Hudební vlastenec

Kdyby se konala soutěž o hudebního vlastence (nebo vlastenku - u mě na blogu žádná diskriminace můžu a žen nebude), určitě bych ji vyhrála já. Já, jakožto převážně zatížená na hudbu z české prudukce. No dobře, druhá příčka patří východním sousedům, ale to jen díky výborné tvorbě ska a hip hopu.



Listen to Africa the man with black skin
lost in Africa the man with white skin
sounds of Africa original style
noise of Africa let it live for a while

it hurts, when you lose the sight
it hurts, when you don't have a place for the night
it hurts, when your body can't move
it hurts, when you lose your roof

Zeptejte se někdo Freuda

Zdál se vám někdy sen, v němž ste byly osobou opačného pohlaví? Nebo hrabe jenom mně?! A teď by mě zajímalo teprve, co na to Freud.

Už tam (skoro) sem

Ještě zaplatit nějakej ten peníz a bude ze mě taky vysokoškolačka, která dělá reklamu svému městu. Ovšem s titulem lúzr před jménem asi. Ale ono se stačí podivat na naší skvadru a bude to všem jasný (sorry renta's). Zápisy sou dost nudná věc, seznam předmětů věc šokojící, a školení (který se obzvláště netýkají toho, čeho by měly) sou ještě víc. A trocha bordelu neuškodí (ještěže sme seděly v poslední lavici). Souhlasíte se zveřejněním vaší fotky na internetu? Hm, coasi, tak ať na mě čučí každej wiď. Storka Werči to ale všecko spravila (kdo neslyšel, o hodně přišel). Ještě že bylo otevřený Cédo (člověk za celý prázdniny nemá kde zewlit, hrozný)! Smaženej hermelín, Svijany a točená Kofola nejlepší. A pak mi kvůli pětce za parkovný ujel bus Kenvelo!! Ovšem já sem si to vynahradila jinak. A nástup do školy až 1.10. - ještě měsíc zewlení. :-)

A malá škodolibost pro všechny, co sbíraj stickers. Včera mi poštou přišlo nový číslo HorseFeathers. A hádejte kolik jich tam bylo jako bonus. To neuhodnete. Celých jednatřicet. A některý sou vyloženě libový!! Záviďte, heč. A nikomu nedam.

2 roky

I když to mezi námi občas skřípe, tak už jsme spolu dva roky. Dva roky už jsem mu obětovala a dva roky už spolu bojujeme. Ale je nám spolu dobře. A né že ne. Dárky víte kam posílat (Boule krú), smích.

Family krú party

Bez ohledu na to, že sem se fakt skvěle bavila a v jednom kuse smála... Víte co je na tom to nejlepší? Neutratila jsem ani korunu, ale pořád jsem měla co kalit a chálovat do sebe. Až mi z těch všech pivek, pepřovejch vodek (co si budem povídat, nic moc) a džúsů v kombinaci se skvělejma hermelínovejma chlebíčkama, sladkou kukuřicí, luxus salátem, kuřátkem a zeleninou, grilovaným špízem s česnekovým dresingem a hlavně tím vším mezi tím prokládaným, bylo tak trošku ouvej.

A na to, že sem se rozhodovala, jestli nekonec přece jen nejet na Wostrof kvůli (říkejme mu) panu D. (to je znamení protože já jsem paní D.), tak hudba zahájila rozjezd ve stylu Indyho s Wichem a já sem hádala kdo, což se mi sakra moc líbilo, pak nějaký reggae a další pohodová vlna do uší. Bratránkovo hudební mix byl vyloženě v pohodě. A večer sem okolo jedenáctej dokonce slyšela ohňostroj z pivobraní. Takže vlastně jsem byla "na třech" místech zároveň a nemusela zase čučet na ex s tou jeho.


