neděle 27. listopadu 2005

V několika bodech

Tma. Bezpečí. Hluk. Máma. Táta. Bratr. Sestra. Spánek. Jídlo. Pláč. Smích. Krůček. Slovíčko. Au. Kolo. Školka. První láska. Škola. Čtení. Psaní. Počítání. Nová škola. Výlety. Naivita. Sranda. Přátelství. Přijímačky. Prvák. Naivita. Přátelství. Smíšené pocity. Druhák. Láska. Krásné období. Smutek. Hrozné období. Dumání. Pochopení. Naivita. Třeťák. Dumání. Poznání. Pochopení. Tma..

Tmou to začalo, a tmou to všechno končí, protože jdu spát.
To je část mých útržků z mého života.. Je zajímavé, že až teď si vybavuju další a další momenty. Nicméně, první varianta zůstává. Ani bych neřekla, jak je vcelku obtížné popsat svůj život v několika bodech.
Jinak tahle myšlenka nepřišla z mé hlavy, ale nechala jsem se inspirovat někým jiným.


Sněží !!!

Mám na hlavě ještě sněhovou pokrývku a je mi příjemně krásně! Ručky mám mokré a studené od sněhu, ale to mu vůbec nevadí! Ba naopak!

Nic víc mi teď neudělá radost! Venku sněží, je tam krásně kouzelně bílo, a úplně všude. Bylo asi komické na mě před chvilkou koukat, jak stavím sněhuláčka a házím sněhové kouličky po psovi.
Dneska se mi bude hezky hajat.. :)
to jest můj večerní výtvor
hezký, že? :)


Chudák malý James

Unwisely, Santa offered a teddy bear to James, unaware that he had been mauled by a grizzly earlier that year ...


Vzhůru do ČNB

Nejdřív jsem se do Práglu těšila, místo školičky jdeme na exkurzi do České národní banky, což je samozřejmě lepší než vysedávat ve škole. Ovšem v pátek byla děsná zima :( Sice, když jsme přijeli na Čerňák a začal padat snížek, tak jsme měly se Šárkou velkou radost. Nicméně, později už jsme byly jiného názoru..
Byl nějaký čásek, a tak jsme zamířili ještě na nákupy, a pak už směr ČNB. Dorazili jsme tam všichni vymrzlí, a tak už jsme se těšili, až nás vpustí dovnitř.
Ač jsem si myslela, že to bude nuda, opak byl pravdou. Vcelku se mi tam líbilo a dozvěděla jsem se plno zajímavých věcí. Nejlepší bylo, když nás prohlíželi, jestli nemáme nějaké zbraně u sebe =)) Bohužel, nikdo nic podobného neměl. Přesto, když zapípal detektor, který vyhledává kovy, se všichni lekli.
Svůj výlet jsme zakončili nákupy v Kotvě a šlo se směr Florenc, na autobusák. Jelikož cestovat v pátek v půl třetí se nevyplácí, tak jsme na to taky doplatili. Já se Šárkou jsme si sice sedly, ale chudák Pepas s Austíkem se museli celou dobu střídat, kdo právě bude sedět. Ono vydržet hodinu a půl ve vydejchaným autobuse stát, není opravdu lehké. Nakonec jsme dorazili do Boule včas, takže jsem stihla i bus domů. Zase jsem se přesvědčila, že platí heslo: Všude dobře, doma nejlíp :)


čtvrtek 24. listopadu 2005

Důchodová

Za prsní implantáty a Viagru se utrácí podstatně více peněz, než za výzkum Alzheimera. To znamená, že kolem roku 2030 zde bude široká důchodcovská populace s krásnými ňadry a obrovskými erekcemi, která si ale ani za boha nevzpomene, co s tím má dělat.


středa 23. listopadu 2005

Pravidla socialismu

Devět divů
* Všichni mají práci.
* Přesto, že všichni mají práci, nikdo nepracuje.
* Třebaže nikdo nepracuje, plán je plněn na 100%.
* I když je plán plněn na 100%, není nic k dostání.
* I když není nic k dostání, všichni všechno mají.
* Bez ohledu na to, že všichni všechno mají, každý krade.
* Přesto, že všichni kradou, nikde nic nechybí.
* Přesto, že nikde nic nechybí, všichni reptaj.
* Přesto, že všichni reptaj, ve volbách všichni hlasují pro.

