Silvestr party time

Poslední dobou mi příjde, že ten čas utíká jak voda, strašně rychle. Vždyť před "pár dny" jsem začala chodit na obchodku, a teď už zase utekl další rok, a za další je tu matura.. :( Všechno jde nějak moc do popředí.. asi i JÁ :)

Za pár hodinek už to vypukne, všichni budou papkat dobrý vjecy, popíjet alkáč a pařit s lidmi, které mají rádi. Letos nemusíme za pravou sněhovou atmosférou ani na hory, stačí vyrazit do ulic =)
Za chvíli už se začnu pakovat i já. Nechala jsem se inspirovat sousedem, ten už postával se spacákem venku před vchodem, když jsem byla s pesanama :) Popřálii jsme hezkej novej rok a každej se rozejdem na jinou část "světa".

A jelikož tu nebudu, tak Vám všem bloggerům i nebloggerům přeju úspěšné vplutí do nového roku, klidnou oslavu Silváče a hlavně ať to pořádně zapijete!! Tenhle rok byl nejplodnější na různé akce, vztahy, události,.. stalo se hafo věcí, dobrých i špatných. Ale i přesto jsi byl nej rok, který jsem prožila. Tenhle rok si budu uchovávat ještě dlouho v paměti..
Good bye this year, year 2005.

Is It Bad?

.. i´m lost. please take me home with you?
.. it´s an unfair life so many boys so little time

.. my boyfriend says i need to be more affectionate

.. so now i´ve got two boyfriends

Chci být sama

Dneska jsem vydržela pozorovat pesany, honící se ve sněhu, skoro dvě hodiny. Jsou takový přirozený, nic nepředstírají, na nic si nehrají a to mi dodává sílu života. Poslední dobou se od všech lidí izoluju, radši se seberu a jdu se projít na pole, kde vím, že nikoho nepotkám. Brodím se tam sněhem, pozoruju jak se mění barvy na obloze, mezitím občas psi vyběhnou za nějakým zvířetem.. Prostě taková idilka. Jen vy a příroda. Klid, samota, ticho, mráz. Miluju jak vítr sviští mezi stromy, které ohýbají své větve a vydávají takový prasklavý zvuk. Miluju i to, jak mě mrazem zebou nohy a tváře mám ošlehané větrem. Prostě to k tomu patří.

Babies

... everywhere are babies!

Všude je bílo

I když ona to není zase taková pohádka jak se na první pohled zdá. Je sice krásné, že je všude tolik sněhu, ale odklízet ho každou chvilku.. Odpoledne jsem u toho strávila tři hodiny a bolí mě od toho celý tělo :( Na náš konec vesnice žádný snažný pluhy nejezdí, tady je člověk odkázán sám na sebe. Teda ne, že bych žila v nějakým zapadákově :) Ale takový vymoženosti tu nemáme, krom občasného projetí traktoru s pluhem, který se ale naší ulici úspěšně vyhýbá :)
Na druhou stranu je kouzelné pozorovat psy, jak spolu dovádějí ve sněhu, běhají po poli a zapadají do sněhu, který má před třicet čísel. Všude je bílo, jako v pohádce nebo přinejmenším jako na horách.. Proč jen takhle nemohlo být i na Vánoce ?!

Není cesty zpět

Láska je jako příklad z matematiky. Počítáš a u výsledku zjistíš, že jsi někde udělal chybu. Chceš se vrátit, ale nemůžeš - zvoní..

Propijem se ke kráse

Tvůj anděl

Kdysi bylo dítě, které se připravovalo na příchod na svět. Jednoho dne se zeptalo Boha:
"Řekni mi, zítra mě posíláš na svět, ale já jsem ještě moc malé a bezmocné. Co si tam počnu?"
Bůh odpověděl:
"Mezi mnoha anděli jsem pro Tebe vybral jednoho z nich.Bude na Tebe čekat a starat se, abys mělo vše. Neopustí Tě, dokud nebudeš vše umět."
Dítě odvětilo:
"Tady v nebi celý den slyším zpěv, vidím úsměvy a to mi stačí, abych bylo šťastné. Neumím chodit ani neznám jazyk, kterým mluví lidé."
"Tvůj anděl Ti bude říkat nejkrásnější a nejsladší slova a s velkou trpělivostí a péčí Tě bude učit mluvit i chodit. Časem poznáš vše."
Kdo mě bude na světě bránit před zlými lidmi?"
"Tvůj anděl Tě bude chránit, i kdyby měl riskovat svůj vlastní život.Neboj se."
Zazněla hudba, zvonečky se rozzvonily a dítě poznalo, že se musí s Bohem rozloučit. Z lehka se naposled zeptalo:
"Už jsem na odchodu, řekni mi prosím andělovo jméno."
"Jméno anděla je bezvýznamné, když ho budeš chtít přivolat, stačí zavolat Maminko...."

