Silvestr party time

Poslední dobou mi příjde, že ten čas utíká jak voda, strašně rychle. Vždyť před "pár dny" jsem začala chodit na obchodku, a teď už zase utekl další rok, a za další je tu matura.. :( Všechno jde nějak moc do popředí.. asi i JÁ :)

Za pár hodinek už to vypukne, všichni budou papkat dobrý vjecy, popíjet alkáč a pařit s lidmi, které mají rádi. Letos nemusíme za pravou sněhovou atmosférou ani na hory, stačí vyrazit do ulic =)
Za chvíli už se začnu pakovat i já. Nechala jsem se inspirovat sousedem, ten už postával se spacákem venku před vchodem, když jsem byla s pesanama :) Popřálii jsme hezkej novej rok a každej se rozejdem na jinou část "světa".

A jelikož tu nebudu, tak Vám všem bloggerům i nebloggerům přeju úspěšné vplutí do nového roku, klidnou oslavu Silváče a hlavně ať to pořádně zapijete!! Tenhle rok byl nejplodnější na různé akce, vztahy, události,.. stalo se hafo věcí, dobrých i špatných. Ale i přesto jsi byl nej rok, který jsem prožila. Tenhle rok si budu uchovávat ještě dlouho v paměti..
Good bye this year, year 2005.

Is It Bad?

.. i´m lost. please take me home with you?
.. it´s an unfair life so many boys so little time

.. my boyfriend says i need to be more affectionate

.. so now i´ve got two boyfriends

Chci být sama

Dneska jsem vydržela pozorovat pesany, honící se ve sněhu, skoro dvě hodiny. Jsou takový přirozený, nic nepředstírají, na nic si nehrají a to mi dodává sílu života. Poslední dobou se od všech lidí izoluju, radši se seberu a jdu se projít na pole, kde vím, že nikoho nepotkám. Brodím se tam sněhem, pozoruju jak se mění barvy na obloze, mezitím občas psi vyběhnou za nějakým zvířetem.. Prostě taková idilka. Jen vy a příroda. Klid, samota, ticho, mráz. Miluju jak vítr sviští mezi stromy, které ohýbají své větve a vydávají takový prasklavý zvuk. Miluju i to, jak mě mrazem zebou nohy a tváře mám ošlehané větrem. Prostě to k tomu patří.

Babies

... everywhere are babies!

Všude je bílo

I když ona to není zase taková pohádka jak se na první pohled zdá. Je sice krásné, že je všude tolik sněhu, ale odklízet ho každou chvilku.. Odpoledne jsem u toho strávila tři hodiny a bolí mě od toho celý tělo :( Na náš konec vesnice žádný snažný pluhy nejezdí, tady je člověk odkázán sám na sebe. Teda ne, že bych žila v nějakým zapadákově :) Ale takový vymoženosti tu nemáme, krom občasného projetí traktoru s pluhem, který se ale naší ulici úspěšně vyhýbá :)
Na druhou stranu je kouzelné pozorovat psy, jak spolu dovádějí ve sněhu, běhají po poli a zapadají do sněhu, který má před třicet čísel. Všude je bílo, jako v pohádce nebo přinejmenším jako na horách.. Proč jen takhle nemohlo být i na Vánoce ?!

Není cesty zpět

Láska je jako příklad z matematiky. Počítáš a u výsledku zjistíš, že jsi někde udělal chybu. Chceš se vrátit, ale nemůžeš - zvoní..

Propijem se ke kráse

Tvůj anděl

Kdysi bylo dítě, které se připravovalo na příchod na svět. Jednoho dne se zeptalo Boha:
"Řekni mi, zítra mě posíláš na svět, ale já jsem ještě moc malé a bezmocné. Co si tam počnu?"
Bůh odpověděl:
"Mezi mnoha anděli jsem pro Tebe vybral jednoho z nich.Bude na Tebe čekat a starat se, abys mělo vše. Neopustí Tě, dokud nebudeš vše umět."
Dítě odvětilo:
"Tady v nebi celý den slyším zpěv, vidím úsměvy a to mi stačí, abych bylo šťastné. Neumím chodit ani neznám jazyk, kterým mluví lidé."
"Tvůj anděl Ti bude říkat nejkrásnější a nejsladší slova a s velkou trpělivostí a péčí Tě bude učit mluvit i chodit. Časem poznáš vše."
Kdo mě bude na světě bránit před zlými lidmi?"
"Tvůj anděl Tě bude chránit, i kdyby měl riskovat svůj vlastní život.Neboj se."
Zazněla hudba, zvonečky se rozzvonily a dítě poznalo, že se musí s Bohem rozloučit. Z lehka se naposled zeptalo:
"Už jsem na odchodu, řekni mi prosím andělovo jméno."
"Jméno anděla je bezvýznamné, když ho budeš chtít přivolat, stačí zavolat Maminko...."

Vůbec se mi nechce

Proč, když je volno a jsou prázdniny, čas utíká rychleji?? Proč je na to, co mě baví dělat, málo času? Vánoce se překulily, za chvíli je tu Nový rok. Těším se na Silvestra, ale.. musím ještě zpracovat do školy svou ročníkovou práci, a vůbec jsem ještě nezačala na tom pracovat. A nechce se mi do toho. Odkládám to na dobu neurčitou, vždycky si vymyslím něco jiného, co jako zrovna musím udělat.
Jenom jsem zvědavá jak to všechno zvládnu zpracovat, naučit a před školou prezentovat.. I student má těžký život!

Jdu do sebe

Kdo si myslí, že je jóga jednoduchá, tak ten ji asi nikdy nezkoušel! Já jsem si to taky myslela, teda do té doby, než jsem ji vyzkoušela. A je to celkem dřina! Dneska mě bolí svalstvo na stehnech :( Jo, potřebuju to jako sůl si zacvičit přes zimu. To má člověk méně pohybu než přes léto. Teda ne, že bych byla bůh ví jak velkej sportovec, ale přeci jen pohybu je více v teplých měsících.
Teď je snížek, a tak i do školy si vozím zadeček autobusem, místo toho abych to šlapala pěšky. Na kole se taky nedá jezdit, běhat taky ne.. Přes zimu připadají v úvahu jen procházky, které díky pesanům absolvuju minimálně třikrát denně.
K Ježíškovi jsme dostali knížku od nějakým zdravým režimu, jídle, cvičení atd. Jsou tam i jogistické cviky, tak jsem se na to dala. Předtím jsem cvičila jen podle cviků, které jsem našla na netu. A teď uvažuju, že si půjčím i něco v knihovně, protože se hezky protáhne celé tělo, a člověk se u toho i příjemně odreaguje. Jóga je prostě skvělá.. :)

Líbej Mě

Kameny
Kameny .. na kmeny
květin .. dotýkat
vlasu .. se zevnitř
polykat..

