Nevidím cíl, hledám jen klid a mír

Dvě Coly Zero zadarmo. Na to se ne neříká, ne? Sice jsme necestovali nažluto, i když vlastně možná ten bus žlutej byl, už ani nevím. Pan řidič pěkně napruzelej, ale pětku vzadu pro nás čekoval Lukáš, ach. Cesta víceméně vtipná. Copak si asi o nás mohla myslet ta slečna, když jsme ji přes rameno čekovali horoskop. "Dneska mám dobrej den." "A co já?" "Neumím číst zrcadlově!" Ňuf. Jenom to počasí jsme si objednali asi na jiný termín. "Není to náhodou až v květnu?" Vibrace, týjo. "Koncetruj svou mysl!"

Na Čerňáku překvapivě brzy. "Sakra, kde jsou ty záchody?!" Vtipně divná (nebo divně vtipná?) paní. "Pražáci jsou všichni divní." (nic proti, smích) "Zákaz kouření." "Kde?" LOL, Žirafáku!

Premiéra po pěti letech naší 'známosti'. Konečně jsem se viděla s A-ra-gornem. Ano vyvěsíme prapory. :) Nekonečně dlouhá cesta metrem směr koleje, na můj měchýř více než nekonečná, smích. Ale vydržela jsem jak já, tak Kenvelo. "Hlavně si musíme pamatovat cestu. Ta moje orientace..." Che Guevara ve vokně, dobrý.

Rychloseznamka, a jídló. Můj žaludek měl hlad. Teda určitě nejen můj, ale já to upřímně jediná přiznala, LOL. Už od pohledu zajímavě vypadající Klub Blanice s nejluxusnější megavelkou chálkou za téměř žádný peníz, vtipným jídelákem, a hlavně pivo za 17 káčé, chápete?! Smích, ani jeden z nás nedojedl, což byl hřích.

Bezkonkurenční jízda metrem. Co slovo, to džouk. A jak to bylo s tím slonem? "Když budeš chtít udělat slona stačí vytáhnout kapsy takhle a chobot si vytáhni sama." LOL. Pět káčé za záchod u Meka, nehoráznost. Luxus ice coffee, burani ve městě a prostě jsme se museli bengálců ptát i na Lucernu, moc moc moc. Špíček za rohem ve dvou, pche.

Jo a zamilovala jsem se do toho týpka, co měl účes ála Marge Simpson! <3 LOL a dneska jsem zjistila, že ten úžasnej song No Friends je od nich! Náhoda, či osud, w.w? :) Já bych řekla, že je to jasný znamení, i když ještě nevím čeho, ale něčeho určitě.

Jedna láska a svět, kdybys to řek' je to důležitý na konec i na začátek. One love, one word, kdybys to řek', ať bys dělal co bys dělal, stejně by si neutek'... Ach, já je žeru.

Miluju ska koncerty a boulařský Švihadla (nejvíc hustej týpek, jak jezdí po Staráku na kole), moji drazí přátelé očividně taky. Smích, ne já to na vás nepovím, že jste tam usli! "Vstávej!" Ani si se mnou netrsli jedno číslo, pche. A já jakožto děsně empatická dívka, jsme se do nich vžila, tudíž jsme stihli i onu 511 a ještě měli 10 minut čas. Miluju noční cestování po Praze, i když ji tak nesnáším, stejně ji prostě miluju. <3

Seznamka ve výtahu. "Kam jedeš?" "Do trojky." (...) "Čau." "Čau." LOL

"Já nahoře spát nebudu." "Kenvelo neser." "Já tam taky nejdu." Oujé, byste je museli vidět. Stejně je miluju. Smích před spaním. Krátká noc a my dvě s Kenvelo na zemi, jaj. Nechápu, proč všichni chlapi chrápou. Děsný, nechci chlapa. LOL "Mám do něj píchnout? Myslíš, že to cejtil vůbec?" Jemně samozřejmě, jinak to neumím.