Vůbec se mi nechce

Proč, když je volno a jsou prázdniny, čas utíká rychleji?? Proč je na to, co mě baví dělat, málo času? Vánoce se překulily, za chvíli je tu Nový rok. Těším se na Silvestra, ale.. musím ještě zpracovat do školy svou ročníkovou práci, a vůbec jsem ještě nezačala na tom pracovat. A nechce se mi do toho. Odkládám to na dobu neurčitou, vždycky si vymyslím něco jiného, co jako zrovna musím udělat.
Jenom jsem zvědavá jak to všechno zvládnu zpracovat, naučit a před školou prezentovat.. I student má těžký život!

Jdu do sebe

Kdo si myslí, že je jóga jednoduchá, tak ten ji asi nikdy nezkoušel! Já jsem si to taky myslela, teda do té doby, než jsem ji vyzkoušela. A je to celkem dřina! Dneska mě bolí svalstvo na stehnech :( Jo, potřebuju to jako sůl si zacvičit přes zimu. To má člověk méně pohybu než přes léto. Teda ne, že bych byla bůh ví jak velkej sportovec, ale přeci jen pohybu je více v teplých měsících.
Teď je snížek, a tak i do školy si vozím zadeček autobusem, místo toho abych to šlapala pěšky. Na kole se taky nedá jezdit, běhat taky ne.. Přes zimu připadají v úvahu jen procházky, které díky pesanům absolvuju minimálně třikrát denně.
K Ježíškovi jsme dostali knížku od nějakým zdravým režimu, jídle, cvičení atd. Jsou tam i jogistické cviky, tak jsem se na to dala. Předtím jsem cvičila jen podle cviků, které jsem našla na netu. A teď uvažuju, že si půjčím i něco v knihovně, protože se hezky protáhne celé tělo, a člověk se u toho i příjemně odreaguje. Jóga je prostě skvělá.. :)

Líbej Mě

Kameny
Kameny .. na kmeny
květin .. dotýkat
vlasu .. se zevnitř
polykat..

Prameny .. rameny
dolů .. stékají
a hladí..

Zdám se jí a ona zdá se jen mi
oba se ptáme zda zdáme se jen sobě sami
Vzdám se jí a ona vzdá se jen mi
oba se ptáme zda vzdáme se jen sobě sami..

Líbej mě, líbej mě
líbej mě, líbej mě..

Příběh nohou

Friends are...

Ponaučení:
Ne vždy jsou přátelé schopni Tě vytáhnout,
ALE určitě Tě nikdy nenechají spadnout...

Kdo s koho

Baví se prsa s penisem, kdo to má horší. Prsa říkají: my jsme celý den zavřené v podprsence a večer, když nás pustí, tak nás akorát mačkají. No to nemáš na mě, říká penis. Já jsem sice taky celý den zavřený, ale večer když mě pustí tak mi obléknou gumovou pláštěnku, strčí mě do výtahu a jezdí se mnou tak dlouho, dokud se z toho nepobliju!

Absolute Safe?

A Dick wants some attention, some love, otherwise it cannot grow...

Sad Sad Sad!

Znáte to, někoho milujete i on vás, jste spolu šťastní, nic vám nechybí, ale jednoho dne vám ten někdo oznámí, že už to není co bývalo - je konec. Vám se v okamžiku zhroutí celý svět, uzavřete se do sebe. Snažíte se zapomenout, ale nejde to. Nalháváte si, že je to jen zlý sen, ze kterého se probudíte a všechno prostě zase bude oukej. Ale vy se z toho snu ne a ne probudit! Jak bude dál?

Izolujete se od všech přátel, rodiny, koníčků a dalších věcí, která vás těšily. Najdete si novou činnost - pláč! Zavřete se mezi čtyři stěny svého útočiště a pohltí vás smutek, beznaděj, nicota.. To vše vám rve zaživa srdce z těla ven. Říkáte si proč? Proč zrovna JÁ ?! A v srdci ho stále milujete, myslíte na něj, a o to je to ještě horší.