Taky sem viděla toho nejroztomilejšího černouška s dredama <3, kterej byl sice menší než já, ale žabí (jak by řekla Nealcé). Sestřenka má vyloženě docela v pohodě přátele. A nakonec sem se dozvěděla, že sem malá a drzá. Oni už zapomínaj všichni tak nějak, že mi táhne na cetku. Zdám se snad vám drzá?

Otázky Václava Moravce

1. Chtěla bys vrátit minulost? Ne, žiju realitou a těším se na všechno nové.
2. Myslíš si, že umíš správně nakládat se svým časem? Bohužel jsem se to ještě nenaučila.
3. Věříš tvrzení, že "čas jsou peníze"? Neumím si představit, že by čas byly peníze.
4. Myslíš, že je na světě spravedlnost? Určitě je, jen ne vždy stihne být včas na pravým místě.
5. Jsi věřící? Ano. Každý v něco věří.
6. Máš nějaké životní sny? Ano. Sny jsou od toho aby se snily.
7. Umíš si představit lásku bez sexu? A co třeba sex bez lásky?
8. Dokázala bys podvést? Nikdy neříkej nikdy.
9. Ukradla jsi někdy něco? Jako malá určitě něco, ale už nevím co. Ale jaxe znám, určitě jsem měla výčitky svědomí.
10. Jaký je tvůj názor na celebrity jako takové? Jedním slovem - umělé.
11. Je pro tebe důležitější přátelství než láska? Rozhodně přátelství. Láska je nestála.
12. Myslíš si, že bohatí jsou spokojenější než chudí? V hmotným uspokojení nejspíš ano, ale v duševním to bývá naopak.
13. Máš svůj styl? Jasně. Občas trošku netradiční.
14. Dokážeš riskovat ať už v čemkoli? Risk je zisk, takže občas ano.
15. Je pro tebe důležitá upřímnost? Určitě, ale malá lež občas neuškodí, ba naopak.
16. Máš mozek 24 hodin denně v provozu nebo dokážeš prostě "vypnout"? Někdy jedu non-stop, občas mám vypnuto celej den.
17. Věříš na osud? Na osud i náhodu.
18. Myslíš, že jsi snadno ovlivnitelná okolím? Ovlivnitelná ani ne, spíš "chytlavá".
19. Dovedla by jsi zabít člověka? Ne. Ostatně jako všechno živé (krom komárů).
20. Jak moc je pro tebe důležitá rodina? Asi tak, že zaujímá první příčku.
21. Co si myslíš o bezdomovcích apod.? Každej sám, svýho štěstí...
22. Nechala bys u sebe přespat úplně cizího člověka? Ne. Nejsem moc důvěřivej člověk.
23. Utekla jsi někdy z domu? Ne. I když,.. vlastně z domu utíkám, když nestíhám ráno autobus.
24. Jsi důvěřívá? Důvěra se u mě buduje obtížně.
25. Zapomínáš snadno na křivdy? Odpouštím, ale nezapomínám!
26. Myslíš, že se tvůj život změní až ti bude 18? Ano, už jedu ve všem sama za sebe.
27. Toleruješ žárlivost ve vztahu? Ano, ale jen zdravou žárlivost. Sama jsem žárlivá.
28. Myslíš, že chlapi jsou nevěrnější než ženský? Ne, jenom se o tom tak často nemluví.
29. Je pro tebe hodně důležitá pověst? Ne, ale ráda se zasměju tomu, co se o mně šustne.
30. Chceš být krásná? Já jsem krásná. Každý je nějak krásný.
31. Jak snášíš kritiku od okolí? Od těch nejbližších trvdou kritiku těžce. Ostatní kritice se zasměju.
32. Přemýšlíš někdy nad smyslem života? Občas.
33. Věříš na mimozemšťany? Věřím, že člověk není jediná vyspělá civilizace ve vesmíru.
34. Umřela bys pro někoho, koho miluješ? Těžká otázka, vzdát se toho nejcennějšího, co máme. Nevím.
35. Co pro tebe znamená slovo "štěstí"? Pocit, který se nedá popsat.
36. Věříš na osudovou lásku na celý život? Ne.
37. Co si myslíš o bláznech? Každý je tak trochu blázen. Jen někdo větší, někdo menší. Bláznův život je bezstarostný.
38. Máš nějaký životní vzor (osobní)? Jedu sama za sebe.
39. Jak bys popsala "normálního" člověka? Nijak, takový člověk neexistuje.
40. Věříš na tvz. "druhé já"? Ano, každý má dobré a špatné já.
41. Jaký máš názor na alkoholiky? Každý by měl dostat pomocnou ruku a druhou šanci.
42. Máš nějaké závislosti? Ano.
43. Věříš na posmrtný život? Ano.
44. Myslíš si, že některé vzpomínky mohou přežít věčně? Ano, nebo mě přesvědčete o opaku.
45. Jsi realista? Jo, jsem zlatá střední cesta mezi pesimistou a optimistou.
46. První slovo co tě napadne pod pojmem "osobnost"? Člověk jako takový.
47. Věříš na zázraky? Ano.
48. Až umřeš, chceš být pohřbená / zpopelněná? Zpopelněná.
49. Co tě jako první zaujme na chlapovi? Vlasy.
50. Můžeš mít jedno jedinné přání, jaké by to bylo? Aby moje rodina byla zdravá.
51. O čem mluvíš s kamarád(k)ama? Skoro o všem, až na můj niterní svět.
52. Jak většinou trávíš víkend? Odpočinkově.
53. Dokážeš mluvit se svou mámou o všem? Úplně o všem ne. Ale je to mnou, že nedokážu o některých věcem otevřeně mluvit.
54. Kdo všechno je pro tebe v životě důležitý? Rodina, přátelé, a moji dva psi.
55. Na co teď (k jídlu) máš chuť? Na banán.

