Ensemble, c'est tout

Proč jsi pořád sama?
Jak sama?
Vadíme ti?
Jako muži?
Ne. Ani holky mi nevadí.
Kluky mám radši.

...

Je tu jedna postel.
No a co? Nejsme v hotelu, ale u známých.
A to spolu jako chodíme?
Ani náhodou.
Řekl jsem, že přijedu s kamarádkou.
No právě.
Co právě?
To znamená, že s ní zrovna spíš.
Prokristapána, ty jsi ale upjatá.
Kolik jsi jich tu měl?
Nech toho. Nikdy jsem tady s žádnou nebyl.
Tak ti dali jednu postel?

...

Chceš mě tu rozplakat?
Vezmeš mě do náruče a budeš utěšovat?
To bych klidně riskla.
Lhářko.

Na první pohled vypadáš jako drsňák, ale jsi něžný.
Spi už.

...

Hele, víš ty, že se mi začínáš líbit?
Přestaň.
Tak v úterý?
Co jako?
Přijdu dřív, udělám palačinky a skočíme do postele.
To jsi uhodl.

...

Co je? Čekáš mě?
Vtipná.
Nemysli, že se z toho vyvlíkneš.
Co děláš?
Hádej.
Počkat, takhle snad...
Zhasni. Nebudeš mě chtít, až mě uvidíš.
Ne, už přestaň.
Rozmyslel ses?
Ne, to ne.
Tak zhasni.
Nechci aby to bylo takhle.
A jak by si to chtěl?
Třeba na loďce? Jako romantiku?
Dělej, zhasni a vypni to.
Fakt jo?

...

Povídej.
A co?
Všechno.
Taky tvoje tajemství.
Když se do toho dám, tak mě budeš muset povinně obejmout.
A pak...
A pak?

Já ti to říkala.
Máš prezervativ?
Přestaň!

...

A co pusa?
Když jen užívat, tak bez pusy.

Doprdele!

Stál tady dlouhej a hodně peprnej článek plnej emocí! Kurva, co se to se mnou děje?! Nechci se omezovat, a už vůbec ne na svém blogu. Ale na druhou stranu nechci dělat radost někomu, kdo si ty řádky přečte a bude z toho mít minimálně stejně hřejivej pocit, jako jsem já měla kdysi v jeho případě. Nevím co mám dělat! Za svých téměř jednadvacet let jsem se bohužel nenaučila dělat radikální rozhodnutí. Místo toho dělám stejné chyby, ze kterých si nenesu ani poučení. Jediný co mi jde, je radit druhým. Kdo ale poradí mně, když o rady nestojím?

A víš co? Právě poslouchám naši společnou hudbu a opíjíme se vínem.

A kdo je víc?

Malá Ema má ráda černou. Ema je frajerka. Ema je totiž EMO! Smích.
A kdyby něco, mám Vás ráda.

Číslo jedna? ZLO!

Matiku jsem dala na jeden bod a statistiku jsem pro velký úspěch neudělala o jeden bod. Větší zlo? Ne, a né, že ne. Nevím, co mě sere víc. Pedagogové nám zadávají nesmyslné semestrální práce, nesmyslné ankety a úkoly. Copak vypadám jako sektářka? Nebo jsem úchyl, co chodí s foťákem po Bouli a ptá se cizích žen, zda by přijmuly sperma od anonyma? Jsem deviant, protože nosím fotku v peněžence, patřím kamsi a mám profil na dA. Stačí to?

Sakra, ať už jsou GG! Nutně potřebuju svou denní kofeinovou dávku jejich humoru.

<3

miluju tě hrozně moc za to že tě mam a že jsi jaká jsi a štve mě že mam pocit že si nedoceněná a prostě občas si na to vzpomenu a myslim na to třeba cestou domů a všechny ty křivdy a poděly mi štvou a štve mě to pak celej den až se uštvu a je mi mizerně tak proto se musíš mít dobře protože tak to je správný ty si poslední člověk na týhle planetě a v tomhle vesmíru kdo by si zasloužil jakoukoli levárnu.. proto se ti musí vyhejbat a zkusim na to dohlídnout a zabránit podělům.. vim že to nepude ale budu se moc snažit

Krize

Můžu po tmě brečet na svém blogu? A na ostatní nic netušící se jen klidně usmívat...

zdálo se mi v létě, že mám tě trochu blíž
pak přišla zima
a já slyším hele, díky, ale nebuď na obtíž

Asi prožívám jednu z těch svých existenciálních krizí. To nic zlato, vždyť jsme to tak přece chtěli, ne?

Je to žůžo!

Sníh na blogu, je prostě tradice. <3 To jen pro ty, kteří nečtou twitter.
Jenom nevím, jestli z něj mám větší radost já, nebo naši psi. Smích.

Waaa, chci jít stavět huhuláka a koulovat se, híí.