Zásady pokroku
* Předprojektové nadšení, kdy se v novinách psalo o tom, jak si polepšíme, když se to podaří.
* Vystřízlivění z realizace, kdy se ukázalo, jak to někdo zpackal
* Hledání viníků, kdy všichni zainteresovaní zuřivě vymýšleli výmluvy.
* Potrestání nevinných, kdy si to odskákal ten, kdo se neuměl bránit.
* Vyznamenání nezůčastněných, aby národ získal nový optimismus.
* Opatrný hlas lidu radil

Nemysli
* Když uz nemůžeš nemyslet, tak alespoň nemluv.
* Když uz musíš myslet a mluvit, tak nepiš.
* Když jsi tvrdohlavý a myslíš, mluvíš a píšeš, tak alespoň probůh nic nepodepisuj.
* Když sis nenechal poradit a myslíš, mluvíš, píšeš a podepisuješ, tak se ted nediv!


úterý 22. listopadu 2005

Ovocnej test

Z následujícího ovoce si zvolte jedno a zjistíte o sobě něco nové...
a) Jablko
b) Banán
c) Jahoda
d) Broskve
e) Pomeranč


Co jste si zvolili?
Prosím, přemýšlejte velmi pozorně, nebuďte zbrklí. Je to paráda.

Také jsem byla velmi překvapený.
Vaše volba o vás hodně prozradí.

Výsledky testu jsou níž..



























Jestliže jste si zvolili:
a) Jablko - Znamená to, že jste osoba která má ráda jablka.
b) Banán - Znamená to, že jste osoba která má ráda banány.
c) Jahoda - Znamená to, že jste osoba která má ráda jahody.
d) Broskve - Znamená to, že jste osoba která má ráda broskve.
e) Pomeranč - Znamená to, že jste osoba která má ráda pomeranče.


Doufám, že jste o sebe zjistili opět něco nové.
Ať vám to přinese mír, pochopení a usmíření atd.


pondělí 21. listopadu 2005

Vypadám jako fetka?

Při otázce, jestli nechceme s kámoškou nějakou trávu, si už začínám říkat, jestli opravdu působím dojmem člověka, který něco takovýho bere, kouří apod..

A to přemýšlím zcela oprávněně. Jednou jsem čekala na autobusáku až mi pojede bus domů, a v tom ke mně přišel zase nějakej týpek v roztrhaných hadrech, trošku se motal, pravda, ale jinak celkem pohodovej a i vcelku pěknej kluk, a nabízel mi jestli nechci heroin! Tak už si říkám, že i tady v Boleslavi to jde všecko z kopce, že tohle se neděje jenom ve velkých městech..


neděle 20. listopadu 2005

Ráda bych, ale nechce se mi.

Už jsem byla rozhodnutá sem dát takový super hlášky profesorů naší školičky, ale nějak se mi nechce se s tím vším dělat, přepisovat a upravovat. Jsou ale fakt wostrý, dlouho jsem se u nich s kámoškou řehnila při pomyšlení a představě některých profesorů.. A dokonce mě rozesmály natolit, že ani oko nezůstalo suché :)

Mno, a pak ještě kámoška našla ještě jedny, sice ne z naší školy, ale ty stojí taky za to! Tak až se mi bude chtít, tak to sem šoupnu. Dneska už mám nějak unavený prsty, napsala jsem toho docela dosti, a tak jim dopřeju nějaký ten klídek, odpočinek :)
Z okýnka teď koukám měsíc, jak krásně svítí, a bije mě přímo do očí. Okolo něj nějaké hvězdy.. A jelikož je dneska i jasno, tak vidím i Velký vůz. Je to fakt krásný. Jenom se mi nechce jít z tohodle teplíčka ven. Brr, brr :) Ale pesani už na mě čekaj, tak se nedá nic dělat.


Zkažená radost

Na začátku roku jsem byla šťastná, že nám zařadili do předmětů občanku, ale s postupem času zjišťuji, že jsem se radovala předčasně..