Prameny .. rameny
dolů .. stékají
a hladí..

Zdám se jí a ona zdá se jen mi
oba se ptáme zda zdáme se jen sobě sami
Vzdám se jí a ona vzdá se jen mi
oba se ptáme zda vzdáme se jen sobě sami..

Líbej mě, líbej mě
líbej mě, líbej mě..

Příběh nohou

Friends are...

Ponaučení:
Ne vždy jsou přátelé schopni Tě vytáhnout,
ALE určitě Tě nikdy nenechají spadnout...

Kdo s koho

Baví se prsa s penisem, kdo to má horší. Prsa říkají: my jsme celý den zavřené v podprsence a večer, když nás pustí, tak nás akorát mačkají. No to nemáš na mě, říká penis. Já jsem sice taky celý den zavřený, ale večer když mě pustí tak mi obléknou gumovou pláštěnku, strčí mě do výtahu a jezdí se mnou tak dlouho, dokud se z toho nepobliju!

Absolute Safe?

A Dick wants some attention, some love, otherwise it cannot grow...

Sad Sad Sad!

Znáte to, někoho milujete i on vás, jste spolu šťastní, nic vám nechybí, ale jednoho dne vám ten někdo oznámí, že už to není co bývalo - je konec. Vám se v okamžiku zhroutí celý svět, uzavřete se do sebe. Snažíte se zapomenout, ale nejde to. Nalháváte si, že je to jen zlý sen, ze kterého se probudíte a všechno prostě zase bude oukej. Ale vy se z toho snu ne a ne probudit! Jak bude dál?

Izolujete se od všech přátel, rodiny, koníčků a dalších věcí, která vás těšily. Najdete si novou činnost - pláč! Zavřete se mezi čtyři stěny svého útočiště a pohltí vás smutek, beznaděj, nicota.. To vše vám rve zaživa srdce z těla ven. Říkáte si proč? Proč zrovna JÁ ?! A v srdci ho stále milujete, myslíte na něj, a o to je to ještě horší.

Jednou to snad přebolí, zapomenete, zamilujete se znova.. I já na to čekám. A teď už i dokonce chápu, co je příčinou toho, že se nedokážu zamilovat do někoho jiného. Prostě pro mě není nikdo dost "dobrý". Každého nového srovnávám s ním. Každý jeho pohyb, gesto, slovo, chování.. prostě vše, co udělá srovnávám s tím, koho jsem milovala!
Myslela jsem, že mám všechno v hlavě spořádané, urovnané, že i srdce to pochopilo. Ale s každou vteřinou kontaktu s ním cítím, jak se mi třesou ruce, nohy, jsem nervozní. Hlava mi říká brzdi, je to už jen KAMARÁD, ale vnitřní hlas mi radí pravý opak. Co bude až ho za pár hodin uvidím ??
CO MÁM DĚLAT ?! :(

Rasta Surprise

Samej shon

Tak jsem fakt děsně mooc unavená. Vánoce mají být o klidu, pohodě.. a ne o shonu a dokonalém souladu. Prostě jsem si ty Vánoce trošku idealizovala, a tak jsem chtěla, aby bylo všechno zkrátka dokonalé. Takže za dnešní den jsem stihla ozdobit stromeček, udělat bramborovej salát. Nechci se chválit, ale na něj jsem fakt profík :)) Pak jsem si stihla uklidit v pokoji a taky svým zvířecím miláčkům. A ani nemůžu divit, že jsem totálně unavená a bolí mě celé tělo.
Tak jsem se chtěla trošku rozpohybovat venku na procházce. No jo jenže.. ono jít v celkem deštivém počasí ven.. Ano, pršelo sice drobně, ale stejně jsem cítlila každou kapičku, která na mě dopadla. Takže to mi moc nepomohlo, protože jsem spěchala dom, abych nezmokla :) A jelikož prší, teploty se pohybují okolo dvojky nad nulou, tak sníh na Vánoce opět nebude. Achjo.

Kdo první

Štěněčí život Tadeáška

.. a už je ze mě skoro dospělý pesan :)
.. to je tělo co? :)
.. tam se něco hejblo!
.. takovej ospinkanej
.. sladkej, že? :)
.. trošku se podrbu na hlavě
.. no nejsem já rozenej model?
.. při své nejoblíbenější činnosti
.. a po celodenní akci na svý postýlce :)

Max v podzimní náladě

.. nemám zájem!
.. jsem stále ve střehu
.. není nad to se pořádně vyválet se mezi listím :)
.. to sluníčko krásně svítí
.. a hřeje mi můj kožíšek
.. i na mě je znát ta podzimní únava :)

Paní Zima

Nejhezčí na zimě je,
když schválně spadneš do závěje,
když procházíš se po zasněžené ulici
a sníh pod tebou praská.
V takovém období může přijít i láska.

Krásná je láska v takovém období,
občas tě mrazík na tváři zazlobí.
Krásné je, když na rty snese se vločka,
jéé, ta je ale lehoučká!

Krásné je na lyžích rozjet se z kopečka,
nepotřebuješ ani kolečka.
Postačí Paní zima..

Už jich mám dvanáct!

Ptáte se co ?? No přece celou sbírku cédéček Mobyho! Jsem do jeho hudby zaláskovaná už dobrých šest let! A stále se mi líbí.
Obdivuju na něm úplně všechno, hudbu, názory i tu jeho krásnou holou hlavu. Je prostě úžasný!

