironie osudů?

Moje babička neumí psát esemesky na mobilu.
Moje babička si teprve před dvěma rokama koupila počítač.
Moje babička už vůbec neví, kdo jsem ...


pondělí 4. prosince 2006

Koncert, kterej se nekonal

Teda konal, ale někteří za něj nebyli ochotni zaplatit sedm pětek. Taky za co, za tu rádoby Superstar ... ?! Ale aspoň sme se utvrdili, že je to typickej šampon s kožíškem. A ta pizza byla dobrá, až na ten sejr, kterej sem si musela namotávat na jazyk, abych to mohla spokojeně sníst.

Dělat bordel v ulicích a restauracích nám jde líp. Jenom už do těch samých nemůže vstoupit dvakrát (něco jako do stejné řeky dvakrát nevstoupíš) a nemůžem se divit, že tam budou viset na nástěnce čtyři fotky a pod nimi cedulka s nápisem NEŽÁDOUCÍ. Hi hi hi, co?

A po dlouhý době jsem změnila názor na ulice Boule. Noční jízda. Přece jen to tady nebude zase tak špatný, jenom objevit ta správná místa. A hlavně je všechno o lidech. A možná sme trhli rekord v nejvíce vystřídaných podniků v co nejkratším čase.

Baaf ... Lek!
X jako Y. Bla bla bla.
Taxme si zaspívali a teď deme chlastat!

Východní sousedé, týpci v autě, bordel u letiště, videjko a luxus <3

A něco mimo mísu tématu. Není nad to mít hiphopérský kamarády, a ještě k tomu takový, který sme dříve nemohli vystát, smích. Čaj jde kupředu a lidi se měněj,... thx K. <3
Znám svůj flek, znám svůj věk, vystrčim zadek na celej svět...
Změna pravidel, hraju podle svejch...


sobota 2. prosince 2006

První prosincovej den

Vůbec mi nepřijde, že je dneska prvního. A už vůbec ne prosinec. Venku se zelení. Ten nahoře si asi spletl pytlíky s nadílkama a popletl, kde má nadělovat zeleň a kde bílou bílou peřinku.


Jsem vrah

Zabila sem ji!
Teď, když tak bezmocně seděla na koberci.
Ucítila jsem svou šanci. Mohla jsem na ni.
Nečekaný útok zezadu.
Jedna jediná rána.
A...
A je po ní.
Dobzučela.
Jednou pro vždy.
Nejsem sadista?
Vždyť tu se mnou žila celičký týden.
Občas po mě šmátrala, těma svýma nechutnýma pazourama, ale...
Ale je to tvor, který má taky právo na život.
A já mu to právo vzala.
Vzala jsem mu právo na život.
Každý má právo na ochranu osobnosti.
§ 11, řádek druhý Občanského zákoníku.
Až na to, že moucha není FO a už vůbec ne osobnost.
Bože, už mi z tý školy hrabe!


pátek 1. prosince 2006

3. patro, pokoj č. 308

Nemám ráda nemocnice. A vůbec to celkový prostředí jak na mě působí. Nemám ráda tu vůni, která vás přaští do nosu, jakmile překročíte vstupní práh.

Nejhorší je, že tam prostě musíte. (Ne)musíte, ale chcete, protože tam leží někdo blízký. A vy víte, že kdyby bylo zle vám, tak že i on by tam za vámi šel a držel vás za ruku. A je vám z toho tak nějak úzko, když ho tam vidíte jak tam jen tak leží a je mu všechno jedno. Nesnaží se, ztrácí se vám před očima a vy víte, že mu prostě nemůžete nijak pomoci... Chtěli byste, ale NEJDE TO.


copyright [c] 2005 - 2008 Džína |Všechna práva vyhrazena autorem blogu!
jeanuska@seznam.cz | ICQ 264-576-037 | This blog support Mozilla Firefox!