Čištění chrupu ve třech, rychlobalení, bus, metro. Luxus chálka číslo dvě. Stejně jsme se hledali, až jsme se našli my tři. <3 Ještěže má Lukáš pro naše žrací stavy pochopení. LOL. Na lavičce na parkovišti vedle bezďáka, romantika. Hra na optický klamy ve výloze. "Hele nemám ruce, nemám nohy, hele rameno." Smích. Jo a to ice coffee za tři pětky luxus s karamelem a vůbec ne sladký, ňami. A zase džouky. Cesta busem na pětce a se spánkem. "To už jsme v Bouli, whuh."

Kupodivu jsme ve škole sklidili s naší semestrálkou úspěch, papučář spokojen a my taktéž. "Klidně řekněte, že to bylo nudné a nedalo se to číst." "Bylo to nudné a nedalo se to číst." A poprvé jsem se na cvíkách nenudila a dokonce se upřímně bavila. "Hypermarket je kostel 21. století. Také do něj lidé chodí v neděli."

Ráda bych šla, ale nechce se mi!

K: Těšíš se na mě?
D: Ne! LOL

A Majk mě stále podezírá z toho, že mu lžu. Nejvíc podezíravej člověk na světě. Trápí-li Tě něco, svěř se mi. Vysvětlete mu někdo, že já, sakra, nelžu. A italsky se kvůli tobě učit nebudu, brekeke!

Dovolím si půjčit onu větu: "Nejsem drzej, ale upřímnej!" Chápete to, hoši?

...

Včera jsem byla hodně tvůrčí, jenom mi chyběli k tej nejvyšší tvůrčí schopnosti dva jedinci. Jinak to bylo hodně vtipný, ostatně jako vždy. Srazy základky rules a pivo v klíně, FLOR! "Nechceš hodit domu?" Tak, kdyby si jel až tak za čtyři hodiny, smích... A byl tam i A., kterej se ke mě choval jako starej známej. Hmm, miluju vtipně opilý lidi. A s tím týpkem, co pořád nevím jaxe jmenuje, sme se na na sebe přiopile usmívali a nevěděli, jestli se máme pozdravit. Taxme skončili jenom u toho přitroublýho usmívání. Příště.

M: A kde ste to měli?
D: Ve sklípku. LOL

Mám hlad a chce se mi spát. A o žízni se mi dneska nezdálo, takže jsem zase tak moc nebyla. Asi. (Slunce vysoko, ptáci zpívali, hlava bolí... smích)

Mám svůj svět, jinak vymyšlenej ...

Už vím, čím se jednou budu živit. (Teda, když mi nevyjde varianta první, tudíž býti barmankou ve svém vlastním podniku, LOL.) Budu konkurentkou horoskopů na seznamu. Určitě to nevymýšlí žádný beran, neasi. (A když ani to ne, taxi asi založím novou horoskopovou rubriku.)

Dnes nechte spojení s domovem raději přerušené. Ocitli byste se ve světě, kterému ani za mák nerozumíte, který vás nezajímá a kde i vaše tradiční rychlé chápání je na některé procesy příliš pomalé. Držte se svých výšek a frekvencí. Ještěže za chvíli se budu ubírati směr Sklípek. Mami, i horoskop mě nabádá k útěku, smích. Jenom nevím, zda-li oné společnosti bude rozuměti víc. Ani za mák.

Práce: Vaše heslo "všechno zvládnu" je už samo o sobě klíčem k úspěchu. Možná tam spíš mělo být klišé, ne? (...) Jasně, mně stačí na všechno jeden jediný den, a pak stejně všechno v jedný vteřině poseru. Smích, nebo ne? Uvidíme v pondělí.

Vztahy: Vaše spravedlivá vnitřní intuice vás bude nutit uspokojovat především svoje potřeby. Sakra, co mi to naznačuješ? Jakože mám, nebo nemám? Nevím o tom, že bych uspokojovala potřeby někoho jiného.

Peníze: Ze dnešních výdajů se nezhroutíte. Brzy úspory dostanete zpátky. Kdo, že mi to dneska bude dělat sponzora? Mami? A co znamená to brzy? Dnes, zítra, za měsíc? Nesnáším tyhle nejasný odpovědi.