Všechno je jak má být

Člověk (jako já) tady pár dní není, a všechno je totálně naruby.Hlavně jsem včera zjistila, že mi u mýho kaktusáku vyrostla nějaká lysohlávka, halucinacé rulezZ, nebo tak něco, taky že se moje základkovská třída zbláznila, že na mě moji "bejvalí" přátelé nemají čas (což je smutné), že se dneska dozvím, že v sobotu je oslava sestřenčinných narozenin, takže tím pádem už se nemusím rozhodovat, jestli jet radši na Wostrof nebo na pivobraní. Takže neuvidím ani jeho ani jeho. Některý věci jsou vyřešit snadněji než si myslíte.

Možná jsem ještě jeden den měla zůstat s Nealcé, hrát si na "farmářku" a krmit zvýřátka a sebe tím vším hlavně ne zdravým. Vlastně je zbytečený psát jaxem se měla a co sem dělala, protože krom zewlení, chálování, kalení a sledování best of filmů, se nic skoro nedělo. Možná dělo, vlastně určitě dělo. Třeba reklama Limete*refreshing v hlavní roli s Nealcé, nebo několik vášnivých kreací, který by nám mohly i Kenvelo a Aničkou závidět, noční checkování lidí na zelený kytce. Prostě pohoda jak má být.

Mimochodem, víte, že Brumbál je hipík. :D

A v uchu už mám narvanej 6mm roztahovák. Ach ta slast...

On the second side

Kdo má rád bagetu obloženou mozzarelou, rajčetem a špetkou provensálu? Já.
Kdo má rád pražený slaný mandličky? Já.
Kdo má rád (nejen) uzený "copánky"? Já.
Kdo má rád jemně solený chipsy? Já.
Kdo má rád suchýho Müllera Thurgau? Já.
Kdo má rád mě? Já. (smích)

A taky každej, kdo není magor (nejvíc valim oči z toho, kolik těm všem slečnám je). Není nad to si dát nejvíc luxus chálku před spaním a jít bez pocitu viny spát. No tak dobře. Cítím se trošku provinile, ale stejně to za to stálo. <3

Napočítej do desíti (stejně to nepomůže)

Jedna. Dva. Tři. Čtyři. Pět. Šest. Sedm. Osm. Devět. Deset.