Evičky vývoj

Tak nějak jsem v tom uklízení.. a nacházím spousty dobrých vjecí. A teď jsem zase objevila tohle. Trošku jsem to musela upravit, ale obrázky jsou originál a textík jsem přepsala, protože tamten papír už byl pro tenhle účel nepoužitelný. Ale myslím, že se povedlo. A doufám, že Evička bude mít radost :)

Jak jsem to viděla tehdy

Náhodou, když jsem něco hledala, jsem objevila svoji úvahu ze základky zda mají být ženy krásné. Je to už taky nějaký ten pátek, co jsem to napsala, ale připadá mi, že se mi povedla, tak si to sem dám, abych si mohla připomenout, jaký názor jsem na to měla ve svých dvanácti možná třinácti :)

Mnoho žen a dívek se zabývá módními trendy. A proč vlastně ?? Aby se líbily chlapcům a mužům. Každý má na to ale svůj vlastní názor.
Samozřejmě se to ale nemá přehánět. Kdyby všechny dívky vypadaly jako panenka Barbie, nikdo by o ně za nějaký čas nestál. Co také s ženami, které vypadá úplně všechny na chlup stejně ?!
Ženy se více zajímají o svůj vzhled, než o svou vnitřní krásu. Mohou být sice krásné, ale když je nezajímá nic jiného než móda a jsou namyšlené, tak si místo nich muži brzy najdou někoho jiného. Někoho, s kým si můžou v klidu promluvit o čemkoliv.
Vnitřní krása je mnohem důležitější. I když na první pohled to tak často nevypadá. Proč se někomu smát za to jak vypadá ? Vždyť co se nelíbí mne, může se líbit někomu jinému. Někomu připadají pihy legrační, a pro někoho jsou roztomilé.
A co z toho plyne ??? Abychom my, dívky a ženy, zůstaly prostě takové jaké jsme a z ničeho si moc nedělaly.

Z deštivých dnů rovnou do sněhu

Po nekonečných dnech silných dešťů jsem se konečně dočkala zase těch pravých předvánočně zasněžených :o)

V noci jsem toho sice moc nenaspala, protože bráška si pozval pár kamarádů a koukali na filmy, vyhrávali, bumbali.. znáte to, ne? A to o příjemnější bylo to ranní probuzení. Roztáhnu žaluzky a za nimi všude bílo, z oblohy jako by někdo rozpáral sněhový polštář! Prostě úžasná nádhera. Takový velký vločky všude. Stále sněží, a vypadá to, že ani v nejbližší době nepřestane. Mám z toho hrozně velikou radost. Asi takovou, jako když malý dítě dostane to, po čem touží. Teď už jen doufám, že tahle krása vydrží i na Štědrý den, protože hezčí dárek než je zasněžená krajina, stejně dostat nemůžu.. No vlastně bych ještě o jednom věděla, ale to už se nechám překvapit :)

Coldplay - moje nová neřest

Vždycky mám období, kdy ulítávám na nějaké hudbě. Teď jsem se zamilovala do pomalých rytmů, melodické hudby a příjemných textů britské skupiny Coldplay.
Tuhle kapelu znám už děsně dlouho, ale všechny jejich písničky mě nechávaly absolutně chladou. Jenže teď jsem si stahovala nějaké písničky do kompu a omylem si stáhla i Trouble od nich. Musela jsem si stáhnout i další a další písničky.. už jich mám celkem dost a ještě jsem si půjčila dvě cédéčka od kámošky. Takže teď jsem na takovým vrcholku duševního blaha, když mi tady tak příjemně ozvučňují prostor mezi čtyřmi stěnami..

Perníčky

Co má člověk doma dělat, když je nemocnej?? No může být na počítači, koukat na filmy, pustit si příjemnou hudbu.. Tohle všechno už mám tak nějak za sebou.. a co dál?
Vánoce bez perníčků si nedovedu představit, a protože je už celkem pozdě na jejich tvorbu a mamča mi řekla, že by už nezměkly, tak jsem si řekla, že si je vytvořím sama :) Nejdřív jsem si pečlivě všechno odměřila, smíchala a začala tvořit těsto, který se děsně lepilo na prsty. Takže se z toho nedalo vůbec nic tvořit. Musela jsem pracně nožem ze sebe to těsto dostat a dát ho ztvrdnout do ledničky. To už zabralo. Těsto začalo mít podobu "normální", a tak jsem z něj vykrájela vánoční i nevánoční motivy. Šup s tím do trouby. Ještě to potřít vajíčkem, aby se leskly.. A výsledek? Naprosto úžasné. Dokonce jsem doma od všech dostala pochvalu, jak jsem šikovná. A já mám radost, že jsem si je "uplácala" naprosto sama =)

Vánoce už se blíží

Vánoce už nám pomalu klepou na dveře, a já ještě nemám nakoupený všechny dárečky. Klasika jako každý rok :)

I když už to mám všechno pořešený, co komu ještě dokoupit. Pro přátele už všechno mám, ale rodince mi chybí ještě dokoupit pár maličkostí, a hlavně to taky do čeho zabalit. To uplně nesnáším, protože mi to nejde, a tak se u toho vztekám každej rok. Nakonec to ale nějak ale snad obalím :)
Chtěla jsem nákupy dořešit včera, ale jelikož a protože jsem zase nemocná, tak budu muset počat až do pondělí, chjoo :( Jsem doma jeden den a už se tady nudím, nevím co bych dělala.
Tak si asi v klidu zalezu do peřin, udělám čajík s medem a pustím nějaký filmík.

Relaxace

To by se mi taky líbilo klidně si ležet, spát, nic nedělat...

Homosexualita

Nevím jak vy, ale já proti homosexuálnům nemám absolutně nic. Dokonce jsem si vždycky přála mít za kámoše gaye :) To se mi taky tak trošku poštěstilo.
My máme v rodině dokonce dva, ze strany od mamči i od taťky. Bratranec má skvělýho přítele, se kterým si rozumím taky moc skvěle. Jenom nechápu jak jsou tady lidi tak hnusní, a pořád tohle nemůžou pochopit. Proto se zase vrátí do Německa, kde jsou lidé mnohem chápavější a tolerantnější v tomhle ohledu. Včera jsem zase měla tu čest poznat přítelkyni mojí sestřenky. Člověk by na nich ani nic nepoznal. Navíc jsou to lidi mnohem otevřenější, se kterýma si rozumím a nestydím se za to, jací jsou!
Navíc to jsou inteligentní lidé. Sestřenka pracuje na produkci filmového festivalu, který proběhne v březnu a navíc spolupracuje na pořadu LeGaTo, který je zaměřen na homosexualitu, a její přítelkyně dělá na ministerstvu. Teda píše proslovy pro Němce (jako toho rádoby z vlády, ne Němce jako národnost). Tak jsem si pořešila včera i moji "milovanou" politiku, který moc nerozumím. Ale otevřelo mi to trošku oči.
Člověka docela ovlivní, když má někoho takového ve svém okolí, někoho tak blízko sebe. Jsem za to ráda! Jsou to úplně normální lidé, a za tím si stojím!