Jednou to snad přebolí, zapomenete, zamilujete se znova.. I já na to čekám. A teď už i dokonce chápu, co je příčinou toho, že se nedokážu zamilovat do někoho jiného. Prostě pro mě není nikdo dost "dobrý". Každého nového srovnávám s ním. Každý jeho pohyb, gesto, slovo, chování.. prostě vše, co udělá srovnávám s tím, koho jsem milovala!
Myslela jsem, že mám všechno v hlavě spořádané, urovnané, že i srdce to pochopilo. Ale s každou vteřinou kontaktu s ním cítím, jak se mi třesou ruce, nohy, jsem nervozní. Hlava mi říká brzdi, je to už jen KAMARÁD, ale vnitřní hlas mi radí pravý opak. Co bude až ho za pár hodin uvidím ??
CO MÁM DĚLAT ?! :(

Rasta Surprise

Samej shon

Tak jsem fakt děsně mooc unavená. Vánoce mají být o klidu, pohodě.. a ne o shonu a dokonalém souladu. Prostě jsem si ty Vánoce trošku idealizovala, a tak jsem chtěla, aby bylo všechno zkrátka dokonalé. Takže za dnešní den jsem stihla ozdobit stromeček, udělat bramborovej salát. Nechci se chválit, ale na něj jsem fakt profík :)) Pak jsem si stihla uklidit v pokoji a taky svým zvířecím miláčkům. A ani nemůžu divit, že jsem totálně unavená a bolí mě celé tělo.
Tak jsem se chtěla trošku rozpohybovat venku na procházce. No jo jenže.. ono jít v celkem deštivém počasí ven.. Ano, pršelo sice drobně, ale stejně jsem cítlila každou kapičku, která na mě dopadla. Takže to mi moc nepomohlo, protože jsem spěchala dom, abych nezmokla :) A jelikož prší, teploty se pohybují okolo dvojky nad nulou, tak sníh na Vánoce opět nebude. Achjo.

Kdo první

Štěněčí život Tadeáška

.. a už je ze mě skoro dospělý pesan :)
.. to je tělo co? :)
.. tam se něco hejblo!
.. takovej ospinkanej
.. sladkej, že? :)
.. trošku se podrbu na hlavě
.. no nejsem já rozenej model?
.. při své nejoblíbenější činnosti
.. a po celodenní akci na svý postýlce :)

Max v podzimní náladě

.. nemám zájem!
.. jsem stále ve střehu
.. není nad to se pořádně vyválet se mezi listím :)
.. to sluníčko krásně svítí
.. a hřeje mi můj kožíšek
.. i na mě je znát ta podzimní únava :)

Paní Zima

Nejhezčí na zimě je,
když schválně spadneš do závěje,
když procházíš se po zasněžené ulici
a sníh pod tebou praská.
V takovém období může přijít i láska.

Krásná je láska v takovém období,
občas tě mrazík na tváři zazlobí.
Krásné je, když na rty snese se vločka,
jéé, ta je ale lehoučká!

Krásné je na lyžích rozjet se z kopečka,
nepotřebuješ ani kolečka.
Postačí Paní zima..

Už jich mám dvanáct!

Ptáte se co ?? No přece celou sbírku cédéček Mobyho! Jsem do jeho hudby zaláskovaná už dobrých šest let! A stále se mi líbí.
Obdivuju na něm úplně všechno, hudbu, názory i tu jeho krásnou holou hlavu. Je prostě úžasný!

Evičky vývoj

Tak nějak jsem v tom uklízení.. a nacházím spousty dobrých vjecí. A teď jsem zase objevila tohle. Trošku jsem to musela upravit, ale obrázky jsou originál a textík jsem přepsala, protože tamten papír už byl pro tenhle účel nepoužitelný. Ale myslím, že se povedlo. A doufám, že Evička bude mít radost :)

Jak jsem to viděla tehdy

Náhodou, když jsem něco hledala, jsem objevila svoji úvahu ze základky zda mají být ženy krásné. Je to už taky nějaký ten pátek, co jsem to napsala, ale připadá mi, že se mi povedla, tak si to sem dám, abych si mohla připomenout, jaký názor jsem na to měla ve svých dvanácti možná třinácti :)