Je to můj brácha, ale někdy mě sere !!

Maniakovo úchylné JÁ

Tak třeba cejtim děsný záškuby v prstech, když vidím nějakou hezkou sticker na ulici. Jako né doslova, že by ležela na asfaltu, betonu, dlažbě a rádoby podobným materiálu, po kterým chodíme (zapomněla sem ještě něco?). Ale zpět k tomu škubání. Je to hrozný, když ji tam vidíte (ať už samotnou nebo s ostatníma dalšíma), a nejde vám odlepit. Nebo znáte ten pocit, když už ji skoro máte odlepenou a najednou se natrhne, nebo dokonce celá roztrhne !!! Nebo se vám podaří ji odlepit (a to už je radost největší), ale prozměnu nedrží tam, kam ji chcete nalepit. Tomu všemu se říká smůla.

A víte, proč ráda nakupuju ve všech těch e-(skate)shopech? Protože ke všemu zboží se dostává hromada stickers. A že Paní Džínuš už jich má doma plnou krabičku, ale je jí líto ony stickers někam nalepit (a přitom je má všude). Tomu se zase prozměnu říká kolotoč nebo začarovanej kruh (i když proč by to nemohl třeba být čtverec nebo obdelník, že).

A taky mám úchylnou mánii na pivní tácky (to mám zase záškuby v hospodách a hrozně mě štve, když tam maj jenom jeden druh a ještě k tomu ten, kterej už mám doma), placky, vonný tyčinky (nevim proč každej říká že smrděj jak wietnamci, smích) a svíčky. <3

Každej z nás je svým způsobem maniak. A kdo ne, tak kecá. :-)

A malej dodatek ke všemu, kterej mi připomněla A., členství LS 4ever !!!

Objasnění pojmu nejvíc

Nejvíc je, když na vás jeden a ten samej hoch zkouší svoji balící frázi dvakrát, přičemž si myslí, že ste pokaždý někdo jinej. (v ten moment si řeknete: "to už sem někde slyšela") smiiiiich
Myslim, že potřetí už to nezkusí. Kdo ví.

Praha - matka měst?

Nesnáším davy lidí !!! Uděláte krok vpravo - lidi. Uděláte krok vlevo - další lidi. Dozadu se radši ani neohlížíte a ste strhnuti davem jít dopředu. Jo a nesnáším turisty !!

Joo, Praha už není to, co kdysi bejvala. Aspoň pro mě.

Padá hvězda. Něco si přej.

Taky jste si včera něco přáli? :-)

Blog není jenom blog.

Někteří bloggéři mi obzvláště přirostli k srdci. <3

Obezita je nakažlivá

Pokud výrazně přibere na váze někdo z vašich příbuzných či přátel (rentáči!!), pak hrozí, že přiberete i vy sami. Podle nejnovější studie je totiž obezita sociálně nakažlivá.

Blízcí přátelé mají většinou podobné hodnoty a pohledy na svět. Když jeden z nich přibere, druhý začne jeho obezitu vnímat jako něco běžného a tíhne také k přibývání na váze. (Opravdu k tomu tíhnu?! Bože!)

Kenvelo ukazujíc nám svou fotku ze základky: "A tady jsem si myslela, že sem byla tlustá."
Kenvelo smutně hledíc na sebe: "A to jsem nevěděla, že to může být ještě horší."

... a kde jsou ty doby, kdy sem byla i já relativně hubená (než sem se spolčila s renťákama). Ale copak by někdo obětoval ty úžasný kalbožranice kvůli pár kilům dole? Asi každej, smiiiich. A víte co pomáhá na hubnutí? Když si budete myslet, že hubený jste + pár kilo fetu. (ale ode mě to nemáte)

Červeně označené datum

Jedna z mála věcí, kterou mám na létě ráda, je červstvá, voňavoučká, osolená kukuřice pomazaná máslem !! To je důležité, na to ne-za-po-mí-nat. Klasický máslo, je klasický máslo. Dneska se totiž kukuřice stala mým plnohodnotným a celodenním přísunem potravy (pokud pomineme x coffee a vodu z vodovodu). Proto doufejme, že tato kombinace u mě nevyvolá nikterak zvláštní potíže, smích.