Oslava po svém

Sice narozeninové oslavy příbuzenstva nesnáším, ale tuhle jsem si fakt moc užila :) Jelikož naši drazí rodičové z nějakého důvodu na oslavu nemohli, tak jsme musili jít my: já, sestra Lenka a bratr Pavel, kterej nám šoféroval. Dorazili jsme sice už mezi posledníma, jako obvykle, a jak jsme tak koukala, tak jsem tam z těch asi šedesáti lidí znala jen asi tak patnáct. Asi jsme byli v "lepší" společnosti, kde byl i primátor našeho města p. Kvajzar.
Celou dobu jsme strávili na baru ještě společně se sestřenkou a bratrancem a jejich přítelkyněma. Občas se k nám přidal ještě někdo v lepší náladičce.. A jelikož pitivo bylo zadarmo tak jsem toho do sebe stihla dát docela dosti. Na úvod k večeři jsem si dala sice grepovej džusík, ale pak už to jelo. S každým jsem si dala panáka svého milovaného Jägermeistera, do toho jsem stihla dát pár Bavorátků, Betonů, u toho usrkávala vodku s džusem a nakonec jsem už pila Budváreq. No docela dobrá kombinace, takže se divím, že to můj žaludek snesl :) Docela výdřž no.
Byl to supr večer, skvěle jsme tam pokecali, zasmáli se a podrbali. Takže už se těším až zase za rok bude stavit strejda svojí šedesátku. To si prostě nedám ujít!

Ježíšek naděloval dárečky

Teda né tak docela Jezíšek teda, leda že by Šárka byla převtěleným Ježíškem. Dneska jsem od ní dostala svoji vytouženou šálku s čepičkou. Nemohla jsem se totiž už dočkat, až to doplete. Vlna je příjemně jemnoučká a krásně barevně zkombinovaná. To se pozná, kdo tu má dobrej vkus :) Prostě z toho mám velkou radost. Tak proč to nepřiznat, že?

Víte jakej je nejlepší večerníček všech dob?

Prostě jsem dneska jen tak z nudy brouzdala po netu, a tak jsem narazila na stránky České televize, které byly o večerníčkách. No a protože se na ně ještě pořád občas juknu, když dávaj´něco pěknýho, tak jsem tam i chvíli strávila. Mno a narazila jsem na jeden večerníček. Příběhy ovčí babičky! To je můj nej. Je to jeden z prvních večerníčků, které u nás asi vysílaly. Proto je také černobílý.
Tak jsem si vzpomněla, jak jsem jako mladší (malá psát nebudu, protože tomu není ještě tak nedávno) seděla v pyžamku vždycky u televize, čekala až začne znělka, s ní přiletí panáček s novinovou čapkou na hlavě, a nakonec i vytoužená pohádka. Jo, to byly časy..


A kdo ho nezná, tak se na něj určitě mrkněte až ho "někdy" budou zase dávat :)

Nuda (nejen v Brně)

Nevím jestli na mě ten chmurnej podzim začal působit až teď nebo co se to se mnou děje. Ať dělám, co dělám, tak mě vůbec nic nebaví, nic se mi dělat nechce, nebo to dělám s maximální nechutí! Nejradši bych zalezla do postele a vůbec z ní nevylezla.

Třeba je to tím depresivním počasím, školou, okolím, mnou.. i to je možné. Hledám miliony důvodů, ale nenapadá mě nic, čím bych TO aspoň mohla změnit.. SO BORED :(

Bylo-nebylo

Bylo-nebylo a není všechno je pryč, na mě jsi zapoměla že na tom ještě něco změním myšlenka je víceméně pošetilá všechny co po tobě teď přijdou všechny už znám a žádná se ti nevyrovná píšu po zdech bílou křídou tvoje jméno protože jenom ty víš co to znamená, když slabý v kolenou dělám ramena jen ty víš co pro mě znamenáš jenom ty víš kdo jsem
Zbyla mi píseň čtyř holých stěnmám víc než dřív tě rádjsem jen tvůj napořád
Skončilo to mojí vinoupotichu,nerad,ale přiznávámchci jenom tebe žádnou jinoujsi moje nebeprotože jenom ty víš co to znamená,když slabý v kolenou dělám ramenajen ty víš co pro mě znamenášjenom ty víš kdo jsem
Zbyla mi píseň čtyř holých stěnzbyla mi píseň pro tu jedinou z ženmám víc než dřív tě rádjsem jen tvůj napořád Dál píšu po zdech bílou křídou, tvoje jméno křičím do všech světových stran chci jenom tebe,žádnou jinou jen a jen tebe protože jenom ty víš co to znamená...

Už to táhne na pátý měsíc

A teda doufám, že i tu ještě nějaký čas vydržím. Ale na tenhle blogczek jsem opravdu pyšná. Neříkám, že je nějaká špica, ale myslím, že už na nějaké úrovni je. Tak teď už jen budu vylepšovat a vylepšovat.. Jak se jen dá, protože jsem pořád s něčím nespokojená, a taky ráda chytám inspiraci jinde.
Tak budu doufat, že tu ještě pár měsíců vydržím, protože mě to fakt baví, i když vím, že sem moc lidí nechodí. Jenom mí přátelé a pár jedinců odsud. Ale za ně jsem fakt ráda, a vážím si jich.

Very sad Firefox

.. pročpak je tak smutňoučkej? protože ho štve explorer stejně jako mě!

