Normální lidi spěj

Ale zoufalci, kteří příjdou v půl třetí domu z rádoby dobrý kalby zažívají absolutní pocit zoufalství, zklamání a beznaděje od člověka (a vlastně lidí), od kterých by to nečekali. A naopak jsou vděčni těm, o kterých si to vůbec nemysleli. Děkuju Káťo, děkuju Werčo! Nechtěla jsem jmenovat, ale prostě musím, naopak utralista u mě klesl tak hluboko, že to víc ani nejde. A je to definitivní. V tomhle případě neplatí fráze: Ráno moudřejší večera. Zaprvné, večer už dávno není, a ráno je tu cobysmet.

Malá/velká rada na závěr: Nikdy nic nezařizujte pro lidi, o kterých nejste sto pro přesvědčeni... No vlastně ani pro ty, o kterých si myslíte, že přesvědčeni jste.

Vzpomínková

Tutú tudúdu

Hledám vysvobození ze spárů paní matematiky, která mi stojí za dveřma a čeká, až ji pustím dovnitř. Myslí si snad, že to vykání vyměním za tykání? Takhle bláhově naivní nejsme snad ani jedna z nás. Aspoň ta rozumnější z nás dvou (jakože já) rozhodně ne.

Takže teď hledám jakoukoliv jinou činnost, kterou bych mohla ještě dělat, abych se nemusela učit. Neznáte nějakej tríček jaxe do zejtra našrotit celou matiku? A sešit pod polštářem před spaním rozhodně nepomáhá. smiiich

To sme to zase dopadly

Nejdřív luxus chálka u nás doma, pak velkej paňáček rakijé, oujé, v kombinaci s rychlým coffee a Ulicí dotvářející pozadí za tím vším. "Dikobraz, dick, dylina..." LOL Levný pivka, takže se pít muselo, mezi to paňácci, pořád s těma samejma lidma, smích. Lúzři sme byli, sme a asi nejspíš zůstaneme. Celej večír s renťákama plus oblíbeným hoperem Filipem a Mafií. Naopak někteří lidi mi vůbec nechyběli, taky překvapivě. A překvapivě to dopadlo, tak jaxem čekala. Do půlnoci se všichni zdekovali pryč, už z tak malýho počtu co nás tam bylo.

Pak nekonečná jízda z Boule do Bezděčína, pro chlast, o kterým sem nevěděla, Nealcé, která si v autě zpívala buddhisticky gegovní písničky, smích. K Mekdrajvu na jedný části Boulé, a pak i k tomu na druhej části, a voba dva zavřený, chachá. A moje spása v podobě záchodu. Nenažraní renťáci a chálka v jednu ráno. Byl to hodně vtipnej večír a noc, která byla hodně mladá (a neklidná)... A zem tvrdá.

To je teda složení

Na odpoledním vyučovaní anglického jazyka... (blíže časově ani místně raději neurčeno)
K: My tři sme jako složení. Jeden vopilej, dvě přiopilý a jeden zhulenej.
J: My sme ale čtyři.
K: No vidiš, matika mi nikdy nešla.
die Gruppe: smiiich

SNĚŽÍ SNĚŽÍ

SNĚŽÍ sněží SNĚŽÍ sněží SNĚŽÍ sněží SNĚŽÍ sněží SNĚŽÍ sněží SNĚŽÍ sněží SNĚŽÍ sněží SNĚŽÍ sněží SNĚŽÍ sněží SNĚŽÍ sněží SNĚŽÍ sněží SNĚŽÍ sněží SNĚŽÍ sněží SNĚŽÍ sněží SNĚŽÍ sněží SNĚŽÍ sněží SNĚŽÍ sněží SNĚŽÍ sněží SNĚŽÍ sněží SNĚŽÍ sněží SNĚŽÍ sněží SNĚŽÍ sněží SNĚŽÍ sněží SNĚŽÍ sněží SNĚŽÍ sněží SNĚŽÍ sněží SNĚŽÍ sněží SNĚŽÍ sněží SNĚŽÍ sněží SNĚŽÍ sněží SNĚŽÍ sněží SNĚŽÍ sněží SNĚŽÍ sněží SNĚŽÍ sněží SNĚŽÍ sněží SNĚŽÍ sněží SNĚŽÍ sněží SNĚŽÍ sněží SNĚŽÍ sněží SNĚŽÍ sněží SNĚŽÍ sněží SNĚŽÍ sněží

Světýlka z temnoty

Den blbec mám každou chvíli, ale kdybych pořád nefňukala nebo si nestěžovala, tak bych to asi nebyla ani já. Vlastně je to můj stereotyp na něco neustále nadávat. Ale dneska sem asi vstala fakt pravou nohou z postele, protože se debilně tlemím ještě teď.
Pominu-li to, že sem nechutně zmokla cestou (tam i zpět) na naši pravidelnou-lichou-pátkovou-exkurzi... Vlastně to začalo už včéra, kdy sem měla v horoskopu (jasně, že pořád tvrdím, že na ně nevěřím, ale stejně se podívám), že kolem jedenáctý se dozvim dobrou zprávu. Což přesně krátce po jedenáctý mi pan T. (nevim s jakym titulem) dal zápočet, těžce vydřenej (vůbec nemyšleno ironicky). Druhá dobrá novinka je, že předpokládanej účet za telefon není oněch šest stovek, ale jen pouhé čtyři stovky. No a pecička, dnes jsem obdržela 720 Kč, teda ještě mi neříkaj pane (ani paní, slečno, bestie apod.), ale je jasný, že hned v pondělí naběhnu na poštu, a šup s nima do peněženky.