Dnešní den by se dal pojmenovat dnem D co se roztahování týče. Po čtrnácti dnech jsem si ouško roztáhla na cílové 4mm a zjistila jsem, že mi to opravdu ke vší slávě nestačí, takže hurá do 6mm. Ta příjemná bolest za to stála. (A to nejsem sadista.) A největší bonus bylo x řádků od něj.

A málem bych ještě zapomněla na novýho člena mýho už tak dosti zaplněného stolečku, jmenuje se Little Claire Giraffe.

Roztomilá, že? :-)

Víte, jak bolí natržený ucho?

Asi jsem závislá na nakupování. A nebudu asi jediným členem naší rodiny. Není snad ani jeden týden, kdyby k nám modrý auto něco nedovezlo. Ani nevím, proč si vlastně stěžuju, že nemám peníze. (Ale já je fakt nemám.) Každopádně, kdyby mi někdo chtěl dělat sponzora, víte kam se obrátit (Boule crew). Dneska mi z "prasátka" ulítla jedna fialová, oranžová a zelená. O víkendu jsem nevydržela nátlak sestřenčino spratkoidních děcek (pokud říkáte, že děti jsou milý, tak tihle dva vás vyvedou z onoho omylu) a musela sem si jako náplast objednat nuggeťáckou mikinu s otvírákem na pifko jako bonus. Asi je to chabá výmluva, ale mě stačila ke štěstí stačila.

Roztahujém!

Takžé dneska mi modrý autíčko dovezlo fungl novej roztahovák a dva krásné plugy. Začínáme. Cíl zatím 4mm. A paxe uvidí. Takže držte pěsti ať to jde bez komplikací a bez bolesti. :-)

Jaxi zhulit jedno voko

Nevím, kdo říkal (nebudu jmenovat), že naše všechny rentokalby sou stejný. Vůbec jako ne. Třeba to čtyřikrát telefonování s jednou osobou. Nepovedený překvapení někoho, kdo ani nebyl vůbec doma, a schovávání na schodech. Pár let stará ořechovice na začátek <3. Špeka na balkoně (prej velký), kterej chutnal jak blitky. "Já mám takový divno v puse." (...) "Já ne, já to takhle celej život." LOL

Pak Kenvelo na balkoně s jednim vokem zhulenym a druhým normálním. Trochu mimo. Nealcé skoropropadající skrz zábradlí. Házení flašky z šestýho patra do keře. Cesta du Plusu pro další čtyři litry vína a brambůrky. Kenvelo stále sedíc na balkoně. Nejvíc luxus placky z Botaniku, který Kenvelce nechutnaly, ale pak je jedla (ožrala). Pro cíga do večerky, kde maj nakonec zavřeno. Nealcé psychostavy bez hlubší filozofie tentokrát a byla na mě zlá. Pak těstoviny a salát z Trappoly za nelidský prachy. Spící vorvaň Anička (jako vždy) na zemi. "Nevolal ste mi někdo?"

Překvapivá smska od N. Dóbróu nóc! Krásné sny. :D Pak nějací smrádci co dělali bordel pod okny (šestýho patra) a já rozlámaná na zemi v ložnici, když sem jako mohla spát na těch x volných spících věcech, kterým se říká třeba postel nebo gauč. Jako dobrý zase, smích.

Výsledek: přežraný jako čuníci, zlitý jako dogy a v pohodě druhej den jako vždycky. Miluju rentokalby.
Plus potlesk pro dívku, která ráno umyla nádobí (jakože já).