Vánoce na blátě

A tím se také přesvědčila, že Ježíšek není, protože jsem mu psala o snížek, a ten mi jaxi nenadělil. Ale bláta teda požehnaně. Takže mi to ani jako Vánoce nějak nepřipadá, spíš jako příchod jara. Venku nás sluníčko hladí svými paprsky, ptáčci zpívají..
Prostě si tu vánoční atmosféru musí každý přivodit sám. Já jsem celý den nejedla, abych viděla zlaté prasátko na zdi, a ono to fakt funguje! Při večeři jsem ho viděla! Sice v podobě odrazu od kovového tácku, ale nikdo nikdy neřekl, jak to prasátko má vypadat :)
Celý den nám po domečku voněly různé vánoční oleje a svíčky, do toho nám hrály koledy a bylo to prostě kouzelné! Jelikož nás je pět, což je lichý počet, připravila jsem i pro hosta. Pod talíř penízek a šupinku, aby se nás drželi penízky a měli štěstí. Na takovýhle zvyky si prostě potrpím.
A nejraději na Vánocích mám to, jakou radost z dárečků mají pesani. Jsou spokojeni se vším, co jím Ježíšek nadělí :)) Kdyby to tak bylo i u všech lidí...

V několika bodech

Tma. Bezpečí. Hluk. Máma. Táta. Bratr. Sestra. Spánek. Jídlo. Pláč. Smích. Krůček. Slovíčko. Au. Kolo. Školka. První láska. Škola. Čtení. Psaní. Počítání. Nová škola. Výlety. Naivita. Sranda. Přátelství. Přijímačky. Prvák. Naivita. Přátelství. Smíšené pocity. Druhák. Láska. Krásné období. Smutek. Hrozné období. Dumání. Pochopení. Naivita. Třeťák. Dumání. Poznání. Pochopení. Tma..

Tmou to začalo, a tmou to všechno končí, protože jdu spát.
To je část mých útržků z mého života.. Je zajímavé, že až teď si vybavuju další a další momenty. Nicméně, první varianta zůstává. Ani bych neřekla, jak je vcelku obtížné popsat svůj život v několika bodech.
Jinak tahle myšlenka nepřišla z mé hlavy, ale nechala jsem se inspirovat někým jiným.

Sněží !!!

Mám na hlavě ještě sněhovou pokrývku a je mi příjemně krásně! Ručky mám mokré a studené od sněhu, ale to mu vůbec nevadí! Ba naopak!

Nic víc mi teď neudělá radost! Venku sněží, je tam krásně kouzelně bílo, a úplně všude. Bylo asi komické na mě před chvilkou koukat, jak stavím sněhuláčka a házím sněhové kouličky po psovi.
Dneska se mi bude hezky hajat.. :)
to jest můj večerní výtvor
hezký, že? :)

Chudák malý James

Unwisely, Santa offered a teddy bear to James, unaware that he had been mauled by a grizzly earlier that year ...

Vzhůru do ČNB

Nejdřív jsem se do Práglu těšila, místo školičky jdeme na exkurzi do České národní banky, což je samozřejmě lepší než vysedávat ve škole. Ovšem v pátek byla děsná zima :( Sice, když jsme přijeli na Čerňák a začal padat snížek, tak jsme měly se Šárkou velkou radost. Nicméně, později už jsme byly jiného názoru..
Byl nějaký čásek, a tak jsme zamířili ještě na nákupy, a pak už směr ČNB. Dorazili jsme tam všichni vymrzlí, a tak už jsme se těšili, až nás vpustí dovnitř.
Ač jsem si myslela, že to bude nuda, opak byl pravdou. Vcelku se mi tam líbilo a dozvěděla jsem se plno zajímavých věcí. Nejlepší bylo, když nás prohlíželi, jestli nemáme nějaké zbraně u sebe =)) Bohužel, nikdo nic podobného neměl. Přesto, když zapípal detektor, který vyhledává kovy, se všichni lekli.
Svůj výlet jsme zakončili nákupy v Kotvě a šlo se směr Florenc, na autobusák. Jelikož cestovat v pátek v půl třetí se nevyplácí, tak jsme na to taky doplatili. Já se Šárkou jsme si sice sedly, ale chudák Pepas s Austíkem se museli celou dobu střídat, kdo právě bude sedět. Ono vydržet hodinu a půl ve vydejchaným autobuse stát, není opravdu lehké. Nakonec jsme dorazili do Boule včas, takže jsem stihla i bus domů. Zase jsem se přesvědčila, že platí heslo: Všude dobře, doma nejlíp :)

Důchodová

Za prsní implantáty a Viagru se utrácí podstatně více peněz, než za výzkum Alzheimera. To znamená, že kolem roku 2030 zde bude široká důchodcovská populace s krásnými ňadry a obrovskými erekcemi, která si ale ani za boha nevzpomene, co s tím má dělat.

Pravidla socialismu

Devět divů
* Všichni mají práci.
* Přesto, že všichni mají práci, nikdo nepracuje.
* Třebaže nikdo nepracuje, plán je plněn na 100%.
* I když je plán plněn na 100%, není nic k dostání.
* I když není nic k dostání, všichni všechno mají.
* Bez ohledu na to, že všichni všechno mají, každý krade.
* Přesto, že všichni kradou, nikde nic nechybí.
* Přesto, že nikde nic nechybí, všichni reptaj.
* Přesto, že všichni reptaj, ve volbách všichni hlasují pro.

Zásady pokroku
* Předprojektové nadšení, kdy se v novinách psalo o tom, jak si polepšíme, když se to podaří.
* Vystřízlivění z realizace, kdy se ukázalo, jak to někdo zpackal
* Hledání viníků, kdy všichni zainteresovaní zuřivě vymýšleli výmluvy.
* Potrestání nevinných, kdy si to odskákal ten, kdo se neuměl bránit.
* Vyznamenání nezůčastněných, aby národ získal nový optimismus.
* Opatrný hlas lidu radil

Nemysli
* Když uz nemůžeš nemyslet, tak alespoň nemluv.
* Když uz musíš myslet a mluvit, tak nepiš.
* Když jsi tvrdohlavý a myslíš, mluvíš a píšeš, tak alespoň probůh nic nepodepisuj.
* Když sis nenechal poradit a myslíš, mluvíš, píšeš a podepisuješ, tak se ted nediv!