Zdraví: Naučte se neslučitelné protiklady překonat tvůrčím způsobem sobě vlastním. A to je jako co? Jakože na nemoc jich mám dát moc? Pěkně studený Budvárky či Plzeňačky? Asi ano, když moji finanční situaci řeší předešlý bod. Asi budu dneska hodně tvůřčí. Smích.

Tip na dnešní večer: Alespoň dneska. Tak tedy, alespoň dneska.

Nehmen Sie ein Bier?

Nechce se mi učit. Novinka, že? Už jsem si udělala seznam věcí, co bych mohla dělat raději než vysedávat nad tím ohavným jazykem. Ne, sakra. Měla bych se učit. Nechci už nic zapejkat. A jsem strašně sobecká. Ještě, že jsem si udělala ten citronovozázvorovej čaj. Miluju tu kombinaci. Je to něco jako červená a černá. (Což by mohlo bejt vlastně černý coffee v neskafáckým hrnku.) She's leaving home and she don't know where to go... Asi mám závrať.

Život je občas děfka, i když nechci říkat, že on je děfka. Vlastně je, a já budu taky, jestli za ním zítra půjdu. I když to není tak, jak to vypadá. Nechci tam jít, i když strašně moc chci. A teď si čtu německej článek s Großmutter ("babička" po který následuje "těšit"). To je jasný znamení. Ale já na ně nechci věřit. Sakra, já nevím. A nikdo mi neporadí. A čaj už jsem dopila. Byl horkej. Jsem zmatená. Sama ze sebe.

A píše mi nějakej neznámej týpek. Poslední dobou je to kjú začarovaný a gůgl je hodně proradná věc, která vykecá i to, co nechce. A musím si půjčit nějakou knížku v knihovně, nemám už co číst a jsem mírně nervózní.

A vůbec, nechci si stěžovat. Jsou lidi, kteří jsou na tom hůř než já. A já se blbě nemám, jenom si ten život trošku nevědomky seru sama. Chci už pátek, stejně tak jako úterý. Jenom některý scény bych z toho vystříhala, smích.

Ale horoskop, ten nikdy nezklame: Máte ideální konstelaci k podrobení nápadníků zkouškám z představivosti a nápaditosti. Buďte ujištěni, že žádní jiní si tak originální úkoly nevymyslí. Berani se přece nebudou zahazovat s někým, komu to myslí na splátky. Pardon, na leasing. (Láska je krásná věc, ale ty pády! Ze všech se nedá rychle otřepat.)

Ještě kdyby nepršelo

A to ten den začal fakt na palici. V noci mi spadl dárek od Bezkřídlé na hlavu, paxem zaspala a jako bonus jsem si v autobusu sedla na mokrou sedačku, takže jsem měla mokrej zadek. Smích prostě.

Takhle krásně mi naposled bylo s K., smích. A to už je sakra doba. Filmový klub ve dvou, dva filmy, dvě vína (i když ty samý trojky byly znamení), dvě luxus bagety, šery, brambůrky, olivy a sejry, a dvakrát dvě coffee s mlíkem, mňam + nekonečně dlouhý povídání a smích, a den pryč. Waaa. Chápete? Ne. Je mi to fuk. Ostatně jako vždy. A dneska usnu jako dřevo, konečně! <3

Někdy je lepší nemyslet, smích!

Džín: Za vším hledej chlapy!
w.w: Za vším hledej Majky!

(...)

w.w: To jsem děfka.
Džín: Lepší děfka, než nic.

+ jedno mé moudro na závěr: Na VŠ jsem se naučila novým hodnotám. Třeba, že jedno pivo je zatraceně málo. [c] Džína

...

"... jen mě mrzí, že bych Tě zraňoval asi." nesmích

I neděle má jen 24 hodin

Den utíká sakra rychle, když jste s někým, s kým ten čas neřešíte. Skvěle jsem si to užila, i když to užívací den vůbec být neměl.

