LS

Začínat lichým týdnem je celkem fér, ovšem nikdo neřekl, že to bude hartkór! Fér možná bylo, že nám odpadla přednáška i cvíka UCE, protože vetřít se k cizí skupině na NEJ, abysme zjistili, že jsme totál mimo není žádnej geg. ANJ bude více než skvělá, vzhledem k naší skvadře.

"Synonym to discount."
"Diskant?"
"I think... party boy!"



KAJ skoromasařík díky taktice my vs. oni a díky úvodnímu článku o Radiohead (už víš brouku), který nikdo (!!!) neznal. Amatéři, neasi. Můj nejoblíbenější statistikář má velkou konkurenci v podobně nejvíc roztomilýho dědečka na ZL, který nám schvaluje spánek, hlavně když nebudem otravovat. MAT zlo už jenom kvůli tomu, že všichni integrují všechno z hlavy a my jsme prostě lůzři na druhou, a taky proto, že příště test, který vlastně není skutečným testem, jak nám vysvětlila paní psycholožka na PP.

Zajímalo by mě, co by paní na PP řekla o sjetý paní na BAP, která celou hodinu a půl proskákala a protlemila + úhlavní nepřítel na obzoru!

"To není možné, ČNB bla bla..."
ticho "Čubko!"
"Když já jsem byla v Audi bla bla..."
ticho "Se mi v kapse otevírá kudla!"
Hahahaha!
ticho "Krávo!"

+ Pepasovo "Ty woe jsem tomu nevěřil, ale ona je fakt sjetá!"

Paradox

Paradoxem by bylo sedět v posteli kamaráda svýho ex a tvítovat. A myslím, že by zase až takový paradox být nemusel, když venku krásně chumelí.

It's easier when you share the burden

Nechápu, jaxem v šestnácti mohla chodit s třicátníkama a nebejt naivní a teď...? Proč to neumím i teď? Líběj se mi osmnáctky a připadám si jako nejnaivnější naivka. A pokud někdy někdo do tohoto blogu vkládal naděje, že přijde den, že tady uvidí kvalitní článek, taxe (ne)omlouvám. Buď může čekat dál (stejně jako já), nebo to zabalit, protože vlak už dávno odjel.

Připadám si jako děfka, co jde s každým, a přitom s každým nejdu a chci jen jednoho.

LOL jsem troska, nemám svýho vysněnýho, ba už nemám ani milence. Sice mě nezahrnoval drahýma dárkama, jak tomu tak ve filmech bývá, ale tu vodnici využiju spíš. Jen tabák už mi asi nedoveze, smích. Příště, až zase milence budu chtít vyměnit za potenciálního srdečního kandidáta, taxi sundám ty černý brejle, protože v sobě mají cosi růžovýho.

Czech boys are STUPID prej

Fejsbůkoamíko(?)ctitel mě přesvědčuje, že jsem zaručeně pretty, a že na moje fotky musí pořád zapejkat. Vtipálek, neasi, i když já na svoje fotky taky pořád zapejkám. Ovšem po odpovědi unfortunately no následuje jeho why. Ano přiznávám, že ne všechny odpovědi jsou tak jasné, a proto je lepší se ujistit. Konkurence veliká, neasi a czech boys are stupid. Já bych to ale tak černě neviděla, proč hned říkat stupid. Oni čekbojs jenom neví, že mě chcou! Neasi! :)

Třináctkový pátkování

Někdo cestuje nažluto ve žluťákovi, někdo cestuje nažluto se žluťákama! Toť moudro (a ne moc vtipné) na začátek, ovšem pátek 13. prolomil ledy. První nerande na Můstku! (Tentokrát jsem byla nucena vylézt z metra ven.) Vkládala jsem do Václaváku větší naděje, což se mi záhy potvrdilo, že nebyla dobrá úvaha, smích. Ale tak zase by to nebyl správnej pátek 13., kdybych na sebe neklopila aspoň to kofí. :)

"Koncerty nemám ráda, lidé mě tam polejvaj pivem."
"Mně se nikdy nestalo, že by mě někdo polil."
"To ne, ty si vystačíš sama." LOL

Prahu mám ráda, ale zrušila bych nejradši všechny ty (divný) lidi = všechny. Hlavně toho permoníka v KFC, co mě asi slyšel. Nebo ty pofi metrouše, co pro změnu slyšeli w.w.

"Chlapi nemaj periferní vidění."
"Tihle jsou ale zženštilí!"
"Nesměj se, koukaj na tebe."
"Smiiiiich."

Was it a dream?

Už od dveří se na ni zubil a mával na ni pytlíkem s olivami.
"A co víno, máš? Nebo se mám zase otočit a jít?"
"Jasně že mám, jak si paní poručila. Víno a olivy."
Víno a olivy nebo olivy a víno? A sex? A dál?

Your defenses were on high
Your walls built deep inside
Yeah I'm a selfish bastard
But at least I'm not alone

"A objednal jsem i pizzu." A koutek mu značně ucukával a oči se mu leskly.
"Lepšíš se, zrzku, lepšíš." Přičemž na zrzkovi si nechala záležet, aby se mohl ušklíbnout přesně tak, jak očekávala. Po pěti letech plného chodů a rozchodů, ekssexu a úplně posledního naposled se není čemu divit.
"Ono není zase tak těžký zjistit, co máš ráda."
"To je taky fakt. Takže zbytečné ódy. Beru zpět."
"No ne hezky se to poslouchá... od Tebe." Možná kdyby se neusmál tak, jak se usmál…
"Radši už to zapni a nalej mi."