Mnoho žen a dívek se zabývá módními trendy. A proč vlastně ?? Aby se líbily chlapcům a mužům. Každý má na to ale svůj vlastní názor.
Samozřejmě se to ale nemá přehánět. Kdyby všechny dívky vypadaly jako panenka Barbie, nikdo by o ně za nějaký čas nestál. Co také s ženami, které vypadá úplně všechny na chlup stejně ?!
Ženy se více zajímají o svůj vzhled, než o svou vnitřní krásu. Mohou být sice krásné, ale když je nezajímá nic jiného než móda a jsou namyšlené, tak si místo nich muži brzy najdou někoho jiného. Někoho, s kým si můžou v klidu promluvit o čemkoliv.
Vnitřní krása je mnohem důležitější. I když na první pohled to tak často nevypadá. Proč se někomu smát za to jak vypadá ? Vždyť co se nelíbí mne, může se líbit někomu jinému. Někomu připadají pihy legrační, a pro někoho jsou roztomilé.
A co z toho plyne ??? Abychom my, dívky a ženy, zůstaly prostě takové jaké jsme a z ničeho si moc nedělaly.

Z deštivých dnů rovnou do sněhu

Po nekonečných dnech silných dešťů jsem se konečně dočkala zase těch pravých předvánočně zasněžených :o)

V noci jsem toho sice moc nenaspala, protože bráška si pozval pár kamarádů a koukali na filmy, vyhrávali, bumbali.. znáte to, ne? A to o příjemnější bylo to ranní probuzení. Roztáhnu žaluzky a za nimi všude bílo, z oblohy jako by někdo rozpáral sněhový polštář! Prostě úžasná nádhera. Takový velký vločky všude. Stále sněží, a vypadá to, že ani v nejbližší době nepřestane. Mám z toho hrozně velikou radost. Asi takovou, jako když malý dítě dostane to, po čem touží. Teď už jen doufám, že tahle krása vydrží i na Štědrý den, protože hezčí dárek než je zasněžená krajina, stejně dostat nemůžu.. No vlastně bych ještě o jednom věděla, ale to už se nechám překvapit :)

Coldplay - moje nová neřest

Vždycky mám období, kdy ulítávám na nějaké hudbě. Teď jsem se zamilovala do pomalých rytmů, melodické hudby a příjemných textů britské skupiny Coldplay.
Tuhle kapelu znám už děsně dlouho, ale všechny jejich písničky mě nechávaly absolutně chladou. Jenže teď jsem si stahovala nějaké písničky do kompu a omylem si stáhla i Trouble od nich. Musela jsem si stáhnout i další a další písničky.. už jich mám celkem dost a ještě jsem si půjčila dvě cédéčka od kámošky. Takže teď jsem na takovým vrcholku duševního blaha, když mi tady tak příjemně ozvučňují prostor mezi čtyřmi stěnami..

Perníčky

Co má člověk doma dělat, když je nemocnej?? No může být na počítači, koukat na filmy, pustit si příjemnou hudbu.. Tohle všechno už mám tak nějak za sebou.. a co dál?
Vánoce bez perníčků si nedovedu představit, a protože je už celkem pozdě na jejich tvorbu a mamča mi řekla, že by už nezměkly, tak jsem si řekla, že si je vytvořím sama :) Nejdřív jsem si pečlivě všechno odměřila, smíchala a začala tvořit těsto, který se děsně lepilo na prsty. Takže se z toho nedalo vůbec nic tvořit. Musela jsem pracně nožem ze sebe to těsto dostat a dát ho ztvrdnout do ledničky. To už zabralo. Těsto začalo mít podobu "normální", a tak jsem z něj vykrájela vánoční i nevánoční motivy. Šup s tím do trouby. Ještě to potřít vajíčkem, aby se leskly.. A výsledek? Naprosto úžasné. Dokonce jsem doma od všech dostala pochvalu, jak jsem šikovná. A já mám radost, že jsem si je "uplácala" naprosto sama =)

Vánoce už se blíží

Vánoce už nám pomalu klepou na dveře, a já ještě nemám nakoupený všechny dárečky. Klasika jako každý rok :)

I když už to mám všechno pořešený, co komu ještě dokoupit. Pro přátele už všechno mám, ale rodince mi chybí ještě dokoupit pár maličkostí, a hlavně to taky do čeho zabalit. To uplně nesnáším, protože mi to nejde, a tak se u toho vztekám každej rok. Nakonec to ale nějak ale snad obalím :)
Chtěla jsem nákupy dořešit včera, ale jelikož a protože jsem zase nemocná, tak budu muset počat až do pondělí, chjoo :( Jsem doma jeden den a už se tady nudím, nevím co bych dělala.
Tak si asi v klidu zalezu do peřin, udělám čajík s medem a pustím nějaký filmík.