Ale bezpochyby největší radost mi udělala Nealcé a její Biblička, takže díky draku! Holt sem asi materialickej tvor. A už mám zase nutkání si objednat nový naušničky. Musim se fláknout přes prsty, smích.

"UHNI TY MALEJ SMRADE. KDYŽ
BUDU CHTÍT, TAK SI TĚ JAKO
NĚJAKOU DROBNOST KOUPÍM
ZA PADE. NEDÁM SE KOUPIT
TY VYŽRANEJ HADE."

Svědí mě ucho

Čekáte nějakou pointu? Asi vás zklamu. Prostě mě svědí ucho.

Nechceme olympiádu

Milovníci sportu, zabte mě. Nechceme olympiádu !!!

Pro vyznavače dobrého ska a svobodného sexu.

A nemyslete si o mně, že jsem nějakej zvrhlík. I když text mluví za vše. Mimochodem 'skapéčka' maj všechny texty přinejmenším něčím zajímavý (což asi není to správné slovo, které sem se snažila použít, ale...).

Vlastně poslední dobou skoro nic jinýho neposlouchám. Nebo spíš od čtvrtka to střídám s novýma KF, kterýma mě ohromil a udivil K., kterej emigroval do Plzně, RESPECT.



Taky už sem dostala svojí první odměnu v noví práci, takže teď mám velkej problém, jak s ní vynaložit. Vánoce se blíží, já samozřejmě bez dárků a hlavně mi už po devatenácti letech docházejí nápady, čím koho vlastně obdarovat, aby to bylo originální a zároveň trošku praktický a využitelný. Takže někdo nějakej nápad?

Největším ždímačem peněz, k mému zjištění, nebyly moje čtyřměsíční prázdniny, ale naopak bude listopad, kterej by se vlastně mohl přejmenovat na penězopad. Jedna akce za druhou. Nejdřív páteční Sportovka a renťákama, který sem neviděla snad sto let. Ve středu prozměnu dorazí Šárinka, a hned v zápětí si drží stopu Nealcé, smích. Šestnáctýho srázek ze střední a dvacátýho druhýho kalba pro vejškoidní vyvolený. Plus nepočítám skorokaždodenní vysedávání v Cédu nebo Hakla.

I don't like kids!

Nemůžu za to, že mi tato stvoření nikdy nepřirostla k srdci a vyhýbám se jim obloukem. Klidně si myslete, že sem bezcitná mrcha, ale nesnáším děti vychovaný touhle dobou. Místo jednoho dítěte, radši deset psů.

Tak přísahám na berlu mrazilku

Tak nevim, jestli všechny imatrikulace sou tak vtipný, nebo to byl zase náš případ. Každopádně ti pánové (a dámy, žádná diskriminace) v těch hábitech mi připadali jak z Harryho Pottera. A největší geg (to slovo se mi, bittersweetko, vážně líbí) byla ta berla mrazila, na kterou sme přísahali dvěma prsty pravé ruky, smích. Zlatá tyč zakončena kýčovitým škodováckým znakem. No a pecky jaký tam pouštěli. "Ty woe, to je hymna..." Občas sem si připadala už jak Macháček. A mimochodem, utralista byl dneska uplně moc, jakože fakt, slint.

Nabídka odkoupení webovek

Pro Majitele blogu http://jeanuska.blog.cz/. Velmi mě zaujaly Vaše webové stránky na serveru blog.cz a chtěl bych Vám nabídnout jejich odkoupení. Samozřejmě bych to nechtěl zadarmo, mohu Vám za ně nabídnout až 500Kč. Vím, že pro Vás jistě bylo složité je takto vybudovat, ale také Vím, že v dnešní době se hodí každá koruna a navíc by nebylo těžké si tyto webové stránky překopírovat a vydělat si tak zadarmo 500Kč. Nebo je možnost, že by Vše zůstalo tak jak je, byl by zachován obsah, vy by jste byl(a) dále autor(ka) stránek, pouze by se změnil majitel a pro Vás by to znamenalo odpovídající finanční ohodnocení. Pokud by jste měl(a) zájem, kontaktujte mě prosím na e-mail,a do předmětu uveďte adresu Vašich webových stránek. S přáním krásného dne. S. M.

<sup>pozn. pod neexistující čarou: Oujé.

pozn. pod druhou neexistující čarou: Už mě zase ten blog cézet začíná slušně srát, asi to fakt prodam. :D</sup>