Ovocnej test

Z následujícího ovoce si zvolte jedno a zjistíte o sobě něco nové...
a) Jablko
b) Banán
c) Jahoda
d) Broskve
e) Pomeranč


Co jste si zvolili?
Prosím, přemýšlejte velmi pozorně, nebuďte zbrklí. Je to paráda.

Také jsem byla velmi překvapený.
Vaše volba o vás hodně prozradí.

Výsledky testu jsou níž..



























Jestliže jste si zvolili:
a) Jablko - Znamená to, že jste osoba která má ráda jablka.
b) Banán - Znamená to, že jste osoba která má ráda banány.
c) Jahoda - Znamená to, že jste osoba která má ráda jahody.
d) Broskve - Znamená to, že jste osoba která má ráda broskve.
e) Pomeranč - Znamená to, že jste osoba která má ráda pomeranče.


Doufám, že jste o sebe zjistili opět něco nové.
Ať vám to přinese mír, pochopení a usmíření atd.

Vypadám jako fetka?

Při otázce, jestli nechceme s kámoškou nějakou trávu, si už začínám říkat, jestli opravdu působím dojmem člověka, který něco takovýho bere, kouří apod..

A to přemýšlím zcela oprávněně. Jednou jsem čekala na autobusáku až mi pojede bus domů, a v tom ke mně přišel zase nějakej týpek v roztrhaných hadrech, trošku se motal, pravda, ale jinak celkem pohodovej a i vcelku pěknej kluk, a nabízel mi jestli nechci heroin! Tak už si říkám, že i tady v Boleslavi to jde všecko z kopce, že tohle se neděje jenom ve velkých městech..

Ráda bych, ale nechce se mi.

Už jsem byla rozhodnutá sem dát takový super hlášky profesorů naší školičky, ale nějak se mi nechce se s tím vším dělat, přepisovat a upravovat. Jsou ale fakt wostrý, dlouho jsem se u nich s kámoškou řehnila při pomyšlení a představě některých profesorů.. A dokonce mě rozesmály natolit, že ani oko nezůstalo suché :)

Mno, a pak ještě kámoška našla ještě jedny, sice ne z naší školy, ale ty stojí taky za to! Tak až se mi bude chtít, tak to sem šoupnu. Dneska už mám nějak unavený prsty, napsala jsem toho docela dosti, a tak jim dopřeju nějaký ten klídek, odpočinek :)
Z okýnka teď koukám měsíc, jak krásně svítí, a bije mě přímo do očí. Okolo něj nějaké hvězdy.. A jelikož je dneska i jasno, tak vidím i Velký vůz. Je to fakt krásný. Jenom se mi nechce jít z tohodle teplíčka ven. Brr, brr :) Ale pesani už na mě čekaj, tak se nedá nic dělat.

Zkažená radost

Na začátku roku jsem byla šťastná, že nám zařadili do předmětů občanku, ale s postupem času zjišťuji, že jsem se radovala předčasně..

V pátek jsme, jako jedna z mála škol, museli vstávat brzo, aby nám neuniklo asi něco důležitého z vyučovacích předmětů.. První hodinu jsme měli občanku, a tak protože bylo den po 17. listopadu, jsme probírali právě onen den. Co jako o tom víme, co se stalo.. No a pak jedna spolužačka zmínila jméno Jan Palach, jestli s tím taky souvisí. Mno a náš radši nejmenovaný profesor pronesl, že ne, že se to stalo o nějaký ten rok dříve, a že to s tím nesouvisí. A pak nastala debata o politické situaci v té době, protože jak je známo, Jan Palach se upálil na protest nespokojenosti s politickou situací. A tak jsme se dohadovali, proč se upálil, že měl udělat něco jiného, bojovat! A z našeho chytrého profesora zase vypadlo moudro, že nic víc pro to Palach tenkrát udělat nemohl. Což samozřejmě většina nechápala, a ani si nedovedla představit, že bychom se upálili.. au =) A ať mi neříká, jak byl taky moc nespokojený s tou situací, když mu v té době bylo něco kolem deseti let. Že by ho zajímala politika v té době? Určitě byl do ní děsně zažraný jako teď.. Proč si radši nehrál s autíčkama..?

Konečně sněží

Jedna nožka z postele, druhá nožka z postele. Roztáhnu žaluzie a nevěřím vlastním očím..

Tolik očekávaný sníh je konečně tady, jupííí. Ono už bylo taky na čase. Martin se nám trošku opozdil o týden :) Snížku není sice zase tak moc, ale zahrada, stromy i dokonce trochu silnice jsou pokryty sněhově bílou přikrývkou. A to je kouzelné. Už se těším, až vytáhnu našeho Tadeáška ven, poprvé uvidí sníh. Jsem zvědavá jestli v něm bude taky dovádět. Ale to by chtělo, aby napadlo ještě pár centimetrů. I když, i přesto mám mocinko velikánskou radost :) .. jenom doufám, že nezačne pršet a všechna ta krása nezmizí.

Chci nový CéDéčko 100°C Collage!

Připadám si jak z jiné planety. Kohokoliv se zeptám jestli poslouchá Stostupňáky, tak mi odpoví, že je ani nezná!

To vůbec nechápu. Cožpak se nenajde někdo v mém okolí kdo by je znal, poslouchal..? Kdybyste někdo měl jejich nový cédo Collage a mohl mi ho poslat přes ICQčko, bylo by to nejlepší :) Takže lidi ptejte se, snažte se, ať jsem taky happy.
No a třeba pod stromeček by mi Ježíšek mohl nadělit jejich skvělé oranžové tríčo :)

Britská pivní hra

Britům asi už připadá klasické pití piva dosti nudné, a tak si vymysleli novou "hru" :)
Soutěžící uchopí do ruky sklenici piva. Poté si mezi své půlky hráč zasune toaletní papír tak, aby se jeho konec dotýkal podlahy.
Rozhodčí zapálí soutěžícímu toaletní papír u podlahy.
Soutěžící musí pivo vypít co nejrychleji tak, aby si, pokud možno, stihl vytáhnout nehořící část toaletního papíru, který je uchycen mezi půlkami.

Kdybyste to někdo vyzkoušel, tak dejte vědět jak jste dopadli. Příjemnou zábavu :o)

Poslušně hlásím, uklizeno!