Relaxace

To by se mi taky líbilo klidně si ležet, spát, nic nedělat...

Homosexualita

Nevím jak vy, ale já proti homosexuálnům nemám absolutně nic. Dokonce jsem si vždycky přála mít za kámoše gaye :) To se mi taky tak trošku poštěstilo.
My máme v rodině dokonce dva, ze strany od mamči i od taťky. Bratranec má skvělýho přítele, se kterým si rozumím taky moc skvěle. Jenom nechápu jak jsou tady lidi tak hnusní, a pořád tohle nemůžou pochopit. Proto se zase vrátí do Německa, kde jsou lidé mnohem chápavější a tolerantnější v tomhle ohledu. Včera jsem zase měla tu čest poznat přítelkyni mojí sestřenky. Člověk by na nich ani nic nepoznal. Navíc jsou to lidi mnohem otevřenější, se kterýma si rozumím a nestydím se za to, jací jsou!
Navíc to jsou inteligentní lidé. Sestřenka pracuje na produkci filmového festivalu, který proběhne v březnu a navíc spolupracuje na pořadu LeGaTo, který je zaměřen na homosexualitu, a její přítelkyně dělá na ministerstvu. Teda píše proslovy pro Němce (jako toho rádoby z vlády, ne Němce jako národnost). Tak jsem si pořešila včera i moji "milovanou" politiku, který moc nerozumím. Ale otevřelo mi to trošku oči.
Člověka docela ovlivní, když má někoho takového ve svém okolí, někoho tak blízko sebe. Jsem za to ráda! Jsou to úplně normální lidé, a za tím si stojím!

Oslava po svém

Sice narozeninové oslavy příbuzenstva nesnáším, ale tuhle jsem si fakt moc užila :) Jelikož naši drazí rodičové z nějakého důvodu na oslavu nemohli, tak jsme musili jít my: já, sestra Lenka a bratr Pavel, kterej nám šoféroval. Dorazili jsme sice už mezi posledníma, jako obvykle, a jak jsme tak koukala, tak jsem tam z těch asi šedesáti lidí znala jen asi tak patnáct. Asi jsme byli v "lepší" společnosti, kde byl i primátor našeho města p. Kvajzar.
Celou dobu jsme strávili na baru ještě společně se sestřenkou a bratrancem a jejich přítelkyněma. Občas se k nám přidal ještě někdo v lepší náladičce.. A jelikož pitivo bylo zadarmo tak jsem toho do sebe stihla dát docela dosti. Na úvod k večeři jsem si dala sice grepovej džusík, ale pak už to jelo. S každým jsem si dala panáka svého milovaného Jägermeistera, do toho jsem stihla dát pár Bavorátků, Betonů, u toho usrkávala vodku s džusem a nakonec jsem už pila Budváreq. No docela dobrá kombinace, takže se divím, že to můj žaludek snesl :) Docela výdřž no.
Byl to supr večer, skvěle jsme tam pokecali, zasmáli se a podrbali. Takže už se těším až zase za rok bude stavit strejda svojí šedesátku. To si prostě nedám ujít!

Ježíšek naděloval dárečky

Teda né tak docela Jezíšek teda, leda že by Šárka byla převtěleným Ježíškem. Dneska jsem od ní dostala svoji vytouženou šálku s čepičkou. Nemohla jsem se totiž už dočkat, až to doplete. Vlna je příjemně jemnoučká a krásně barevně zkombinovaná. To se pozná, kdo tu má dobrej vkus :) Prostě z toho mám velkou radost. Tak proč to nepřiznat, že?

Víte jakej je nejlepší večerníček všech dob?