Konečně jsem byla v blázinci, a hned dvakrát. Náramně se mi tam líbilo, jakože prostě tak, puf, protože jsem čekala něco horšího. Nevím proč. A asi jsem překofeinovaná, luxus, ňami. (Máme závislost na coffee prostě.) Bonus v podobě jahodovýho lízátka, který nejvíc miluju. Mám Tě ráda! :)

Vtipná cesta, s blonďákem za volantem, do Prahy a zpět. "Zase ten pokérovanej Němec." V Ikei jsem si ukradla dvě tužky, smích. Ty se budou hodit na ty blogozápisky přesně. Miluju tohle nakupování!

A v Bouli jsou samí divní lidé (ne, že by jinde nebyli), hlavně chlapi (a morbidní holčičky, LOL.) A jsem tak příjemně unavená, že se mi ani nechce spát. To je zase paradox!

Je to prostě chlór

Konečně jsem dokoukala pátý díl Harryho s příchutí hořkýho coffee. Skvělý start do dne, ne? Na to, že jsem usla po druhý hodině a vstávala "ochotně" už v půl šestý, viď mami.

No a objevila jsem Roe-Deer (poslední dobou objevuju jenom dobrý kapely, asi proto abych dokázala, že česká scéna stále za něco stojí), přehrabuju se ve své filmotéce a přemýšlím, jestli zvolit něco psychózního, depresivního nebo Amélii. Smích. Každopádně si jdu dát další coffee. Jsem nezávisle závislá. <3

+ Vostrov má letos luxusní program OAA. Jenom nevím, kde seženu takovej sponzoring, na to je můj výdělek fakt směšnej a to nemluvím o ostatních festech, oujé.

Smích, dneska má náš pes narozeniny. "Hépy brzdéj tú jú, Teddy." LOL

Update: V neděli pravili doufej, že přijde děda, ale pondělí už není, tak houkej tak kdo je teda hloupej, hloupej, hloupej, když u šakalaka nikde nikdo není … ani praděda.

I wanted to fly ...

Víte co je nejhorší? Vidět někoho, na kom vám skutečně záleží, trpět. A vědět, že mu nedokážete pomoci. To je teprve beznaděj.

Cíl je nadohled, a start je teď

Bravo, dneska jsem stačila přečíst všechny blogy najednou. To chce potlesk, protože se mi to už dlouho nepoštěstilo. A kdyby se mě dneska někdo zeptal jak bylo? Tak bylo báječně. Na devátou do Boule, s Nealcé do školy za Hlavou, ta zase byla vtipná, smích, stejně jako Novák. Já je všecky žeru prostě !! Do Batavie, kde na nás koukali dost divně (hlavně ta ze školy, smích), když mě Nealcé tak vášnivě objímala a hladila mé vlásky, LOL. Těch 14 minut ale bylo dlouhých... Máme se rády!

Pak na oběd na hodně nezdravou pizzu (se Stellou), kterou opět neumím jíst, a kterou jsem dostala jako dárek k narozeninám. Miluju opožděný dárky od Nealcé. "Máš špinavou pusu. A ještě bradu. A teče ti to po ruce." <3 LOL A nevim čemu jsme se pořád tlemily, ale asi mi ta pizza zatemnila mysl, smích.

Pro Osha (tak nevím, prej je to hroznej sektář) a pro blok (mám tendenci pořád psát g na konci), kterej neměli, ale za to jsme si vypláchli tlamu ústní vodou a měli to i s přednáškou. "Mě pálí jazyk!" Aspoň něco. (A zase tam ta ze školy, smích.) Neumíme číst v jízdních řádech, Nealcé neumí hodiny ("Ono je už o hodinu víc" smích) a ten týpek byl stejně taky divnej. "Já jsem ho asi okradla. Ale on byl stejně divnej." Cíl? Havel.

Nealcé: Vystoupíme tady?
Džína: Neeee. Až u Sportu.
Paní: První zastávka je až na busáku...

