Když mi moje kamarádka vyprávěla jednu pohádku, tak jsem se zasnila,.. oči mi jenom zářily a já si vzpomněla jak mi ji vyprávěla mamča, když jsem ještě chodila do školky :)
Útržky mi zůstaly ještě v hlavě, byla to moje oblíbená, a taky stále ještě je. Měla jsem z ní radost jako malý děcko, které dostane lízátko :) ..
Jak to bylo pohádko? Zabloudilo kuřátko!
Za zahradou mezi poli, pípá, pípá, nožky bolí.
Ve vysokém obilí, bude večer za chvíli.
Povězte mi milé ovsi, kude vede cesta do vsi?
Jen se zeptej ječmene, snad si na to vzpomene.
Ječmen syčí mezi vousy, ptej se pšenic, vzpomenou si.
Kuře pípá u pšenic, nevědí však také nic!
Milé kuře, je nám líto, ptej se žita, poví ti to.
Kuře hledá žitné pole, to už je však dávno holé,
a na suchá strniska, vítr tiše zapíská.
Vždyť si doma za chalupou, slyšíš, v stáji koně dupou,
kocour ve stodole vrní a tvá matka za vraty
zob, zob zobá bílé zrní s ostatními kuřaty.
Děkuji ti žitné pole, pozdravuj tam ve stodole.
Koho milé políčko? Zrno, i to zrníčko.
Ať se ke mně zjara hlásí, vychovám jim nové klasy.
A tak mámu zakrátko, našlo zase kuřátko!