Prostě jsem dneska jen tak z nudy brouzdala po netu, a tak jsem narazila na stránky České televize, které byly o večerníčkách. No a protože se na ně ještě pořád občas juknu, když dávaj´něco pěknýho, tak jsem tam i chvíli strávila. Mno a narazila jsem na jeden večerníček. Příběhy ovčí babičky! To je můj nej. Je to jeden z prvních večerníčků, které u nás asi vysílaly. Proto je také černobílý.
Tak jsem si vzpomněla, jak jsem jako mladší (malá psát nebudu, protože tomu není ještě tak nedávno) seděla v pyžamku vždycky u televize, čekala až začne znělka, s ní přiletí panáček s novinovou čapkou na hlavě, a nakonec i vytoužená pohádka. Jo, to byly časy..


A kdo ho nezná, tak se na něj určitě mrkněte až ho "někdy" budou zase dávat :)

Nuda (nejen v Brně)

Nevím jestli na mě ten chmurnej podzim začal působit až teď nebo co se to se mnou děje. Ať dělám, co dělám, tak mě vůbec nic nebaví, nic se mi dělat nechce, nebo to dělám s maximální nechutí! Nejradši bych zalezla do postele a vůbec z ní nevylezla.

Třeba je to tím depresivním počasím, školou, okolím, mnou.. i to je možné. Hledám miliony důvodů, ale nenapadá mě nic, čím bych TO aspoň mohla změnit.. SO BORED :(

Bylo-nebylo

Bylo-nebylo a není všechno je pryč, na mě jsi zapoměla že na tom ještě něco změním myšlenka je víceméně pošetilá všechny co po tobě teď přijdou všechny už znám a žádná se ti nevyrovná píšu po zdech bílou křídou tvoje jméno protože jenom ty víš co to znamená, když slabý v kolenou dělám ramena jen ty víš co pro mě znamenáš jenom ty víš kdo jsem
Zbyla mi píseň čtyř holých stěnmám víc než dřív tě rádjsem jen tvůj napořád
Skončilo to mojí vinoupotichu,nerad,ale přiznávámchci jenom tebe žádnou jinoujsi moje nebeprotože jenom ty víš co to znamená,když slabý v kolenou dělám ramenajen ty víš co pro mě znamenášjenom ty víš kdo jsem
Zbyla mi píseň čtyř holých stěnzbyla mi píseň pro tu jedinou z ženmám víc než dřív tě rádjsem jen tvůj napořád Dál píšu po zdech bílou křídou, tvoje jméno křičím do všech světových stran chci jenom tebe,žádnou jinou jen a jen tebe protože jenom ty víš co to znamená...

Už to táhne na pátý měsíc

A teda doufám, že i tu ještě nějaký čas vydržím. Ale na tenhle blogczek jsem opravdu pyšná. Neříkám, že je nějaká špica, ale myslím, že už na nějaké úrovni je. Tak teď už jen budu vylepšovat a vylepšovat.. Jak se jen dá, protože jsem pořád s něčím nespokojená, a taky ráda chytám inspiraci jinde.
Tak budu doufat, že tu ještě pár měsíců vydržím, protože mě to fakt baví, i když vím, že sem moc lidí nechodí. Jenom mí přátelé a pár jedinců odsud. Ale za ně jsem fakt ráda, a vážím si jich.

Very sad Firefox

.. pročpak je tak smutňoučkej? protože ho štve explorer stejně jako mě!

Vánoce na blátě

A tím se také přesvědčila, že Ježíšek není, protože jsem mu psala o snížek, a ten mi jaxi nenadělil. Ale bláta teda požehnaně. Takže mi to ani jako Vánoce nějak nepřipadá, spíš jako příchod jara. Venku nás sluníčko hladí svými paprsky, ptáčci zpívají..
Prostě si tu vánoční atmosféru musí každý přivodit sám. Já jsem celý den nejedla, abych viděla zlaté prasátko na zdi, a ono to fakt funguje! Při večeři jsem ho viděla! Sice v podobě odrazu od kovového tácku, ale nikdo nikdy neřekl, jak to prasátko má vypadat :)
Celý den nám po domečku voněly různé vánoční oleje a svíčky, do toho nám hrály koledy a bylo to prostě kouzelné! Jelikož nás je pět, což je lichý počet, připravila jsem i pro hosta. Pod talíř penízek a šupinku, aby se nás drželi penízky a měli štěstí. Na takovýhle zvyky si prostě potrpím.
A nejraději na Vánocích mám to, jakou radost z dárečků mají pesani. Jsou spokojeni se vším, co jím Ježíšek nadělí :)) Kdyby to tak bylo i u všech lidí...