To nebylo vůbec vtipný. 32 už nikdy nepojedu! No oujé, to jsme si zase vybraly. Nechápu ten systém. Nechápu spoustu věcí, ale vím, že to Brno je sakra daleko! (A díky Vám za taxi domů.)

A večer? Večer byl. Noc? Noc by byla taky. Byla nějaká, stejně jako večer. Zajímavá. Ale PST! Ňuf.

P.S. Už nikdy nechci chodit s žádným hoperem, oujé!
P.P.S. Jsem ostříhaná waaa, a je mi krásně. Konečně! <3 Muhehe.

Lentilky

Někde jsem četla, že když chcete, aby se Váš sen vyplnil, tak stačí si ho zapamatovat (což je půl úspěchu), napsat na papír a nosit ho pořád u sebe.

Takže beru tužku, beru papír a jdu měnit lepší zítřek, smích.

Lama on-line

Taxem si ráno, Ňufí, řekla: "Život je sice svině, ale ona tam vlastně někde je, a říká si to samý, a miluje mě a proto mi všichni polibte prdel!" A myslím, že to fakt zabírá. :)

Řízni mě

Džína: "Co dělali lidé, asi tak před dvaceti lety, když se ještě neblogovalo? To museli bejt děsně ochuzený."
w.w.: "Sexovali."
Džína: "No tak to jsem zase ochuzená já."

Našla jsem prstýnek

Ten svůj nejvíc nejoblíbenější. Smích, víte kde byl? V práci. V koši. Prostě mě napadlo, se tím odpadem prohrabat. Náhoda je blbec. Jsem (hafinky moc) šťastná, smích.

Zítra si konečně musím založit novou rubriku, speciálně věnovanou wingsové. Taky si musím koupit malej blok na zápisky džouků, protože útržky poztrácím, mobil už mi to nebere, a hlava už vůbec. Co není na papíře, jakoby nebylo.

A před pokojem mám dva záchody, ale stejně musím chodit o patro níže dělat loužičky, LOL. Když už jsme u těch zkratek, víte co to znamená? A ty mlč! Ty to víš! :D

Dneska byl den moc! Mocný to den. A já jsem nějaká rozpolcená a ještě musím vymýšlet sonet pro jednu rádoby Lauru, smích. A chce se mi čůrat, smích.

Piknik story

"Jedeš nebo nejedeš?" V tu dobu jsem ještě měla půlnoc, takže asi nejedu, smích. Ale očividně nejsem jediná já mimo. "Já sem p*ča, já vstala o 2 hodiny dřív. Mám dost, teď čumím na rozvrh." Zrovna jsem snila tak krásný sen, a ona mě probudí, sux!

Na půl dvanáctou ke škole. Pak chaoticky do Český, kde jsme málem chcípli na nedostatek kyslíku, ale přežili jsme, takže hurá pro lístky na SKA (ta paní byla víc zmatená než já, Sovič a Malinovka dohromady), který bude v Práglu. Praho, těš se, smích! (Nevíte někdo, kde jinde se dá přespat, než na Václaváku v mekáči? LOL, protože já to nevím.) A teď nevím, co jsem chtěla napsat, protože mi tady to toho skáče wingsojc se savem. ("Co si dáte?" - "Savo do dvoudecky prosím.") Smích, dneska je hodně vtipná ("Líbí? Triko nebo prsa?" ROFL). Ale já už mlčim. Kde že jsem to skončila?

Paxe šlo na velký piknikonákup. Víno, sprajt, olivy a pendrek, ňami ňami. Směr Štěpánka v takovým hicu, smích. Nakonec jsme se uhnízdili v altánku, protože deku až příště a prostě ji vemte někdo jinej (kdo asi, z nás dvou asi nikdo, smích). (btw. Nevíte někdo náhodou, kde se nachází Schwarzenberskej palác?)