Ňu ňu ňu

Přede jako náš kocour, šeptá mi do ouška po nocích francouzský slova, o kterých nemám ani tucha, co znamenají a chrápání mi v jeho případě přijde jako líbezný zvuk. Je tohle láska? Smích. <3

D: V tý čepici vypadáš... jak v latexu.
V: Paráda, mám hlavu jako šprcka. smích

update: Je normální, že sníte o někom, vedle koho právě spíte?

SAK

Nefunguje mi twitter a začínám z toho mít lehce nerva!

Napadlo vás někdy, kolik slov končí na *uck?! MOC, smích.

Hokejová

Bubnové setkání na nádraží s Liborem, kvůli kterému jsem prošvihla "první díl" Gilmorek. Jen ta bubnofotka chybí, smích. Třeba příště. Co třeba, určitě.

V: Hoří ti manžel! Ale neošahavám ho!
K: Dobrý, nahoře můžeš. smích

Seděli jsme ve středu a o pauzách čekovali ty čubózní děfky (!) a bubeníka hostů, samozřejmě s paní V., Kvl mlčela. (Nikdy se nechci vdát a brát ohled na svého manžela, kterej nechce jít kalit!) "Třikrát pivo." To je adrenalin, tywoe! Připadala jsem si jak kdybych tomu rozuměla nejvíc, protože už vím, co je to zakázané uvolnění. A taky proto, že umím pískat líp na prsty než Miras, kterej za naší osadu bude hrát fotbal. "Ty sem chodíš často?" Neasi, od teď už budu. Budeme?

K: Nemůžeme hokej vynechat a chodit jenom do hospody?

Ne, a ráda křením. Paní V. chce vidět VK. Máme tři vtipné bubeníky skejtaře, ale bez dresů, a jednoho hocha do půl těla v kotli, kotel prostě, smích. Náš maskot se okolo nás nenápadně pořád nachomejtal. Znamení? A plácli jsme si... a pak mu upadl nehet z jeho obří tlapy.

Nikdy bych nevěřila, že mě hokej bude nehorázně bavit. "Mám z toho nerva." Ale pardubickej psí maskot byl nejvíc. "Ahoj, pejskú..."

Olalá, a kufr bude novej sklípek, ňach, byli tam samý vtipný lidi ("Kdo chtěl to brko. Kdo chtěl to brkó!" "Ne tak nahlas!" smích). Ale byli jsme tam my dva nad sklenicí Kofoly za 16 a Svijan za 18!!! Nejvíc cena, to se bude levně opíjet, waaa! <3 Brouxi, doufám, že přijedeš dřív, než mi i tenhle pub zrušej, smích.

30

01/ Můžu si to myslet o sobě? 02/ Elis 03/ Lorelai Gilmore 04/ Mamba 05/ Andrejka a Lukáš 06/ bittersweet 07/ Paní Veronika 08/ Jsem šťastný člověk, mé přání je mi splněno. 09/ Andrejka 10/ moji rodiče 11/ každý je toho schopen 12/ Rory Gilmore 13/ to slovo nemám ráda 14/ Rory & Jess 15/ svýho gagsta spolužáka co si zakládá na image drsňáka 16/ mé druhé já 17/ mé infantilní já 18/ Kenvelo ve svatebních šatech 19/ Subaudition 20/ Andrejka 21/ Andrejka, Lukáš, A-ra-gorn 22/ Mně? Každý. Ať už svým humorem nebo blbostí. 23/ Snad jen samu sebe. 24/ Někdo, kdo by pro hrnek kávy vraždil! 25/ Kuba 26/ Kuba 27/ Lukáš 28/ naši vládu, ale nemusí se už za nic převlékat, ono stačí, že si hrajou na něco, co nejsou, už teď 29/ Vojtík nebo hodně stylovej zewl 30/ Milujte se a množte se!

Olalá

Mám nutkání sem něco napsat, jen přesně ještě nevím co. Ale mé momentální rozpoložení si to žádá. Sedím si v koženém křesle ve svém oblíbeném pyžamku, piju si kvalitní červené (!) víno, poslouchám líbezné siguří melodie a všude okolo mě se povaluje umělecký bordel... A taky mám červeně nalakované nehty u nohou. Je i to umělecké? Jestli ne, přelakuju si je načerno. Sice to nebude umělecké, ale emo rozhodně.

Neasi

D: "Celou prezentaci jsem se koukala na něj. Jeho pohled mě uklidňuje."
V: "On je takovej hodnej."
D: "Roztomilej, a ten zadeček. Smích."
...
V: "Na co koukáš?"
D: "Koukám, jestli má na prsteníčku prstýnek..."

Je hezké, že k zápočtu můžu používat desítky vzorečků, ale kdo mi řekne, kde a jak je použít? Smích. Nevím, jak stihnu napsat seminárku na sociologii a ještě se naučit na 5 zápočtů ve sledu tří dnů. Jestli v příštím týdnu tohle všechno dám, jsem hvězda a chci odměnu!