V pátek jsme, jako jedna z mála škol, museli vstávat brzo, aby nám neuniklo asi něco důležitého z vyučovacích předmětů.. První hodinu jsme měli občanku, a tak protože bylo den po 17. listopadu, jsme probírali právě onen den. Co jako o tom víme, co se stalo.. No a pak jedna spolužačka zmínila jméno Jan Palach, jestli s tím taky souvisí. Mno a náš radši nejmenovaný profesor pronesl, že ne, že se to stalo o nějaký ten rok dříve, a že to s tím nesouvisí. A pak nastala debata o politické situaci v té době, protože jak je známo, Jan Palach se upálil na protest nespokojenosti s politickou situací. A tak jsme se dohadovali, proč se upálil, že měl udělat něco jiného, bojovat! A z našeho chytrého profesora zase vypadlo moudro, že nic víc pro to Palach tenkrát udělat nemohl. Což samozřejmě většina nechápala, a ani si nedovedla představit, že bychom se upálili.. au =) A ať mi neříká, jak byl taky moc nespokojený s tou situací, když mu v té době bylo něco kolem deseti let. Že by ho zajímala politika v té době? Určitě byl do ní děsně zažraný jako teď.. Proč si radši nehrál s autíčkama..?


sobota 19. listopadu 2005

Konečně sněží

Jedna nožka z postele, druhá nožka z postele. Roztáhnu žaluzie a nevěřím vlastním očím..

Tolik očekávaný sníh je konečně tady, jupííí. Ono už bylo taky na čase. Martin se nám trošku opozdil o týden :) Snížku není sice zase tak moc, ale zahrada, stromy i dokonce trochu silnice jsou pokryty sněhově bílou přikrývkou. A to je kouzelné. Už se těším, až vytáhnu našeho Tadeáška ven, poprvé uvidí sníh. Jsem zvědavá jestli v něm bude taky dovádět. Ale to by chtělo, aby napadlo ještě pár centimetrů. I když, i přesto mám mocinko velikánskou radost :) .. jenom doufám, že nezačne pršet a všechna ta krása nezmizí.


Chci nový CéDéčko 100°C Collage!

Připadám si jak z jiné planety. Kohokoliv se zeptám jestli poslouchá Stostupňáky, tak mi odpoví, že je ani nezná!

To vůbec nechápu. Cožpak se nenajde někdo v mém okolí kdo by je znal, poslouchal..? Kdybyste někdo měl jejich nový cédo Collage a mohl mi ho poslat přes ICQčko, bylo by to nejlepší :) Takže lidi ptejte se, snažte se, ať jsem taky happy.
No a třeba pod stromeček by mi Ježíšek mohl nadělit jejich skvělé oranžové tríčo :)

Britská pivní hra

Britům asi už připadá klasické pití piva dosti nudné, a tak si vymysleli novou "hru" :)
Soutěžící uchopí do ruky sklenici piva. Poté si mezi své půlky hráč zasune toaletní papír tak, aby se jeho konec dotýkal podlahy.
Rozhodčí zapálí soutěžícímu toaletní papír u podlahy.
Soutěžící musí pivo vypít co nejrychleji tak, aby si, pokud možno, stihl vytáhnout nehořící část toaletního papíru, který je uchycen mezi půlkami.

Kdybyste to někdo vyzkoušel, tak dejte vědět jak jste dopadli. Příjemnou zábavu :o)


Poslušně hlásím, uklizeno!

Uf, to byla práce. Jenom doufám, že jsem to už všechno stihla v komplu uklidit :)

A taky doufám, že i blog už stojí alespoň za něco. Dneska jsem si s tím docela vyhrála. Ale mě se to líbí, radost mi to taky dělá.
Teď už jenom po těžké práci se pořádně najíst a dát si kafčo..


Test osobnosti

Test má dvě části. V té první vybíráte své silné stránky a v druhé části zase své slabé stránky.

Na každém řádku máte čtyři vlastnosti, ze kterých si vybíráte tu, která vás nejvíce vystihuje. A když náhodou nevíte přesně, co která vlastnost znamená. Tak klikněte na otazník, a tam najdete přesný popis dané vlastnosti.

Mně vyšlo, že jsem z poloviny sangvinik, a pak převážně cholerik. Takže to sedí maximálně.