No a já jako správná piknik lejdy nosím normálně v báglu i vývrtku na to víno (a jdou s tím otvírat i olivy!) No prostě praktická žena jsem, co se tohoto ohledu týče. Ale samochvála smrdí, a já tu nechci smrdět. Po Lukášovi tam pokukovala jedna zrzka veveří, která by se k němu tuze hodila. Ale neměla moc učesanej ocas, takže z toho nic nebylo. (Beztak to bylo kvůli tomu pupku, co měla, viď.) Ale já bych ji chtěla domů. Ňuf. Pak tam přišla druhá nezrzavá veverka. A ta zrzka byla hotová akrobatka a skákala bokem po stromě. Oujé. A taky tam pořád kroužil divokej pták, smích. Dokonalá parodie přírody. Stejně to tam mám od jistých dob hrozně ráda! <3

No, a já (tajně) čekovala čas, abysme to nestihli na anglinu. Jenže záhadně by jsme to stihli, protože prostě Lukáš tam očividně chtěl (což já původně taky, fakt!) Takže sprint k Hakla, na záchod, protože příroda vždycky volá, do Batavie, kde jsem si stejně nic nekoupila, ale aspoň jsem si dala svoje jahodový Solero, ňumi.

A hrozně mě bolej nohy, protože ty boty nejsou na takovýhle dlouhý štreky zvyklý. Ještěže na busák je to z kopce. A koupila jsem si luxusní žvejky, který miluju nejvíc. Kuličkový <3. ("Už ji musíš spolknout.") A dostala jsem Kinder vejce, jaj.

P.S. A plete se mi telegram a telegraf. Ale já za to fakt nemůžu. Muhehe.

755

A za necelý tři roky !! Oujé.

To není růžová, to je magenta!

Víte, lastFM je hodně dobrá věc. Nehledě na to, že mi každej uživatel ochotně posílá to, co 'normálně' nemůžu sehnat. Aby toho nebylo málo, hodně dlouho jsem byla natvrdlá, a tak až dneska jsem zjistila, že cokoliv se dá vlastně pustit online, smích. Takže jsem dneska objevila skvělé SKAčko a džezík. Aaaach <3.
(Hlavně už si pamatuju pár html kódů, smích.)

Zařiďte mi, prosím, někdo konečně hezký počasí tam u toho nahoře. Já už chci konečně svůj piknik! Smích, myslím to vážně. Na romantický procházky po lese, za lehkýho deště, je ještě dost času. Hlavně je od toho léto, né? Smích, ale já si nestěžuju.

A bolí mě pravej ukazováček, z ničeho nic to v něm křuplo, smích. Takže je chudák nějakej oteklej. No a taxem si jako bolestný byla koupit tu sexy růžovou soupravu, po který jsem dlouho házela očko, smích, jo růžovou (ale byl to dobrej kup, očividně mi prospěly lekce levného nakupování, LOL). "Ukažeš se mi?" Miluju nakupovaní, i když nemám peníze. To je přece fu(c)k.

Smích, barvil jste si ještě někdo dneska hlavu, resp. vlasy (pro ty, co rádi chytají za slovo)? A víš, Bezkřídlatko, že střelec (a rak) je moje osudový znamení, prej? LOL. Musím se fakt smát.

She is a child of the revolution

"Bez emocí, prosím!"
"To není emoc, ale nemoc." smích

"Půjdeš sám, nebo Tě mám odtáhnout?"
"Musíš mě odtáhnout."

Bez nadpisu

Kenvelo: "Dohromady půl kila kempingu, tři kaiserky, dva rohlíky, oříšková milka, coffee."
Džína: "Dyť neví co je to kaiserka."
Kenvelo: "Prosím tě, Anča, aby něco neznala? Potraviny, to má z oboru." LOL
Anička: "Co je to kaiserka? Půl kila? To je slabý. Válim se a žeru (rizoto, vietnamci a čís z mekáče)."
Kenvelo: "A v úterý jsme měly nivu s brambory, tatarku (<3), šest točenejch kofol, presso a čokoládu de luxe." ROFL
Anička: "Tatarka? Jako BOTA." (to je nejvíc, smích)

A kdo je víc? Kenvelo, ještě, že Tě tu mám! A zkracuješ mi pracovní dobu (a šatník očividně taky, LOL). Ale do šestýho patra pěšky, to nějaký kalorie šly dolů, ne? A na tu Sněžku půjdeme. A do Terezína pojedeme taky. Jenom to Irsko asi (letos) nebude. Holt nejsem v hnutí dělnické třídy.