Uf, to byla práce. Jenom doufám, že jsem to už všechno stihla v komplu uklidit :)

A taky doufám, že i blog už stojí alespoň za něco. Dneska jsem si s tím docela vyhrála. Ale mě se to líbí, radost mi to taky dělá.
Teď už jenom po těžké práci se pořádně najíst a dát si kafčo..

Test osobnosti

Test má dvě části. V té první vybíráte své silné stránky a v druhé části zase své slabé stránky.

Na každém řádku máte čtyři vlastnosti, ze kterých si vybíráte tu, která vás nejvíce vystihuje. A když náhodou nevíte přesně, co která vlastnost znamená. Tak klikněte na otazník, a tam najdete přesný popis dané vlastnosti.

Mně vyšlo, že jsem z poloviny sangvinik, a pak převážně cholerik. Takže to sedí maximálně.

Mé infantilí já

Když mi moje kamarádka vyprávěla jednu pohádku, tak jsem se zasnila,.. oči mi jenom zářily a já si vzpomněla jak mi ji vyprávěla mamča, když jsem ještě chodila do školky :)

Útržky mi zůstaly ještě v hlavě, byla to moje oblíbená, a taky stále ještě je. Měla jsem z ní radost jako malý děcko, které dostane lízátko :) ..

Jak to bylo pohádko? Zabloudilo kuřátko!
Za zahradou mezi poli, pípá, pípá, nožky bolí.
Ve vysokém obilí, bude večer za chvíli.
Povězte mi milé ovsi, kude vede cesta do vsi?
Jen se zeptej ječmene, snad si na to vzpomene.
Ječmen syčí mezi vousy, ptej se pšenic, vzpomenou si.
Kuře pípá u pšenic, nevědí však také nic!
Milé kuře, je nám líto, ptej se žita, poví ti to.
Kuře hledá žitné pole, to už je však dávno holé,
a na suchá strniska, vítr tiše zapíská.
Vždyť si doma za chalupou, slyšíš, v stáji koně dupou,
kocour ve stodole vrní a tvá matka za vraty
zob, zob zobá bílé zrní s ostatními kuřaty.
Děkuji ti žitné pole, pozdravuj tam ve stodole.
Koho milé políčko? Zrno, i to zrníčko.
Ať se ke mně zjara hlásí, vychovám jim nové klasy.
A tak mámu zakrátko, našlo zase kuřátko!

Den po 17. listopadu

Byl to omyl jít spát po půl druhé a vstávat v šest! Proč my jako jedna z mála škol musíme jít, po státním svátku, do školy?!

Skleslost a unavenost je na mě znát skoro celý den. Ještě, že jsme to dneska s tím učením moc nepřeháněli. Za to jsem všem našim drahým profesorům vděčná, protože nevím jak jinak bych asi fungovala. Ale přežila jsem to. Možná taky díky coffee, které jsem si musela koupit v tom školním automatu. Namají ho tam teda nic moc, ale lepší než kopanec. A ještě mi to vždycky dá i cukr, i když mačkám tlačítko bez cukru! Každý nemůže být chytrý :))
Teď tu sedím v trochu stísněném prostoru (na který nejsem vůbec zvyklá). Asi díky tomu, že můj bratr se rozhodl předělat si celý pokoj, tak všechen nábytek a věci jsou různě rozmístěny u mě, u sestry a na chodbě. No prostě to u nás vypadá chaoticky, jako kdybychom se právě někam stěhovali. Ale má i to i výhodu. Počítač putoval rovnou ke mně do pokoje, takže se můžu válet v postýlce u toho si povídat přes skypíka, a přitom ještě stíhat psát na klávesnici. Ještě že mám postel chytře u stolu :)

Úplněk

Na mobilu čas něco okolo osmé, na obloze svítí hvězdičky a měsíc mi osvětluje černou ulici u hřbitova, kde není žádné osvětlení. Docela nepraktické, když je tam autobusová zastávka!

Jo ten měsíc pěkně svítí, pod ním se rýsuje z šedavé oblohy něco jakoby hlava jednorožce. Možná to je jenom moje fantazie, ale vypadá to úžasně. A tak si zbytek cesty domů zpříjemňuju pozorováním noční oblohy. Krásu mi jenom kazí drobný deštík, který po kapkách stéká po mém obličeji. A taky je mi pěkná zima. Teda ne, že by ta zima byla pěkná. A taky mě teď napadá, že při úplňku by se nemělo jíst, aby se tělo očistilo od všeho špatného. No to asi už taky asi nestíhám, takže budu mít tělo zase zanešené vším "smetím".. :)

Jak bylo

Po dvou hodinách ruštiny, kterou jsem si zvolila asi omylem za svůj volitelný předmět, se naše škola ubrala směr kino, na film Štěstí..

Každoročně s naší školou chodíme na nějaký filmík na podzim. Jasně je to lepší než sedět ve škole a učit se. Co může být horšího..? Až na to, že na nás zbyli místa jen v první až třetí řadě, to byla dobrý. Teda nechápu většinu lidí, kterým se to vůbec nelíbilo (nebo to vůbec nepochopili). Je fakt, že jsem tam pořád čekala nějakou pořádnou zápletku, napětí a ono pořád nic nepřicházelo. Ale i bez toho dokáže být film dobrej!

Proč zase nespokojená?

To je děs běs, pořád nějak nejsem spokojená se svým blogczkem. A tak pořád kombinuju barvy, motivy a celej design jak to jen bude nejlepší..

Jen abych nepřebrala. Ale snad né. Něco jsem tady ubrala, protože jsem si řekla, že to bude mít nějakou úroveň tady :)) Jako se opravdu snažím. Ale jelikož je pořád málo času, tak mi bude ještě pár (tý)dnů zřejmě trvat, než to tu dotáhnu celé do konce. Ale doufám, že to někteří i ocení.
Dala jsem se do uklízení v komplíku, a teď si dělám pořádek ještě v hudbě (dle inspirace mého souseda Tomáše :), protože jsem zjistila, že to tady nemám srovnaný a mám to různě postahovaný všude možně. A to jsem si tady pořádek dělala někdy v září. A ještě navíc stejně je potřeba přeinstalovat kompl, tak se mi to bude hodit. Ale až to tady dodělám, tak už se zase budu plně věnovat svému blogísku!