Mé infantilí já

Když mi moje kamarádka vyprávěla jednu pohádku, tak jsem se zasnila,.. oči mi jenom zářily a já si vzpomněla jak mi ji vyprávěla mamča, když jsem ještě chodila do školky :)

Útržky mi zůstaly ještě v hlavě, byla to moje oblíbená, a taky stále ještě je. Měla jsem z ní radost jako malý děcko, které dostane lízátko :) ..

Jak to bylo pohádko? Zabloudilo kuřátko!
Za zahradou mezi poli, pípá, pípá, nožky bolí.
Ve vysokém obilí, bude večer za chvíli.
Povězte mi milé ovsi, kude vede cesta do vsi?
Jen se zeptej ječmene, snad si na to vzpomene.
Ječmen syčí mezi vousy, ptej se pšenic, vzpomenou si.
Kuře pípá u pšenic, nevědí však také nic!
Milé kuře, je nám líto, ptej se žita, poví ti to.
Kuře hledá žitné pole, to už je však dávno holé,
a na suchá strniska, vítr tiše zapíská.
Vždyť si doma za chalupou, slyšíš, v stáji koně dupou,
kocour ve stodole vrní a tvá matka za vraty
zob, zob zobá bílé zrní s ostatními kuřaty.
Děkuji ti žitné pole, pozdravuj tam ve stodole.
Koho milé políčko? Zrno, i to zrníčko.
Ať se ke mně zjara hlásí, vychovám jim nové klasy.
A tak mámu zakrátko, našlo zase kuřátko!


Den po 17. listopadu

Byl to omyl jít spát po půl druhé a vstávat v šest! Proč my jako jedna z mála škol musíme jít, po státním svátku, do školy?!

Skleslost a unavenost je na mě znát skoro celý den. Ještě, že jsme to dneska s tím učením moc nepřeháněli. Za to jsem všem našim drahým profesorům vděčná, protože nevím jak jinak bych asi fungovala. Ale přežila jsem to. Možná taky díky coffee, které jsem si musela koupit v tom školním automatu. Namají ho tam teda nic moc, ale lepší než kopanec. A ještě mi to vždycky dá i cukr, i když mačkám tlačítko bez cukru! Každý nemůže být chytrý :))
Teď tu sedím v trochu stísněném prostoru (na který nejsem vůbec zvyklá). Asi díky tomu, že můj bratr se rozhodl předělat si celý pokoj, tak všechen nábytek a věci jsou různě rozmístěny u mě, u sestry a na chodbě. No prostě to u nás vypadá chaoticky, jako kdybychom se právě někam stěhovali. Ale má i to i výhodu. Počítač putoval rovnou ke mně do pokoje, takže se můžu válet v postýlce u toho si povídat přes skypíka, a přitom ještě stíhat psát na klávesnici. Ještě že mám postel chytře u stolu :)


čtvrtek 17. listopadu 2005

Úplněk

Na mobilu čas něco okolo osmé, na obloze svítí hvězdičky a měsíc mi osvětluje černou ulici u hřbitova, kde není žádné osvětlení. Docela nepraktické, když je tam autobusová zastávka!

Jo ten měsíc pěkně svítí, pod ním se rýsuje z šedavé oblohy něco jakoby hlava jednorožce. Možná to je jenom moje fantazie, ale vypadá to úžasně. A tak si zbytek cesty domů zpříjemňuju pozorováním noční oblohy. Krásu mi jenom kazí drobný deštík, který po kapkách stéká po mém obličeji. A taky je mi pěkná zima. Teda ne, že by ta zima byla pěkná. A taky mě teď napadá, že při úplňku by se nemělo jíst, aby se tělo očistilo od všeho špatného. No to asi už taky asi nestíhám, takže budu mít tělo zase zanešené vším "smetím".. :)


středa 16. listopadu 2005

Jak bylo

Po dvou hodinách ruštiny, kterou jsem si zvolila asi omylem za svůj volitelný předmět, se naše škola ubrala směr kino, na film Štěstí..

Každoročně s naší školou chodíme na nějaký filmík na podzim. Jasně je to lepší než sedět ve škole a učit se. Co může být horšího..? Až na to, že na nás zbyli místa jen v první až třetí řadě, to byla dobrý. Teda nechápu většinu lidí, kterým se to vůbec nelíbilo (nebo to vůbec nepochopili). Je fakt, že jsem tam pořád čekala nějakou pořádnou zápletku, napětí a ono pořád nic nepřicházelo. Ale i bez toho dokáže být film dobrej!


neděle 13. listopadu 2005

Proč zase nespokojená?