A podržte se, bude u nás koncertovat Mňága. Začínám věřit na znamení!!! Akorát se mnou nikdo nechce jít, takže i kdybych měla jít sama... Chápete. :)

To mám za to!

Ztratila jsem svůj nejoblíbenější prstýnek. Jo, ten dřevěnej. Fňuk.

Každej má svýho Majka nebo tělocvikáře

A jenom já nemám nikoho, smích. OMG

Aspoň, že to lízátko <3. A zase neměly nudle, to už je podruhý od pátku (zavřeno pro elektricku, LOL), takže jsme šli zbytečně. Neumím jíst teplýho psa, ale jinak byl luxusní. A ani mi nebylo blbě jako včera po olivách s coffee[m]. Tuhle divnou kombinaci nedoporučuju. "Když ty olivy jsou tak dobrý..." smích (Už aspoň vím, čemu neodolám, olivy a víno, ŇUF!)

A Kuba si dneska očividně chtěl povídat, ale já jsem spala. A když jsem si chtěla povídat já, tak zase šel psát on.

Tak já Vám nevím. Stejně tak mám dilema, jestli existují náhody, protože jsem si vždycky myslela, že neexistují.

A jdu si číst duchovní knížku od sektářů, kterou mi vnutil v pondělí Krišna. Sice jsem říkala, že mi stačí ty vonný tyčinky, ale co, smích.
"Jdu se učit seberealizovat."

Jsem zbabělá

Nemám na to, aby si mě někteří lidé četli. Možná bude lepší začít někde jinde s čistým štítem a bez některých lidí. Potřebuju se hrozně moc vypovídat a nemám komu. :(

"Neptej se, když nechceš znát odpověď."

Update: A můj bejvalej se tahal s tou k*rvou od nás ze školy, co jí není porno proti srsti. To sem sice nepatří, ale sere mě to! Proč ona?

Dala bych si ještě coffee

Džína: "Ta ženská na nás pořád tak blbě čumí..."
Werča: "Dyť je to ta Jahodová."
(Oujé, to bych na ty přednášky musela chodit, abych věděla, kdo mě vlastně bude zkoušet, smích.)
Jahoda: "A bude tady ticho!"
(...)
Křupin:"Jste tam stejně dělali největší bordel vy."

Smích, jak jinak, ale bylo to vážně moc nudný, nevím proč nám říkali, že je to povinný, když to povinný nebylo. Jsem se mohla ještě pár hodin válet v posteli s ovcí. A prej mám zapamatovatelnej xicht (mám svůj xicht rád...), takže už se fakt těším. Oujé.

A dneska jsme měli piknikovou angličtinu. Lukáš je na nás tak hodnej (ostatně jako vždy) a donesl luxusní arašídy s paprikou a na curri. (Smích, jenom kvůli těm chálkám tě nemám ráda.) LOL, ještě teď mám žlutý prsty, ale aspoň nejsem žlutá celá jako někdo, viď. :) A o sušenkách ani nemluvím, ještě teď jsem přepapaná jako prasátko. (Takhle asi nezhubnu, LOL. Škoda, že mě to nesere.)

Ve středu dělám piknikovou angličtinu já. Což mi připomnělo naše středoškolský piknikování s Ančou a Kenvelkou o němčině. Prostě moc!

Mafie: "Křupi, svezeš nás ke Kaufu?"
Křupin: "To tam budete dřív pěšky."
po pěti minutách cesty Džína: "Kde máš, sakra, to auto."
Mafie: "Už tam budem?"
Džína: "Ne, oslíku." smích
Mafie: "A teď? A co teď? Ještě nic?"

LOL, minuta cesty, ale aspoň jsem nezmokla za tu minutu. A dostala jsem vizitku. Bonusovka.