A taky chci balík peněz, protože prosinec se krutě blíží. Počínaje mikulášskou v CD, přes vánoční trhy se svařákem (ach!), předvánoční party (a musíme mít s V. ty košilky, co by po nás chlapi vyjeli, smích) a konečnou na ZNC <3! Ach. A kdo za mě nakoupí dárky?! Ještě, že věřím stále na Ježíška. O:)

Recyklace

Po alarmující zprávě od Mamby jsem se rozhodla, že aktivně zapojím i naši rodinu do úplného třídění odpadu. Tudíž máme v kuchyni tři koše. Naši z toho už docela šílí, ale já z toho mám hřejivý pocit. (Možná mě ale jen hřeje ten litr vína v krvi, smích.)

Jsem děfka. Promiň blogu.

Poslední dobu jsem líná něco psát. V podstatě mi stačí 140 znaků na twitteru.

Žužu

Nejdřív to s Lucinkou a teď tohle. Nakonec vím, i kde pracuje. Sluší mu to, sakra moc! Ach ano, po očku jsem ho špiclovala. A to, že jsem ho dneska viděla, beru prostě jako znamení. I když on teď má pravidelný, a já jen občasný sex. To jsem to dopadla, smích. Ne sex s ex! Smích.

...

A víte co je hodně gegovní? Jak naše paní na konverzaci vyslovuje nějaká příjmení. Třeba místo Churaň čuran, nebo z Pepasovo Jírů vykouzlí žužu. Krása, což? Aspoň si nemusím říkat, že jen já mám děsný příjmení. A nevím jestli jsou fakt všichni tak zhulený jaxe zdá, nebo jsem v jiný dimenzi jenom já?!
"Gigabájt, megabájt." LOL

Žádný city - žádný slova

Všechno mi to doteklo v momentě, kdy jsem se dívala na nejvíc krásně se usmívajícího dredaře v hnědých ošoupaných manšestrácích a stylový bundě. Přesně můj typ!

Jenže místo dredaře jsem tam najednou viděla JEHO. Je to něco jako nepsaný pravidlo a já si dělám nárok na někoho, kdo mi nepatří, stejně tak jako já nepatřím jemu. Zrovna teď si chci připadat materialistická, přestože to nesnáším! Jednou v životě vím co chci, a nemůžu to mít.

a tak tu stojím a čekám a čekám a stojím začínám mít dost je to pouhopouhá láska tak mě vem na milost

Mám khoibí náladu střihnutou lehce s tiersenovými melodiemi z Amélie. Je mi smutno a postel mi připadá nejvíc velká a prázdná jako nikdy. Nevím co mám dělat. Vím jen to, že ho mám ráda.

Měla bych taky sledovat?

Mám čtyři sledující, což asi vypovídá o tom, že jsem zase pozadu. Věda a technika jde kupředu i tady. Tím jsem si odbyla úvodní větu a nadpis v jednom.

Věda a technika jde kupředu i ve škole. Po potvrzení stiskni enter... Neasi. Asi jsme došli do takového stádia, kdy je nutnost vyučujících se ptát, zda-li jeho žáci dorazí na seminář. Z organizačních důvodů mi prosím potvrďte, že přijdete na výuku dne... A to dneska jsem to zapekla jen z čistě osobního důvodu, špatného svědomí a neblahých předtuch, které se naštěstí nepotvrdily.

Dnešek je zjevně nabitej energií, která je cítit ve vzduchu. A hlavně poslem dobrých zpráv. A já mám ze všeho radost. <3 Z telefonu od manžela, ze svý broukotapety na mobilu, z toho že jsem někomu nápomocná, ze středečního pikniku a třeba i z toho, že nemusím do práce busem, kterej mi ostatně už dávno ujel. Poslední dobou mě jízda autem uklidňuje. Škoda jen, že ne ty spolucestující, smích.

Ještěže je už skoro tma a já nemusím litovat, že musím ještě do práce, i když je venku tak krásně, protože dneska mě to nesere. A hlavně, že už mi jde zase interenet.

It seems to be easy

Už půl dne se chystám jít si lehnout po obědě. Vtipný je, že za další půl den bude zase oběd. No co? No NIC.

tak mi prozraď kouzlo - proč lítám, hořím, plavu

Začínám si uvědomovat, že ho mám víc než moc ráda. Říkáme si všelicos, ale ani jeden z nás dvou si tohle přiznat očividně nechceme. Nebo to jen neříkáme nahlas. Nechci kazit něco, z čeho mám mít dobrej pocit. Ale taky už nechci brečet. Je mi smutno. Šedivo. Hodně šedivo. A já napochoduju do postele, a vím, že ho tam budu všude cítit...

po dlouhý noci plný krátkejch extází

Proč je Země kulatá? Nebo proč je tak daleko?