Zatracenej IE!

Proč můj blog vypadá jinak v Exploreru a jinak ve Firefoxu??!!

Dneska jsem ve škole zavítala na svůj blog se kouknout, a protože ve škole jinej prohlížeč než Explorer není, tak sem musela použít jej. Fakt jako vůbec nechápu, proč se ty prohlížeče tak lišej! Explorer ničí moji tvorbu, barvy, prostě všechno! Nesnášim ho prostě a snažím se ho nepoužívat vůbec!
Nicméně, chytří lidé nepoužívají Explorer, a tak můj blog vidí v normálu podle mě...

Všechno na mě padá ...

Halo, halo, co se stalo ..?

Tag a je to tady. Jak jsem si mohla myslet, že to dneska bude super. Nějak se to zvrtlo a na mě to hodně rychle spadlo uplně všechno. Nic konkrétního radši.. Prostě nevím, jsem bez nálady. Jdu si pustit Chinaski a asi si zalezu s tou ekonomikou do postele a fakt se budu učit. Fakt to nechápu.. !

Ouh happy day

Dlouho jsem tady nějak moc netvořila, protože nebyl čásek. Nějak je toho na mě poslední dobrou moc, ale ještě zvládám a pořád funguju ač se fakt sama divím. Sice žiju v neustálém shonu, ale beru to všechno s optimismem, protože mě většina věcí více (méně) baví. Jasně něco více, něco méně, a tak už to je :)

Dneska jsou ve mně hodně smíšený pocity, který byly po včerejšku sice negativní. Protože ve mně pořád byl a je takovej pocit (kterej nevím jak popsat). Když jsem se dozvěděla o jednom problému (teda byly dva, tři) mojí kamarádky z psychologie. Nicméně, náladu mi zvednul Kuba nejdřív tím, že mi poslal nový Chinaski, a taky tím o čem se teď právě bavíme a prostě mi hoodně zvednul náladu, je to skvělej kámoš to bez pochyby! =) Prostě takhle dlouho jsme se spolu nebavili, fakt už nepamatuju kdy naposled. Pořád stejný střeštiprdlo jako já :) Jsem prostě happy, protože aspoň někdo mi rozumí..

Tenhle týden se dozvídám jenom samý dobrý zprávy. Absolutně nic mi tu náladu nemůže zkazit, fákt ani ta zítřejší písemka z ekonomiky, ani vydařená písemka z účetnictví, prostě zejtra asi bude den blbec. Jak tak přemýšlím, ještě musím toho dosti udělat do školy, ale nějak se mi nechce. Ještě, že už je zítra pátek. A navíc za chvíli se jdu koukat na televizi, na můj oblíbený seriál. Takže tady asi zase moc dlouho nejsem. Je to děsný, ale super 8-)

Dva světy

Two naked bodies lying breathless on a floor
Fragrance of their passion surrounding them

They died in pleasure and reached the Heaven
Now reborn from ashes of their love, resting
Exhausted, she slowly moves closer to him
Two strong arms coiling tightly around her

Her voice shaking, she whispers to his ear
Two words that will always remain "Thank you".

Za vším jsou peníze. Bohužel!

Včera dopoledne jsem doma mákla, abych si udělala nějakej ten kladnej bodík, odpoledne jsem se sice snažila ještě vypracovat jednu maturitní otázku na anglinu, ale štěstí mi přálo, a tak jsem to jenom zkopčila tady z netu. Takže super, žádná práce. Nic už mi nebrání v užívání si života.. Jo vlastně něco přece jenom joo. Mám velký dilema. V sobotu dvanáctýho listopadu bych chtěla jít na koncert Chinasek (na kterým už jsem dohodnutá s kámoškou, tak to nezrušim), ale dneska jsem ještě zjistila, že třicátýho listopadu u nás maj´ taky hrát 100°C, který strašně moc miluju a každej jejich koncert co jsou tady si nenechám ujít. Peníze nejsou. Tak co teď?!

Čím budu v příštím životě?

V tomhle životě jsem žena.
V mém příštím životě bych byla ráda medvěd.

Jsi-li medvěd, držíš zimní spánek. Neděláš nic jiného, než že šest měsíců v jednom kuse spíš. To bych vydržela.
Než jdeš spát, musíš se pořádně nacpat. To bych taky snesla.
Když jsi medvědí holka, tak porodíš své děti ve spánku. A ty nejsou větší než vlašské ořechy a když se probudíš, jsou z nich už správná odolná mláďata k mazlení. To bych teda určitě vydržela.
Když jsi máma medvěd, tak každý ví, že to myslíš vážně. Ten, kdo by zlobil tvoje mladé, dostane facku. A když tvoje mláďata něco provedou, dostanou taky jednu za ucho. To bych snesla.
Když jsi medvěd, pak tvůj partner OČEKÁVÁ, že ráno budeš vstávat nabručená.
OČEKÁVÁ taky, ze máš chlupaté nohy a pořádné špeky.
Ano. Myslím, že budu medvěd!

Vrabci

(Ch. Morgenstern)

Chinaski tuhle básničku zhudebnili, ale pořád stále má pro mě své kouzlo..

V lískovém keři bez oříšků
sedí tři vrabci bříško k bříšku
Napravo Frantík, vlevo Eda
uprostřed Honzík, neposeda

Jak se tu choulí ve větvoví
nejtepleji je Honzíkovi
Srdíčka tlukou ťuk-ťuk-ťuk
vrabčáci sedí ani muk

Jak si šibeniční dítě pamatuje měsíce

(Ch. Morgenstern)

Jelen
Úrok
Přes zem
Buben
Klepem
Čeřen
Červoňec
Prsten
Za tři
Řemen
Psychopad
Sirotčinec

Stromoví

Jako každé ranko jsem vyrazila se svými psími miláčky na obchůzku po naší trase a vzala si s sebou i tu věcičku na uložení obrázků...

Východ vs. západ slunce

Prostě jsem se ráno a večer dívala na tenhle svět skrz objektiv fotoaparátu.
.. východ slunce, viděno u hřiště
.. východ slunce, viděno u hřbitova
.. západ slunce, viděno z naší zahrady
.. západ slunce, viděno z naší zahrady