Až koupím svým exotům klec, pořídíme si klavír

Nebo alespoň saxofon, to je fér. Chci mít pevnou vůli (aspoň jednou)! Naučíš mě hrát? Odpovím si ANO, sama, protože mě nečteš. A vlastně nevím, kdo všechno mě čte, a je mi z ho úzko. Proč nikdo v Bouli nebloguje? Nevím, na to se mne neptej.

A Kuba (jo přesně ten, Bitr) byl zase hodně vtipnej, a dost suše výmluvnej, smích.

"Mírně rozhozená jsem z každýho tělesnýho kontaktu s někým (pro mne) ne až tak důvěrným. A to nemluvím o těch, kteří jsou úplně cizí."

Původně jsem chtěla napsat úplně něco jiného, ale vzhledem k tomu, že není vyloučeno, že by si to dotyčná osoba přečetla, tak to sem ani psát nebudu. Ale očividně měknu, tohle se mi líbí, ba jo.

"Mám rozladěnou kytaru. Oujé. Po šesti letech se není ani čemu divit, smích.

Všechno je jednou poprvé

LOL, vůbec mě nenapadá nadpis článku. Nějaký nápad? (...) To je stejně fuk. Včerejšek si rozhodně musím zapsat do (blogo)deníčku, smích. Za prvé chci poděkovat A-ra-gornovi za jeho žabí (=boží) přání a Despairovi za jeho veliký přání a dárek, který se mi nevešly ani do schránky. A A. za její bezkonkurenční esemesku! ŇUF!

(...)

Na pátou do Boule pro Šárku, a hlavně pro Bitr s Bezkřídlou (ještě teď se mi chce dělat waaaa, smích). Objednaný počásko vyšlo, krásná jarní procházky po Bouli a lesem k nám. (Víte, že máme krásný nádraží a komixový jízdní řády?) A Bitr se pokecala chlebíčkem a Bezkřídlá nemá ráda, když se na ní koukáte u jídla (smích, teda já se na ní nesmím dívat).

Dobíhání na městskou a hurá do Sklípku, abych dostala ty nej-ú-žas-něj-ší dárky. Nejvíc dárek od Bezkřídlé, kterej je hezčí než originál <3 (a už mi visí nad postelí, ŇUF). Vtipnej Vietnamec, kterej chtěl do rychlovarný konvice natočit Budváreq. A smálo se, pilo se a jedly se (poprvé jídlo ve Sklípku, LOL) chilli utopence, ňami. Znakovaní s Bitr. Umím říct Praha, Plzeň, babička a tsunami, LOL. Fotky jsou nejvíc vtipný, protože se všude blbě směju, LOL. A Michal se furt chtěl fotit s bloggérkama a vůbec nechtěl pít (dneska nedá taky žádnýho góla). A vůbec nevím, kdo kdy odešel.

Nevíte někdo, čemu jsme se tak smály v tom taxíku? A zase nejvíc chálka v půl čtvrtý ráno. (Kdy že to začínáme hubnout? :D) A vyspala jsem se luxusně a ani mě nebolí hlava. Smích, a už sem zase měla pět coffee (to je něco na ten můj vysokej tlak, haha).

A ztrácej se u nás věci. Ztratila jsem část dárku pro Kenvelo a Anička zase sponku. Oujé. Jo a zapomněla sis u nás tričkó.

Btw. Vyspaly jste se u mě dorůžova? :)

Update: Pokračování bez křídel s hořkosladkou příchutí, smích.

Má ho tam

Smích, víte co se mi dneska stalo?
Nasral mi pták do dlaně, bez keců. LOL
Tomu se říká z prdele klika.

Apríl, smích.

Nechce se mi spát, mám křivě ustřiženou ofinu (omg, LOL) a dnešní prezentace ze ZAT se mi povedla (test už byl trošku horší). A to nemluvím o matice, kde jsem stihla akorát obtáhnout si své jméno, skupinu a nakreslit kytku (srdíčko by bylo lepší?), smích. Jo a miluju Bridget Jones! Občas si tak taky připadám, smích. Dobrou noc děti!

A nezapomněla jsem, mám radost.