To je děs běs, pořád nějak nejsem spokojená se svým blogczkem. A tak pořád kombinuju barvy, motivy a celej design jak to jen bude nejlepší..

Jen abych nepřebrala. Ale snad né. Něco jsem tady ubrala, protože jsem si řekla, že to bude mít nějakou úroveň tady :)) Jako se opravdu snažím. Ale jelikož je pořád málo času, tak mi bude ještě pár (tý)dnů zřejmě trvat, než to tu dotáhnu celé do konce. Ale doufám, že to někteří i ocení.
Dala jsem se do uklízení v komplíku, a teď si dělám pořádek ještě v hudbě (dle inspirace mého souseda Tomáše :), protože jsem zjistila, že to tady nemám srovnaný a mám to různě postahovaný všude možně. A to jsem si tady pořádek dělala někdy v září. A ještě navíc stejně je potřeba přeinstalovat kompl, tak se mi to bude hodit. Ale až to tady dodělám, tak už se zase budu plně věnovat svému blogísku!


pátek 4. listopadu 2005

Zatracenej IE!

Proč můj blog vypadá jinak v Exploreru a jinak ve Firefoxu??!!

Dneska jsem ve škole zavítala na svůj blog se kouknout, a protože ve škole jinej prohlížeč než Explorer není, tak sem musela použít jej. Fakt jako vůbec nechápu, proč se ty prohlížeče tak lišej! Explorer ničí moji tvorbu, barvy, prostě všechno! Nesnášim ho prostě a snažím se ho nepoužívat vůbec!
Nicméně, chytří lidé nepoužívají Explorer, a tak můj blog vidí v normálu podle mě...


Všechno na mě padá ...

Halo, halo, co se stalo ..?

Tag a je to tady. Jak jsem si mohla myslet, že to dneska bude super. Nějak se to zvrtlo a na mě to hodně rychle spadlo uplně všechno. Nic konkrétního radši.. Prostě nevím, jsem bez nálady. Jdu si pustit Chinaski a asi si zalezu s tou ekonomikou do postele a fakt se budu učit. Fakt to nechápu.. !


Ouh happy day

Dlouho jsem tady nějak moc netvořila, protože nebyl čásek. Nějak je toho na mě poslední dobrou moc, ale ještě zvládám a pořád funguju ač se fakt sama divím. Sice žiju v neustálém shonu, ale beru to všechno s optimismem, protože mě většina věcí více (méně) baví. Jasně něco více, něco méně, a tak už to je :)

Dneska jsou ve mně hodně smíšený pocity, který byly po včerejšku sice negativní. Protože ve mně pořád byl a je takovej pocit (kterej nevím jak popsat). Když jsem se dozvěděla o jednom problému (teda byly dva, tři) mojí kamarádky z psychologie. Nicméně, náladu mi zvednul Kuba nejdřív tím, že mi poslal nový Chinaski, a taky tím o čem se teď právě bavíme a prostě mi hoodně zvednul náladu, je to skvělej kámoš to bez pochyby! =) Prostě takhle dlouho jsme se spolu nebavili, fakt už nepamatuju kdy naposled. Pořád stejný střeštiprdlo jako já :) Jsem prostě happy, protože aspoň někdo mi rozumí..

Tenhle týden se dozvídám jenom samý dobrý zprávy. Absolutně nic mi tu náladu nemůže zkazit, fákt ani ta zítřejší písemka z ekonomiky, ani vydařená písemka z účetnictví, prostě zejtra asi bude den blbec. Jak tak přemýšlím, ještě musím toho dosti udělat do školy, ale nějak se mi nechce. Ještě, že už je zítra pátek. A navíc za chvíli se jdu koukat na televizi, na můj oblíbený seriál. Takže tady asi zase moc dlouho nejsem. Je to děsný, ale super 8-)


copyright [c] 2005 - 2008 Džína |Všechna práva vyhrazena autorem blogu!
jeanuska@seznam.cz | ICQ 264-576-037 | This blog support Mozilla Firefox!