Chvíli mlčeli. Ona usrkávala béčkový růžový víno a nervózně do sebe házela jednu olivu za druhou.
"Ty si nedáš?" I když odpověď znala, čekala, až ji potvrdí olivově fejkovní pravidlo.
Na nesouhlas očekávaně zavrtěl hlavou, nenápadně se k ní přitulil blíž a hlavu si opřel o její rameno.
Stačilo poškrábání na zádech a vrněla mu do ucha jako kotě.
Dál už tu hru znala. Nebo aspoň myslela si, že zná… a jointová pusa rozhodně nechutná jako ta cigaretová. Mohlo to bejt dobrý. Mohla mlčet. Mohla si to představovat úplně jinak.

(...)

"Proč ty vždycky musíš všechno hezký posrat?"
"Myslela jsi někdy na to, že mi nejde jenom o sex?"
(Jako že ti jde o mě? Zlato, tomu sám nevěříš…)
A desetiminutový monolog pokračoval dál, nebo spíš mohl pokračovat dál.
Chtělo se jí brečet, ale brečet před ním?
NIKDY!
Sbalila si věci a zabouchla za sebou ty dveře, do kterých už nikdy nevkročí.
Připadala si jak největší děfka, o to víc, když jela výtahem a vzpomněla si místo na něj na NĚJ. Scéna jak vyšitá z americkýho filmu. Klapka. Konec. Nic?
Mohlo to bejt dobrý. Mohla mlčet. Jenže ona nemlčela... Proč taky, když jeho ve skutečnosti vůbec nechtěla.

Chlap jako náplast za chlapa rozhodně nelepí tak, jak by měl. A tohle není ani americkej film, ve kterém by už na ni doma čekal ten druhý. Jenže tady nejsme v Americe a happyendy se nekonaj. Jak by mohly, když ani nezná její adresu.

Den Paní V.

Osudová smska s pozdním časem, a pak autobusové znamení, když přistoupil K (!!!) Rázem jsem si připadala jako hlavní aktérka rubriky cestování nažluto :) i když místo žluťáku jsem jela naší MHD. Jestli jsem měla teplotu, když jsem do osudného vozidla nastupovala, tak po výstupu by teploměr zaručeně praskl.

A jestli jsem si někdy myslela, že Boule nežije, taxe stačí přesunout od plnýho Gejzíru do vylidněnýho Céda. Maminka mi sice říkala, že v šesti se autem nemá jezdit, ale "pokud nechcete jít pěšky..." a my jít pěšky skutečně nechtěli. Hnusný víno se sprajtem, a holka, co měla klíč od dam, ale suše si odklusala pryč, takže společnost na pánech po celý večer zaručena. Stejně nechápu na co mají dva záchody a my jen jeden! Normální diskriminace nebo cože.

Gegohlášky mezi vodkou a nedopitý pivo je jednoduchá rovnice s celkem předpokládaným výsledekem, který se vzápětí dostavil. Je něco mezi nebem a zemí, stejně tak jako je něco mezi hlavou skloněnou nad mísou a myšlenka, který se v tý hlavě právě odehrávaj.

Taxik za šest pětek sic nejen s alkoholem v krvi, ale neber to. I tady mi maminka říkávala, ať s takovými lidmi nikdy nejezdím, ale pravidla jsou od toho, aby se porušovala. :) Jsou chvíle, kdy ani nočníková cesta domů k vystřízlivění nepomůže.

A někdy k tomu nepomůže ani celý den.

His head was a city

Krize překonána. Večeru kupředu, protože mám nutně potřebu ukázat světu svoje nový tričko. Horoskope nepruď, stejně jenom fejkuješ. Je to stejnej fejk, jako se dívat s Pekáčkem u něj doma na tíví a zároveň si vsázet na stadionu, kdo vyhraje. Dvě věci najednou se nedějou a já nejsem Arabela, ani nemám její kouzelný prsten. A nemám sílu na to jím otáčet a přát si vracet čas. Cigaretový (gegovníčkový) ódy jsou taky tutam, stejně jako úterý desátýho. Ptáš se proč? Protože já nezapomínám. A desítka je pro mě symbol jako prázdninový čtvrtky, kterýma se všechno úžasný rázem posralo ještě než skutečně začalo. A tak je to i s desítkama. A rozhodně mi leží v žaludku víc, než letošní čtrnáctej únor. A kdo čeká ódy na to, jakej je to stupidní svátek, tak letos asi zklamu, ale je mi to tak nějak jedno. I když není, ale snažím se ošálit svoje podvědomí. :)

Bizona nebrat

D: Smích, co za to?
P: Nezmlátím tě. :D
D: Pfff! Trhni si! XD
P: Něco reálnýho, hlavně ne sex na pláži v bizoním obleku a pěti reflektorama, psychotropně poblikávajícíma, pro větší požitek z jízdy. XD